Je to tak, Ed Brubaker se rozhodl, že jeho výlet do rozpolcené mysli samozvaného mladého mstitele Dylana bude „jen“ dvoudílným příběhem, nikoli vícedílnou ságou. Bez mučení říkám: díky Ede za ten nápad, a hned vysvětlím proč.

Holky z Kamenitého potoka jedou do finále. Máca, Tiff, KJ a dokonce ani Erin nejsou žádná ořezávátka. Od doby, kdy rozvážely výtisky Clevelandského strážce toho díky válce cestovatelů v čase, kteří jim tak děsně zkomplikovali život, uběhlo hodně vody. Zatímco v díle prvním se dostaly až do apokalypsou zasaženého světa roku 2016 a ve druhém díle se propadly až do prehistorických časů, kdy byl Kamenitý potok jen pravěkou vesnicí, závěrečná kniha je zavede do Clevelandu daleké budoucnosti. A protože jde o díl závěrečný, všechny zamotané dějové linky se v něm hezky propojí a uzavřou.

Je to pták? Je to letadlo? Je to kosmonaut? Je to detektiv? Je to Superman? Je to Tarzan? Je to Darth Vader? Je to Bůh? Je to Ježíš? Ne! Je to vše dohromady! Ale hlavně je to nechutným chlapík v baloňáku, který rád ukazuje co má pod ním. A když myslím ukazuje, tak myslím tam dole. Naštěstí pro všechny zúčastněné předvádí jen svůj odporný… smysl pro humor!

Takemiči je průměrný kluk, který žije zbytečný život flákače v nevábném bytě s protivnou domácí. Vrcholem je nenáviděná práce, ve které je mnohem úspěšnější jeho o šest let mladší šéfová. Frustraci léčí demolováním luxusních aut a bezcílným nicneděláním. Náhlým vytržením z kruhu marnosti a nicotnosti je pro něj zjištění, že jeho bývá láska se stala jednou z mnoha obětí gangu Tokio Mandžikai.

Dylan je obyčejný kluk. Vysokou studuje tak nějak napůl, jeho nejlepší kamarádku a platonickou lásku Kiru mu „obdělává“ kluk (vlastně dobrý kamarád Mason), u nějž je v nájmu. A deprese jsou jeho denním chlebem. Zkrátka materiál pro psychiatra anebo drogového dealera. Toho prvního Dylan poslal k šípku už dávno. Ten druhý mu dodává nějaké ty podpůrné prostředky, které ale nijak extra nezabírají. Inu, nejvyšší čas skočit z okna – ostatně, rodinné předpoklady pro úspěšnou sebevraždu by tu byly, že? Jenže ani to se smolaři, jakým náš hrdina bezesporu je, nepovede na první dobrou. Takže skončí dolámaný a v ještě větších depresích než předtím.

Že byste chtěli spatřit bájnou Atlantidu na vlastní oči? Není nic jednoduššího! Ona se totiž vynořila poblíž amerického východního pobřeží. Jenže „někdo“ má zájem na tom, aby zase hooodně rychle zahučela zpátky ke dnu, proto vyslal na misi staré známé (i když – ne tak úplně) ze Sebevražedného oddílu. A královna Mera s Aquamanem budou mít plné ruce práce udržet na hladině Atlantidu i křehké vztahy se Spojenými státy.

Máte rádi nekorektní humor? A tím myslíme vážně nekorektní, protože Albrecht Smuten je „profesionální“ cynik s humorem černým jako kýbl dehtu v tunelu. Ale evidentně má své fandy, protože Terapie masem se vrací podruhé, a Smutenovy komiksové stripy se opět nebojí udělat si legraci ze všeho, co ho (nebo vás) jen napadne. A i napodruhé je to pořádné maso, a vlastně i terapie, protože smích léčí.

Druhý díl jižanské série Jasona Aarona je tu – a s ním přichází Euless Boss

Máca, Tiffany, Erin a KJ, dvanáctileté kolportérky Clevlandského strážce, už dávno nebrázdí silničky v okolí jejich rodného Kamenitého potoka a nerozvážejí předplatitelům výtisky místních novin. Když se pod vedením scénáristy Briana K.Voughana připletly v první knize oceňované série do mezigenerační války cestovatelů v čase, opustily rok 1988 a po všemožných šílených eskapádách skončily až v apokalyptickém světě roku 2016. A to se spoustou nezodpovězených otázek (stejně jako čtenář). Na některé z nich jim snad odpoví kniha druhá, kterou nedávno vydalo nakladatelství CREW ve skvělém překladu Michaela Taliána.

Kdo by neznal Pokémony? Když nic jiného, tak Pikachu spolehlivě pozná každé dítě, které umí mluvit, videoherní svět válcují pokémoní hry a animovaný seriál je doslova nesmrtelný. A jak už to bývá: když je to populární, udělejte z toho komiks! Proč si tedy nepřipomenout jak to všechno začalo?