Galaxie se nám páruje. Vznikají nové kombinace, možná ještě lepší než ty starší: fádní člověk a vetřelec, nebo člověk a Predátor nahrazují zajímavější dua jako vetřelec a Predátor, nebo vetřelec, člověk a jeho kamarád Predátor, člověk a predátor s vetřelcem, no prostě je to maso, už jenom ten terminátor tu chybí do počtu.
Co do počtu filmových zpracování sice Predátor zaostává za svým vetřelčím kolegou, přesto však dva snímky bohatě stačily na masovou oblibu vesmírného lovce, který putuje od planety k planetě a řídí se pouze svým kodexem cti a touhou lovit, neboť je dokonalým lovcem. No a co myslíte, že okamžitě začalo vrtat hlavou tvůrcům komiksu, když na jedné straně měli ultimátního lovce a na druhém kořist všech kořistí, která má k plaché gazele hodně daleko. Vznikla tedy myšlenka postavit tyto vesmírné superzabijáky proti sobě. Za filmové zpracování by si filmaři zasloužili rande se slintajícím vetřelcem anebo procházku po džungli s divným pocitem, že mají někoho v zádech, ale komiks nabízí něco mnohem zajímavějšího. Naštěstí jednotlivé díly vznikly ještě před filmovým zpracováním, takže autoři na film nenavazují.
Ústředními protagonisti celého omnibusu jsou jak Predátoři a lidé, tak vetřelci. Není jasně určené, kdo je hlavní rasa, ovšem k jistým stereotypům se zde dostaneme. Lidé slouží jako kafilerní materiál vzbuzující lítost a sympatie k vlastnímu druhu, vetřelci jsou dokonalou entitou určenou jen a pouze k zabíjení a Predátoři jsou rasa inteligentních zabijáků neznajících slitování s nikým a ničím. V překladu to znamená, že Predátoři loví, vetřelci zabíjejí a lidé umírají. Částečně tu dochází k již známému a logickému spojování lidských a Predátorských sil, ale není to tak časté, aby se z toho stalo klišé. Prostě se to celý komiks jen a jen mydlí a tak to má být.
Oproti jiným omnibusům, které se týkají našich filmových mazlíků, má tento jeden obrovský plus. V textu se objevuje něco úplně nového – kontrasty. Třeba hned prvních několik stran je toho přímo luxusní ukázkou. Prakticky nic se tam neděje – vetřelčí královna snáší vejce a v bublinkách se objevuje rozhovor dvou pilotů, kteří se hádají o to, jestli je člověk skutečně dominantním tvorem vesmíru. Prostě zážitek, protože každá část rozhovoru pokaždé souvisí s obrázkem, díky čemuž dostává tento komiks i jiný nádech než grafický akční nářez. Akčních scén se najde v knize spousta, ovšem mají důvod a hlavně mají spád. V podstatě by se dalo říci, že se tam neustále někdo vraždí a je to akční jízda, ale na konci každé kapitoly čeká na nedočkavého čtenáře zajímavá pointa. Nikoliv odjezd hlavního hrdiny do západu slunce, ale syrově kruté vyhrocení konfliktů, které pobaví a občas vyvolá i kruté uchechtnutí.
Omnibus obsahuje dva dlouhé příběhy, za které může Randy Stradley. Čtenáři se v nich podívají, jaké to asi je, být zrnkem obilí mezi slintajícím mlýnským kamenem ve slušivé černi a občas neviditelným dredatým žernovem. Příběh první části sice nijak přehnaně originální není, lidé se chovají stále podle stejného scénáře: „Hele mimozemšťan. Jo, tak to nikomu neříkej, ať na tom vyděláme peníze. Hele, on utíká… hrrhchchhch.“ Ale zábavné to je dost na to, aby měl člověk dobrou náladu a motivaci pustit se do druhé části, v níž se autor dotkl tematiky Predátorů a poodhaluje roušku tajemství nad touto rasou, která sice neumí mluvit, ale létá mezi hvězdami. Právě střípky z jejich kultury a života jsou tahounem, který nutí číst dál, krom toho máte konečně možnost naplno si vychutnat elegantní zbroje a zbraně, které jsou známé ze snímků. Ve filmu toho moc vidět nebylo, takže nehybný obrázek skýtá mnoho možností pro oční pastvu.
Autor odhaluje taje vesmírných lovců prostřednictvím hlavní lidské hrdinky. Zpočátku je zajímavé, proč s vetřelci a Predátory bojuje žena, ale odpověď se sama nabídne při pohledu na hlavní hrdinku v Predátorské zbroji, která je vysloveně sexy. Navíc tato část příběhu nabízí tolik zajímavých zvratů, že hlavní postavu nebudou mít rádi ani nejbenevolentnější čtenáři. Budou u toho kroutit hlavou, pochybovat a možná jí v duchu i nadávat, ale postupem času začnou chápat. Konec příběhu a vlastně i velké části omnibusu pak čtenáře utvrdí, že to vůbec nebylo špatné čtivo.
Zbylých pět příběhů nejsou tak dlouhé, což je jenom dobře. Krátký prostor utvrzuje atmosféru a výslednou pointu ještě zveličuje. Každý z nich se týká jiného tématu, které se odlišuje od hlavní dějové linie. Sice v něm opět figuruje a funguje známá trojice soupeřících stran, ale vždy se tak děje v prostředí netradičním, velice originálním a zábavném. Predátoři se dokonce stanou lovnou kořistí, ukáže se, že svatý Jiří asi nebyl tak úplně z naší planety nebo že ne všechny lovy končí úspěchem. Prostě tematicky rozdílné, dobře promyšlené a velice chutné jednohubky, které slouží pro pobavení a oddech mezi hlavním příběhem.
Vetřelci versus Predátor jsou zatím posledním chodem ze servírovaného menu prvních dílů omnibusů a je třeba říci, že patrně nejlepší ze všech. Nabízejí toho co do obsahu mnohem víc, než třeba předchozí Terminátor. Z textů je patrná promyšlenost a zábava nepramení jenom z pohledu na ženská těla a akční scény, takže pokud váháte nad pořízením nějakého z těchto omnibusů, Vetřelci vs. Predátor vám toho nabídne nejvíc. Krom terminátora v sobě obsahuje úplně všechno, co omnibusy předchozí, plus slušnou porci atmosféry a zábavy navíc. Ježíšek se docela zapotí, protože je to kniha docela těžká.
Jen doplním perex
nedávno jsem narazil na cross Vetřelci vs. Predátor vs. Terminátor. Pokud si dobře pamatuji, mělo to tři díly.Vskutku hrůzné.
Jo jo… taky jsem to přelouskal v originále. Z běžných crossů to nikterak nevynikalo, ale že by to bylo až tak hrůzné to bych netvrdil.
Musím říct, že tenhle omnibus mě opravdu příjemně překvapil. Předpokládal jsem, že např. části věnované kultuře a zvykům Predátorů se budou nacházet v jejich samostatných omnibusech a tohle bude hlavně zábavná akční řežba. Ona taky je, ale má něco víc – opravdu solidní příběh. To se týká hlavně dvou nejdelších story, ty kratší je vkusně doplňují. Některé zajímavé, některé méně, některé opravdu lahůdkové. Čekal jsem že mě to bude bavit, ale že až takhle, to je nečekané a o to milejší překvapení. Není to něják novátorské nebo geniální (to od AVP nikdo neočekává a od toho tu máme jiné série) ale “jen” vážně hodně, HODNĚ kvalitní čtení. U omnibusů počítám s tím že mi vydrží na několik dní, někdy i déle když si dám pauzu, ale tenhle jsem měl v sobě až nečekaně rychle. Jen nechápu, že ve většině recenzí na tuhle knihu se tvrdí že úvodní příběh v omnibusu není nic moc. To mi nejde do hlavy. Už úvodní rozhovor těch dvou pilotů mě na dlouhou dobu donutil zamyslet se nad člověkem a jeho konáním jako takovým, a ač se příběh odehrává v budoucnosti, pravdy jež jsou zde podávány ze dvou rozdílných hledisek a čtenář musí dát z části za pravdu oběma, jsou nadčasově aplikovatelné na kteroukoli dobu. Na to že to byl pouhý začátek a člověk čekal jen vybíječku dvou monster, docela potlesk. Že převážně akční záležitost dokáže předat takovéto úvahy hodné zamyšlení, to je i na dnešní dobu přeplněnou kvalitními komiksy minimálně nadstandard. Jo, po tomhle úvodu už se jede podle akčního mustru, až do konce si však příběh uchoval jistou inteligenci a úroveň, což znemožňuje dát mu nálepku “akční béčko”. Ne, tohle je inteligentní áčko, byť s béčkovými rekvizitami v podobě zabijáckých emzáků.