Finální bitva se blíží

A je to tady. Už od počátku příběhu bylo zřejmé, že tento okamžik jednou nastane, ale trvalo 25 dílů, než došlo na lámání chleba. Naruto konečně stojí proti Sasukemu v souboji, který rozhodně není přátelským škádlením. Jde do tuhého a Kišimoto tlačí na pilu jak v emocích, tak v příběhu, který už dávno není žádnou dětskou pohádkou.

Samo o sobě je dobře, že se celý svazek soustředí na jeden jediný souboj. Naruto často mívá problémy s příliš mnoha rozepsanými příběhovými liniemi a bylo by na škodu, kdyby se tahle tendence promítla i do zlomového okamžiku, kterým si v nejnovějším díle prochází dvojice hlavních postav. Zároveň Kišimoto zřejmě nechce nijak brzdit a narušovat tempo dalších dějových linek, a tak se projednou vykašlal na vše ostatní a plně se soustředil pouze na tyhle dva kamarády, co si navzájem promlouvají do duše a snaží se jeden druhého přesvědčit o svém počínání. A je vlastně úplně jedno, na jaké straně jako čtenáři stojíte, neboť dva rozdílné pohledy na situaci dávají poutu obou hrdinů mnohem větší hloubku a porozumění.

Kišimoto rád vytváří pro své charaktery barvitou historii a nebojí se oddat retrospektivám neboli flashbackům, takže není překvapivé, že ve chvíli, kdy má Sasuke na stůl vytasit všechny své triumfy, musí přijít i jeho vlastní minulost. O té jsme často slýchávali, nicméně až nyní ji máme ukázanou tak, jak si ji sám Sasuke pamatuje. Jedná se o vskutku deprimující zážitek, kterým se otvírá možnost vysvětlit Sasukeho činy a ukázat jiné vnímání světa, než jaké je charakteristické pro Naruta. I když návrat do minulosti zabere více jak polovinu svazku, nijak zásadně to nevadí, protože při čtení tušíte, že potřebujete tohle všechno znát, abyste později dokázali pochopit, o co vlastně ve výsledku Sasukemu jde. Jasně, mohl by se zachovat jinak, ale to už je dáno charakterem…

Kresba jede svůj standard. Akce je přehledná, flashbacky emočně ždímají, nechybí pěkné stínování ani podařené úvodní covery kapitol. Nic, co by šokovalo, ale na druhou stranu nic, co by vadilo. Tentokrát si ale dovolím malou výtku k českému vydání. Překlad, sazba a všechno kolem je v pořádku, nicméně zamrzela chyba hned u shrnutí příběhu, ve kterém mají členové Učiha klanu prohozená jména. Jinak ale kvalitka.

Děj tak pomalu spěje k dlouho slibované držkované, nicméně na plnohodnotný souboj si musíme počkat až do dalšího dílu. Ale to vlastně ani nevadí. Atmosféra je vyšponovaná na maximum a vše je připraveno k epickému vyvrcholení, které vykopne Naruta do dalších podobně lákavých dobrodružství.