V březnu letošního roku nám nakladatelství CREW přineslo první díl dystopické komiksové Série Lazarus za kterou stojí výtvarník Michael Lark (Gotham Central) a spisovatel Grek Rucka (Star Wars – Pašerákova zkouška). V prvním dílu, podtitulem Rodina jsme se mohli seznámit s bezútěšným světem, který se v důsledku klimatických změn musí vypořádat nejen s hrozícím hladomorem, ale také degenerací lidstva. Tomu se snaží zabránit šestnáct rodin ovládajících území, technologie a zdroje v určitých částech bývalých Spojených států amerických a pravděpodobně i zbytku světa. Příběh prvního svazku se soustředil na rodinu Carlyleů, která vládne západní polovině Severní Ameriky. Feudální, a v podstatě kastovní systém, na kterém je vláda tohoto klanu postavena, je poměrně jednoduchý. Na nejvyšší příčce pomyslného žebříčku jsou geneticky vylepšení členové rodiny, kteří tvoří vedení klanu, o něco níž stojí občané – zaměstnanci kteří pracují pro klan. Ti se pak dělí na vědce, vojáky a námezdní dělníky. Na nejnižším stupni společenského žebříčku pak stojí chamraď. To jsou lidé, kteří sice žijí na území klanu, ale nepracují pro něj. Mezi ně patří rodina Barretových.

„A co to neseš v košíčku, děvče?“, zeptal se uprchlý trestanec sladkým hlasem dlouhonohé blondýnky. „Hlavy, useknutý – a mluvící! A i na tebe něco práskly.“ No, Košík plný hlav sice není žádná pohádka, ba naopak, ale své jméno nedostal tenhle komiks od scénáristy Joe Hilla jen tak pro nic za nic. K hororu přidejte i spoustu dějových zvratů a svištící vikingskou sekeru…

Kultovní dílo H. P. Lovecrafta jako komiks? A navíc jako manga? Jak chcete sakra dělat horor s bublinama? Přátelé, vynechte rychlé soudy a brblání o nedotknutelném kultovním díle, protože tahle kniha vyvrátí vaše předsudky hned po pár prvních stranách. Gó Tanabe legendární příběh graficky vymazlil a dal mu takovou atmosféru, že budete valit bulvy jak umí komiks děsit.

„Pořád jsem musel myslet na to, jaké to je, když jste někým, kdo v podstatě existuje na úplně jiné úrovni, někde, kde neplatí vůbec žádná pravidla, kde máte všechnu tu úžasnou moc a sílu… a pak se z vás náhle stane obyčejný člověk. Kancelářský poslíček. S ohledem na to, kým jste býval, by to možná bylo horší než vězení. A ten příběh mě začal opravdu přitahovat, protože jsem si říkal, že když zvolím podobný přístup jako v CRIMINALU, mohu ho zpracovat způsobem, který by v Marvelu nebo DC nebyl možný. Může to být daleko zábavnější.“ (Ed Brubaker)

Olivier Ledroit je francouzský komiksový výtvarník známý ve Velké Británii především díky nesmírně populární fantasy sérii Black Moon Chronicles. U nás si však získal fanoušky díky sérii knih Requiem, Upíří rytíř, kterou vydalo komiksové nakladatelství CREW. To nyní přináší další z velkoformátových komiksů jimž tento nadaný kreslíř vdechl život. Tentokrát spojil síly s frankofonním spisovatelem Thomasem Dayem (například Macbeth, Roi d’Écosse) a z jejich spolupráce vznikl opulentní, oku lahodící příběh na pomezí steampunku a fantasy Wika. Ten původně vyšel v nakladatelství Glénat ve třech sešitech, anglické vydání Statix Wika pak bylo jediným souborným vydáním čítajícím více než 230 stran. Nakladatelství CREW vydalo právě toto souborné vydání, a to v překladu Richarda Podaného.

Kdysi dávno byly komiksy zábavou pro děti, kdysi dávno byly komiksy doménou opláštěnkovaných superhrdinů, jenže v roce 1993 vzniklo pod vedením Karen Bergerové DC Vertigo a začalo vydávat trochu jiné komiksy. Tedy, i zde vycházeli příběhy o pláštěnkářích, ale také příběhy, které jsou úplně jiné než vyprávěnky o Batmanovi či Supermanovi. K takovým bezesporu patřil Sandman Neila Gaimana, či Bažináč Alana Moora. K těmto dospělým grafickým románům s přesahem se v roce 2010 zařadil i Daytripper brazilského sourozeneckého tvůrčího týmu Fábio Moona a Gabriela Bá. Ovšem i na poměry DC Vertigo je jejich komiks hodně výjimečný a svým způsobem netradiční. U nás ho pod názvem Každý jeden den vydalo komiksové nakladatelství CREW a já vám teď povím čím je tenhle komiks tak zvláštní.

Motivace jednoho druhu k udržení vlastní existence se nemusí až tolik lišit od motivací nějakého jiného. Přesto může dojít ke konfliktu začínajícího i končícího válkou. Do jaké míry je míra nepochopení pouze nepochopením protivníka a nakolik pak čistou ignorancí podstaty nechtění jakéhokoliv dialogu?

Dechberoucí Zázrak byl český komiks vydávaný společností Czech News Center, a.s. v edici Blesk Komiks. Mezi lety 2015 až 2017 vycházel jednou měsíčně a stal se tak prvním, samostatným, sešitově vydávaným superhrdinským komiksem. Za dvě sezóny se stal velkým hitem a díky tomu mohl nakonec vyjít i knižně pod hlavičkou nakladatelství CREW. Komiks sice čerpal z takzvané Stříbrné éry amerického komisu, ale na rozdíl od všech Supermanů a jemu podobných hrdinů šel svou vlastní cestou. Příhody studenta Davida Daneše, který se více méně nešťastnou náhodou přimotal k nehodě v jejím důsledku získal přístup k magické energii legendami opředeného golema, v sobě mísily jak prvky klasických superhrdinských komiksů, tak odkazy na české legendy a pověsti. Ne nadarmo se Danešovým mentorem stal slovutný magistr Kelly. Za ty dvě sezóny ze zbrklého a trochu namyšleného kluka vyrostl někdo, na koho by mohl být pyšný i první český superhrdina Pérák. Ostatně, i jemu pánové Macek a Kopl věnovali dvě knihy, a i ve třetím díle Danešových dobrodružství si Pérák střihnul své malé cameo. Ale jak je to s tou první českou superhrdinkou?

Ti, kdo zažili letošní Comic-Con Prague, ví, že Jason Aaron je sympaťák, který neodmítne fanouška s batohem plným komiksů a podepíše mu je všechny i kdyby mu měla upadnout ruka. Dokonce i čtvrtý díl série Parchanti z Jihu, který ještě voní tiskárnou.

Ed Brubaker se za ta léta, co píše komiksové scénáře, etabloval zcela zaslouženě jako bezkonkurenčně nejlepší tvůrce kriminálních komiksů. Trilogie Criminal se zařadila do zlatého fondu tohoto subžánru a grafické romány Zatmívačka či pozdější Zabij, nebo budeš zabit, se k němu jistě brzo zařadí také. Ale každý slavný tvůrce nějak začínal, a tak nakladatelství, které u nás vydává jeho kompletní tvorbu, nyní logicky sáhlo po nejstarším a vlastně prvním Brubakerově kriminálním komiksu Místo činu.