Jednou z působivých ne-superhrdinských sérií, kterými nás v poslední době zásobuje nakladatelství Crew, je Zero. Americká komiksová řada vychází pod značkou Image Comics a jejím největším lákadlem je pro tuzemce bezesporu jméno jejího tvůrce – českého scénáristy Aleše Kota.
Více než rok jsme museli čekat na pokračování příběhu Edwarda Zera, nejlepšího agenta Agentury. Skrze druhou knihu, ocejchovanou podtitulem V srdci všeho, tak můžeme pomalu odhalovat další střípky ze Zerova života. Poznámka: velice pomalu. Agentura je prolezlá špínou a zrádci a Edward pokračuje na cestě za osvobozením, zároveň zjišťujeme více z minulosti hrdiny i instituce. Ovšem i přesto se jistě nedokážete zbavit pocitu, že víme stále málo. Což je dost s podivem na to, že jsme dosáhli poloviny čtyřdílné série.
Kot totiž rozhodně není ke čtenáři vlídný a indicie nebo záchytné body, které by pomohly k lepšímu uchopení základního dějového rámce, mu mladý scénárista rozhodně neservíruje na polévkové lžíci, ale pouze v náznacích, metaforách a obrazech. A bezesporu zkouší jeho trpělivost. Jinými slovy – jsme v polovině příběhu a pořád máme jenom chabé tušení, „vo co go“. Otázek přitom přibylo snad více než odpovědí.
I přes svou komplikovanost a loudavost vyprávění však Kot rozhodně ví, jak zaujmout. Chladnokrevné násilí, dovednost v propojení žánrů (v Zero se prolíná špionážní thriller se science fiction ve filozofické omáčce) i nechronologické vyprávění (každá, povětšinou dějově uzavřená kapitola se odehrává v jiném čase) nutí nažhavit závity a odhalovat pravdu kolem hlavního hrdiny. K napětí navíc v mnohém přispívá fakt, že de facto víme, do jaké stanice tenhle vlak jede, ale neznáme jeho trasu.
Interesantní je i metoda výtvarného zpracování komiksu, kdy se každé kapitoly ujal jiný ilustrátor. Každý z nich se své části zhostil ve výrazném stylu a je velice pravděpodobné, že jeden vás osloví více než druhý, tento přístup však rozhodně napomáhá zdánlivé samostatnosti jednotlivých životních kapitol Edwarda Zera. I Kot střídá způsob, s jakým je vypráví. Jednou jde o bezhlavou akční jízdu, jindy o konverzační drama, které střídá kapitola takřka beze slov a čtenář tuší, že za tím vším je nějaký vyšší smysl, hloubka, význam.
Obávám se však, že vzhledem k poměrně komplikované formě vyprávění bude Zero tím komiksem, na který si čtenář (a nakonec i recenzent) dělá jen přetěžko obrázek, dokud si v jednom kuse nepřečte celou sérii. Už aby to bylo.
| 75% |
|
