Spider-Man je bezesporu jedním z pilířů amerického mainstreamového komiksu. Je nejoblíbenějším hrdinou ze stáje Marvelu a přestože série pojednává o jednom hrdinovi, má za sebou neuvěřitelně pestrou historii a propracovanou mytologii. Nikdy si nehrál na umění, jde hlavně o zábavu (která má hlavu a patu). S J.M. Straczynskim ale přišlo i něco víc. Kromě návratu humoru se nebojí Spider-Mana definitivně stavět před zásadní problémy a dilemata, která se táhnou už stovkami sešitů…

Poslední dobou se u nás urodilo několik komiksových premiér. Svého knižního debutu se dočkal Hellblazer nebo Usagi Yojimbo. Teď přišla řada na komiksového tvůrce Sama Kietha. Chlapíka, který má hodně co říct, ale přitom ve svých komiksech používá minimum dialogů. Připravte se na potápění, sedmiletou Po a samozřejmě pana Logana se strejdou Hulkem. (Pozor! Článek by si neměli číst občané se slabým srdcem, nešetří se v něm chválou ani superlativy.)

Crew² nám dozrála do pubertálního věku, začíná se zakulacovat na těch správných místech a jako s každým správným puberťákem jsou s ní problémy. Čtrnáctka se dokázala nejvíc zpozdit, ale naštěstí si domluvila rande s jedním kocourem. Tedy vlastně dvěma, když budu počítat Garfielda za kočku a ne líného nenažraného čuníka… jak ho máme všichni rádi.

Už jedenácté Comicsové legendy, stále ještě ve spolupráci Netopejra a Crwe, představují čtvrtou várku Spideyho dobrodružství v neředěné formě. Čistý pavoučí mainstream ze 60.let v poddání Stana Leeho má své kouzlo, a i když ne každý čtenář přijme jeho úlety kladně, je dobře, že u nás edice CL vychází.

Frank Miller kdysi prohlásil, že jako teenager přestal číst komiksy a vstoupil do „skutečného dospělého světa“ čtením detektivek a sledováním filmů. Na kreslenou literaturu naštěstí nezanevřel a právě stará drsná škola se stala jeho inspirací při vytváření hrdinů, díky kterým se stal ikonou svého oboru a docílil komiksu jako vyzrálého dospělého média.

Další Hitman. Další Ennis. Další nadprůměrný komiks, který jsme kdysi mohli znát jen ze článků v časopise Crew. Stejnojmenné vydavatelství spojilo, stejně jako v případě první knihy, síly s BBartem Jiřího Buchala, přesto se do „Místních hrdinů“ vloudilo několik nepříjemných chyb.

První díl byl jen malý rozjezd. Malé nakouknutí do společné kuchyně jednoho z nejznámějších kreslířů současného amerického komiksu – Jima Leeho, a jednoho z taletovaných scénáristů – Jepha Loeba. Teprve v druhém díle, který přináší zakončení píběhu, se vše rozjíždí na plné obrátky.

Ještě než přejde série TOP 10 do rukou jiných autorů, vrátili se k ní scénárista Alan Moore a kreslíř Gene Ha ve stylovém prequelu, který jistě potěší nejen fanoušky kvalitní superhrdinské zábavy, ale i milovníky retro-scifi. (Recenze originálu).

Po knižní premiéře Hellblazera si svůj debut odbyl i Usagi Yojimbo. Kvůli kolizi se stránkou, která se musela přelepit, dokonce dvakrát. Jeho tvůrce Stan Sakai čerpá z japonské mytologie a tradic, tato série tedy má co nabídnout nejen komiksovým fanouškům, ale i příznivcům fantasy nebo lidem, zajímajícím se o japonskou kulturu.

O nové vydání jednoho ze dvou nejznámějších komiksů Franka Millera se zasloužilo Comics Centrum. Kromě luxusní úpravy a nového překladu přináší příležitost pro čtenáře, kteří knihu řadící se mezi nejvybranější komiksovou společnost dosud nečetli. (Recenze obsahuje také srovnání s předchozím vydáním.)