Země Éllad je vynikající destinace pro letní dovolenou. V lesích řádí tajemné síly, havrani mluví a prázdný trůn čeká na nového krále. Do toho z nebes tu a tam zasáhnou bohové, aby rekům tu zpříjemnili, tu znesnadnili jejich dlouhou cestu. Naostřete čepele a natáhněte tětivy luků, vyjíždíme do klasické fantasy.
 |
Knihu s názvem Wetemaa si patrně mladší čtenáři vybaví jen těžko. I tak však patří mezi neopomenutelné kousky teprve se rodící české fantasy. Veronika Válková skrývající se pod pseudonymem Adam Andres napsala žánrově čistý příběh spadající do chlívečku epická fantasy. Nejhumornější na celé genezi textu je fakt, že autorka v době jeho psaní fantasy neznala a napsat nechtěla. Podobně jako u tolikráte zmiňovaného Tolkiena způsobila obliba bájí, mýtů a legend vznik země Éllad a příběhu v něm se odehrávajícím.
Nyní se po dvaceti letech Wetemaa znovu vrátila na pulty českých knihkupců v kompletně novém, moderním, populárním a barevném kabátě, který jí sluší. Veronika Válková spolu s jejím „dvorním ilustrátorem“ Petrem Koplem převedla původní příběh do komiksové podoby. Čtenáři milující knižní vydání tak budou moci nahlédnout přímo do svého oblíbeného světa a konečně jej spatřit. Ovšem jak spatřit? Hodnotit tento aspekt objektivně nelze. Každý si hrdinu Sinana, horu Rahn či krále Gudleifra představí po svém a bylo by recenzentskou zhůvěřilostí kritizovat či naopak blahořečit dílo Petra Kopla, že právě takhle by měla ta či ona postava vypadat. Toto posouzení tedy leží jen na čtenáři a autorka tím na svá bedra dobrovolně vzala břímě nejistoty, zda jí schválená podoba postav bude čtenáři přijata.
Petra Kopla však lze chválit za techniku, s jakou převedl román Wetemaa do komiksové podoby. Diletantsky řečeno, zvolil „komisový“ styl, tedy postavy obtažené černou linkou s jednoduchými liniemi, které mu však nebrání pracovat s jemnými detaily a vyjadřovat tak emoce na tvářích postav či detaily v přírodě. Těch je v knize přehršel, takže čtenář bude moci obdivovat sto a jeden výraz na tvářích postav, které jsou někdy až přehnané, aby vynikly a čtenář si jich všiml.
Každá scéna je laděná do konkrétní barvy, které se postupně prolínají, tedy žádná diskotéka devadesátých let. Jelikož se příběh odehrává zejména v lese, celkové ladění přechází do hnědé a zelené. Koplův styl by se dal připodobnit k ilustracím z počítačové hry Warcraft, ale vztah mezi těmito dvěma grafickými styly by se dal metaforicky přirovnat ke dvěma bratrancům ze třetího kolena z matčiny strany. Koplův grafický styl si udržel osobitost i kvalitu, se kterou pomáhá příběhu vyjádřit vše, co by mělo být řečeno.
Na knize je znát, že se jí autoři snažili stylizovat do podoby starého manuskriptu. Už obálka vypadá jako stará, v kůži vázaná a kameny posázená kniha a uvnitř se mění font písmen, který napodobuje staré litery.
Jelikož se jedná o adaptaci, nelze se vyhnout ani zkratkám a vynechávkám. Na komiksu lze hodnotit, jak jeho jednotlivé výrazové prostředky spolupracují a vytváří finální dojem podobný četbě románu. Ačkoliv se někde něco zkrátí a tu a tam něco přidá, Petr Kopl nabízí skutečně lákavou, graficky pestrou a kvalitní podívanou.
Hodnotit příběh je jako nosit dříví do lesa. Na ději se nezměnilo nic. Popisuje rozdělenou zemi bez krále, nad níž se blýská na lepší časy v podobě příchodu (příplazu?) nového krále, kterému má pomoc parta družiníků vybraná bohy. Jelikož Válková napsala skutečně hutný epický román, do prvního dílu komiksu se vtěsnal prakticky jen začátek celého příběhu. Ve zkratce proběhne historický vstup, aby se kamera následně usídlila za zády Sinana Hnědookého a jeho divokého parťáka Dangruda Zadumaného, prvních z družiníků.
Příběh vjede do už vyjetých kolejí klasického úvodu klasické fantasy – fáze dospívání, násilné konfrontace s realitou, opuštění rodného prahu a vydání se do světa. Stokrát omletou záležitost však Válková podává čtivě a do jisté míry originálně, takže i po letech je příběh kvalitní, dobře se čte a obstojí v nabobtnané konkurenci desítek dalších knih.
Komiks Wetemaa by se dal přirovnat i k seriálu Písně ohně a ledu od stanice HBO, který se taky pokusil adaptovat epickou fantasy. Rizika i výhody byly stejné a v obou případech lze slavit úspěch. I když staré litery napodobující font písma nejde skoro přečíst, skok do příběhu je až příliš razantní a čtenář bude dlouho bojovat se zmatkem, kdo je kdo a proti komu vlastně bojuje, komiksová Wetemaa je čtivá, zábavná a literárně uspokojující natolik, že se z knihovny ven podívá víc, než jen jednou.
Jedna země rozdělená staletými boji. Dva králové usilující o nadvládu. Jedenáct mužů předurčených dávnými bohy k hrdinským činům… Stáváte se svědky ojedinělého a odvážného počinu. Podle dnes již kultovní fantasy Adama Andrese Wetemaa vytváří přední český kreslíř Petr Kopl monumentální několikadílný komiks, který si výpravností a epikou nezadá s širokoúhlým filmem. Co se úrovně zpracování a zamýšleného rozsahu týče, nemá tento projekt v dějinách českého komiksu obdoby. V prvním dílu čeká čtenáře velkolepý úvod do celé ságy. Budou svědky osudové věštby Bohů, zažijí legendární bitvu a tajuplná vědma jim v hádankách naznačí běh budoucích událostí. Začnou sledovat osudy prvních dvou z jedenácti Bohy vyvolených mužů a už v tomto dílu se k nemalé radosti fanoušků Wetemay objeví oblíbená postava moudrého, byť poněkud ješitného mluvícího havrana Caradaca. (anotace)
- Wetemaa I.
- Scénář: Adam Andres
- Kresba: Petr Kopl
- Překlad: –
- Provedení: paperback, barevné
- Počet stran: 160
- Cena: 229 Kč
- Vydal: Zoner Press, 2012
Četli jste tento komiks? Nezapomeňte ho u nás ohvězdičkovat a napsat k němu komentář!
Kupte si komiks Wetemaa v našem e-shopu se slevou 15% – ušetříte 34 Kč.
Lukáš Vaníček (redaktor)
lukas.vanicek@fantasyplanet.cz
Wetemaa mi onehdá celkem učarovala.Kniha měla nádhernou atmosféru a stylem psaní mi to připomínalo staré báje.
Komiks mě ale okamžitě odradil kresbou,jedoucí v klasickém,až moc počítačem a mangou pro děti zavánějícím duchu.Stejně jako třeba komiksy z Warcraftu a nakonec i třeba Hra o trůny i když tam to není přece jen není tak zřetelné.
Petr Kopl evidentně razí svůj vlastní styl kresby, která jde proti mainstreamu. Někomu to sedne jiného odradí. To už je u těchto počinů běžné. Osobně u románů, převedených do podoby komiksu dávám přednost klasické kresbě, ala Nikdykde, nebo Hra o trůny. Ale tam je taky podstatně dražší úprava a rozhodně by se v tomto rozsahu nevešla do 230 kaček.
Fajtem je, že ta “počítačová” kresba tady opravdu razí jak pěst na oko zvláště vzhledem k původnímu bájeslovnému románu.
Příští rok vyjde ve Strakách na vrbě dvojkniha “Wetemaa: Rytíři krále Ana” a “Wetemaa: Koruna Élladu.”. Vnitřní ilustrace dělá rovněž Petr Kopl, ale měl by použít “tradičnějnější” styl, takže uvidíte, jaký má rozsah a zda Vám jako čtenářům ta tradičnější forma sedne víc.
99% komiksů na světě, je dnes tvořen v počítači. Už bychom se přes to měli přenést. je to rychlé a levné. Nikoli však lehčí. Autor musí disponovat naprosto stejným talentem, jako když tvoří na papír nebo jiné tradiční prostředky. Chceme-li aby vycházel alespoň jeden 160 stránkový book ročně, je to nutnost! Stejně je to nakonec kreslené na tabletu, takže nakonec ruční práce. Jenom je jako prostředek zvolen počítač. Nakonec jde přece o vyprávění příběhu a to Wetemaa splňuje naprosto přesně. Tak kde je problém? Měl při četbě komiksu Wetemaa někdo problém vyčíst emoce z nějaké tváře? Ztratil se někdo v ději, který je opravdu složitý? Měl někdo problém zjistit, co se na některém obrázku děje, o co jde, nebo se snad stalo, že nevěděl, kterou bublinu nebo panel má číst první a který druhý? Nestalo? No tak to po řemeslné stránce asi není špatný komiks, že ne?