Aktuální ročník magazínu Crew se pomalu chýlí k završení a k ukončení tedy spějí i oba příběhy, které utvořily letošní obsah. Nezbývá tedy mnoho času k tomu dát najevo své preference a pokusit se ovlivnit, která z těchto sérií bude pokračovat na českém trhu v knižní podobě. Podívali jsme se proto na zoubek sérii Mezi řádky Mikea Careyho.
Mike Carey je scénárista, který si u nás udělal dobré jméno sérií Lucifer, v níž (víc než) zdařile navázal na kultovního Sandmana Neila Gaimana. Série Mezi řádky proto vyvolává zvědavost, a to nejen kvůli Careyho jménu. Druhým důvodem, proč série Mezi řádky přitahuje pozornost, je skutečnost, že námět nepokrytě odkazuje k dalšímu žánrovému fenoménu: jistému brýlatému čaroději s jizvou na čele.
První kniha série Mezi řádky představuje hlavní postavu, kterou je Tom Taylor, syn slavného otce, autora bestsellerů o čaroději jménem Tommy Taylor. Otec však před nějakým časem zmizel a Tom zatím objíždí autogramiády a otce zastupuje. Jedna z autogramiád se však zvrtne a Tom je obviněn z toho, že není tím, za koho se vydává. Zatímco Tom se vyrovnává se zmatkem, který to do jeho doposavad klidného života vnese, veřejnost zareaguje odsouzením a Tom Taylor se stává objektem veřejné štvanice. Tím začíná i jeho detektivní pátrání po tom, co se vlastně stalo s otcem a kdo je on sám. A tady postupně začíná situace houstnout. Ukazuje se, že v pozadí stojí kdosi mocný a nebojí se sáhnout k násilí. Tomovi tak jde několikrát o život. Reálný příběh Toma Taylora se přitom tu a tam prolíná s dějem románů a čarodějovi Tommym Taylorovi.
Hodnocení první knihy série Mezi řádky není jednoduché. Ani Lucifer není zrovna příklad akčního komiksu, přesto zde není o napětí nouze. Naopak Mezi řádky je vysloveně komorní věc, akčních okamžiků je tu vysloveně pár a na plyn šlápne Mike Carey pořádně vlastně až v závěru. Jenže, stejně tak platí, že Mezi řádky nepostrádá atmosféru a napětí. Fakt, že čtenář, stejně jako Tom Taylor naprosto netuší, co se kolem děje a oč běží, přičemž se pomalu ukazuje, že život Toma Taylora a příhody čaroděje Tommyho jsou zřejmě provázanější víc, než by si člověk myslel, vyvolává zvědavost a nutkání číst dál. V neposlední řadě, Mike Carey je prostě dobrý vypravěč, takže třebaže první kniha se line v opravdu pomalém tempu, nuda nehrozí.
Dosavadní práce Mikea Careyho je rozhodně důvodem k optimismu. Mezi řádky skutečně ukazují jistý potenciál, zvláště čte-li je člověk naráz, nikoliv tak, jak vycházely na pokračování od měsíc v Crwi, což nenapomáhalo udržení souvislostí a tempa děje. Mezi řádky také nejsou žádným plagiátem Harryho Pottera, což také vyvolávalo obavy. Upřímně, zatím nedošlo na víc než na několik volných odkazů, především v důsledku vizuálního ztvárnění. Carey Harryho Pottera spíše využívá jako literární fenomén či archetyp, který je současnému čtenáři blízký a tedy srozumitelný sám o sobě. Lze předpokládat, že si s ním bude dále hrát a využívat ho k tomu, aby formulovat své myšlenky a záměry. Leč to skutečně jen domýšlím spíše se znalostí Lucifera. Mike Carey je nápaditý a sečtělý autor a Mezi řádky si přímo říká o to, aby zde Carey těchto předností využil.
Problém ovšem tkví v tom, že název Careyho série je naprosto výstižný: potenciál se zatím skrývá doslova jen mezi řádky a pouze opatrně vystrkuje růžky. Např. v samotném závěru, kdy se Mike Carey obrací do minulosti a líčí životní osudy proslulého spisovatele Rudyarda Kiplinga. Ty osudy, o kterých se v žádné autobiografii nedočteme. A díky tomu čtenáři docvakne, že Tom Taylor se nachází fakt ve velkém průšvihu. Jenže přesně tady první kniha končí.
Dočkáme se pokračování? To je popravdě pouze na nás čtenářích. Osobně bych rád sledoval jak se příběh Toma Taylora vyvine dál. Už proto, že superhrdinského komiksu tu vychází tolik, že by ho šlo přehazovat vidlemi. Naopak něco, co by se dobře vyjímalo vedle Sandmana, Lucifera nebo Mýtů (aniž bych tyto věci chtěl s Mezi řádky srovnávat), by myslím neškodilo. Mezi řádky je prostě něco jiného. Možná až moc. První kniha série je bohužel víc než kdy jindy jen lákadlem, které si moc dobře dává pozor na to, aby neodhalilo čtenáři více než musí.
