Šógunův popravčí, v Japonsku známý jako Kubikiri Asa (首斬り朝), je desetidílná manga, kterou vytvořili spisovatel Kazuo Koike a výtvarník Goseki Kojima. Stejný tvůrčí tým, také spolupracoval na populární sérii Vlk, samotář a mládě, v níž Kubikiri Asa také vystoupil. Ačkoli byl Šógunův popravčí poprvé vydán v Japonsku v letech 1972-1976. patří k tomu nejlepšímu, co komiksové příběhy o samurajích nabízí, a je jedině dobře, že první díl téhle série nakladatelství CREW vydalo.

Přichází další várka morálních dilemat bělovlasého zaklínače – tentokrát s lehkým ekologickým podtextem.

Svět Warcraftu je celosvětově zatraceně populární, a tak se nelze divit, že knih a komiksů s touto tematikou vychází velké množství. Jenže těch dobrých je opravdu málo – a mezi jedny z těch opravdu podařených se řadí i Válečníci Azerothu, sborník kratších komiksových povídek představující hrdiny známé, zásadní i ty méně známé. Nahlédněte pod pokličku událostí hýbajících celým světem Warcraftu!

„Je tady dokonce i lednička. Sice stará, snad 50 let, ale pivko a návnady dokáže udržet v chladu.“

Pche, nazvat novou sérii Opovrženíhodný Deadpool jenom proto, že upovídaného žoldáka už nebavilo kamarádit se s Avengers? Nebo proto, že se rozhodl zavraždit svého kámoše Cablea? To je přece život, tak co je na tom sakra opovrženíhodného? No počkejte až jednou udělá někdo komiks podle vašeho života, jakpak se asi bude jmenovat?!

Jed je již čtvrtým dílem série a shrnutí veškerého dosavadního děje najdete na první stránce tohoto svazku. Pro ty, kdo si ho nepamatují, přesto uvedu jeho stručný souhrn. Svět je v rozkladu, poslední zbytky civilizace představují rodiny, které si rozdělili nejen bývalé Spojené státy americké, ale (jak jsme se dozvěděli ve čtvrtém díle) celý svět. Každá rodina disponuje nejen určitým počtem občanů, které živí a šatí (zatím co oni slouží v jejích ozbrojených složkách, laboratořích, či na farmách), ale také nějakou tou speciální technologií a v neposlední řadě perfektně vycvičeným super vojákem známým jako Lazarus. Carlyleovi disponují dlouhověkostí a jsou ve sporu (nebo spíš válce) s rodinou Hockových. Těm se na sjezdu všech rodin podařilo otrávit hlavu rodiny – Malcolma Carlyle. Lék pro starého pána je v nedohlednu, jeho nejstarší syn Stephen si s nastalou situací neví rady, Hockovi vojáci útočí na pozici v pro Carlyleovy strategicky důležitém městě Duluthu a spojenci rodiny tonou v obavách.

Když Temný rytíř spojí síly s princem zločinu je to vážně jízda
„Čistí policisté se mě bojí, protože se neřídím zásadami, na které přísahali… A ti špatní se mě bojí, protože vědí, že jednoho dne si pro ně přijdu.“

Už je tu zase apokalypsa. Baví vás to ještě, znovu a znovu? Pokud náhodou váháte s pozitivní odpovědí, pak vás Jonáš Ledecký a Michal Suchánek rychle přivedou na správnou cestu a nabídnou deset důvodů , proč si svět po konci světa užít a snad i oblíbit. Afterpunk je totiž jedna velká jízda nadávkovaná do deseti povídek v nadstandardním provedení.

Od května 1939, kdy Batman vtrhl na stránky komiksů, se netopýří muž utkal nejen se spoustou padouchů, ale také zažil mnoho dobrodružství v paralelních vesmírech, které jsou tomu našemu tu více, tu méně, podobné. Každý pravověrný fanoušek vzpomene na crossover se Soudcem Dreddem, nebo Batmanův výlet do komunistického Československa v jedné z povídek sborníku Batman: Svět. A to jsou jen kapky v moři batmanovských příběhů, které se odehrávají jindy a mnohdy jinde než původní příběhy. K tvůrcům, kteří si rádi pohrávají s myšlenkou paralelních vesmírů v nichž je Gotham se svými hrdiny a padouchy trochu jiný, se grafickým románem Batman: Trillkiller v roce 1998 zařadili i Howard Chaykin a Dan Brereton. U nás jej v pevné vazbě s přebalem, v souborném vydání, v překladu Jana Kukrála vydalo nakladatelství CREW. Nyní tedy nadešel čas podívat se, co si pro fanoušky netopýřího muže komiksoví matadoři, jimiž bezesporu Chaykin a Brereton jsou, připravili.