„Někdy kolem roku 1900 můj prapradědeček Ira Aaron v hádce kvůli ovci ubodal člověka k smrti. Jeho syn Sammie byl u toho a celé to viděl. Byl to jeho nůž, který Ira použil. O nějaký čas později v roce 1924 se můj pradědeček Sammie Aaron dočkal svého vlastního podivného konce. Zemřel na vzteklinu poté, co ho pokousal nakažený pes. Z této temné části mé rodinné historie se zrodili Muži hněvu.“ (Jason Aaron v předmluvě k Mužům hněvu)
Stejně jako Aaronova rodinná historie začíná i prolog příběhu rodiny Rathů ovcemi a nožem v krku. Ovšem dál se ten příběh vyvíjí naštěstí jinak a místo u scénáristického stolu končí jedním nájemným zabijákem a jeho synem. V podstatě je to příběh o tom, že co zaseješ, to taky sklidíš. A také o tom, že svému osudu prostě neutečeš, a můžeš se snažit jak chceš. Ira je parchant, který se nechává najímat od místního mafiánského bosse jako jednočlenná popravčí četa. Celý život zabíjel pro peníze a v podstatě mu bylo fuk, jestli má odpravit chlapa, těhotnou ženu, nebo malé dítě. Teď na sklonku života stižený rakovinou musí splnit poslední zakázku, zabít jistého Rubena. No a tady samozřejmě platí starozákonní: „Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení.“ (Dt.5/9.) a „Do klína jim odplatím za nepravosti vaše a nepravosti vašich otců zároveň, …“ (Iz.65/6), neboť Ruben je Irovým synem. Je to drsné čtení plné krve, násilí a nevinných obětí. A ani jeden z jeho aktérů nejspíš nezíská čtenářovu náklonnost, ačkoli na začátku každé z kapitol se seznámí s jednou částí minulosti rodiny Rathů (a tak má šanci pochopit co vedlo Iru a jeho syna k tomu, čemu je věnována stěžejní část komiksu).
Výtvarné stránky tohoto projektu se ujal Aaronův kolega Ron Garney. S ním Aaron spolupracoval na komiksech Hon na Mystique, Wolverine: Weapon X a dalších superhrdinských titulech. Přestože jsou Muži hněvu jeho prvním nesuperhrdinským komiksem, zhostil se ho na výbornou. Žádných výstřelků v podobě velkoplošných celostránkových scén se nedočkáme, většinou jde o stránky členěné do pěti prostých, přes sebe vrstvených a vzájemně se překrývajících panelů, ovšem ty jsou zaplněny neskutečně realistickou kresbou. Zvláště pak emoce odrážející se ve tvářích všech aktérů téhle krvavé historky zachytil Garney s přesností mistra. A co na tom že těmi emocemi jsou především vztek a zděšení?
Bonusů najdeme opravdu jen pár. Skládají se z galerie čtyř alternativních obálek, z nichž zaujme především ta, jejímž autorem je Tony Harris, a pak několika stránek z náčrtníku. Jde především o dva listy zachycující proces výroby čtyř stránek komiksu, v nichž můžeme porovnat prvotní skicu s konečným výsledkem, a potom tu jsou ještě dvě strany věnované skicám obálek a alternativních obálek. Chtělo by se spolu s Járou Cimrmanem říci „ A není to málo, Antone Pavloviči?“
„Začalo to ovcemi. Končí to starým chlapem na smrtelný posteli. Někde mezi tím přišla o život spousta lidí.“
Muži hněvu jsou jedním z nejlepších komiksů o duševně zmrzačených lidech a jedna z nejlepších kriminálek. Zároveň je (díky tomu, že jde o samostatný uzavřený příběh) dokonalou vstupní branou do Aaronova světa jižanských parchantů. Svůj díl na tom mají nejen geniální Aaronův scénář a Garneyho kresba, ale také skvělý překlad Štěpána Kopřivy.
Hodnocení: 80%
Muži hněvu
Scénář: Jason Aaron
kresba: Ron Garney
Překlad: Śtěpán Kopřiva
Vydala: CREW 2021
Počet stran: 136
Vazba: brožovaná
Cena: 349 Kč
