Vesmírná Sága začíná

Nakladatelství BB Art si letos dávalo (dává) s komiksy na čas, což už vede v kuloárech k úvahám, zda to po loňském omezení edičního plánu neznamená ústup jednoho z hlavních pilířů komiksové produkce v Čechách od komiksu jako takového. Sága, kterou v zahraniční doprovází ohromný úspěch (považte sami: Will Eisner Award, Harvey Awards, Hugo, British Fantasy Award, Joe Shuster Award, některé z nich opakovaně), se tak jeví být odpovědí v tom smyslu, že nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě. Pokud se ovšem to haló kolem Ságy zakládá na pravdě. Přijetí jiných Vaughanových děl, které u nás vyšly – tedy Smečky z Bagdágu a především Y: Poslední z mužů – ovšem ukazuje, že by pověst, která Ságu předchází nemusela být přehnaná. A právě o tom budou následující řádky.

Hned první stránky Vaughanovy nové série (pokud vás ovšem neodradí hned první strana) dávají jasně najevo oč v sérii půjde. Je to vlastně další variace na nesmrtelný archetypální příběh lásky dvou jedinců, které jejich okolí nepřeje. Vzorec, se kterým dodnes sklízí úspěchy William Shakespeare, přejímá i Brian K. Vaughan a promítá jej do kulis nespecifikované budoucnosti, jen soupeření dvou italských rodů nahradil dvěma rasami, které spolu svádí válku kosmických rozměrů. To se ale dozvídáme až posléze. Čtenář je Vaughanem bez jakéhokoliv vysvětlování hozen do děje a stává se svědkem toho, jak se Marko a Alana stávají rodiči. Nejde ale o žádnou romantiku. Porod probíhá bez přítomnosti porodníka či alespoň porodní asistentky v jakési dílně. Do toho náhle vpadnou dvě různé armády, které chtějí jak Alanu, tak Marka odvést k potrestání za dezerci. Dříve, než tak stihnou učinit, se ovšem pobijí mezi sebou. Teprve nyní se tak dozvídáme, co jsou Marko a Alana zač a že jejich fyzická odlišnost (ač jsou oba humanoidi, Marko má na hlavě beraní rohy, Alana zase na zádech křídla) značí nejen příslušnost k odlišným rasám, ale i znepřáteleným stranám. Na jejichž nenávisti se oba dva mladí rodiče odmítli nadále podílet, čímž se stali pro obě dvě strany zrádci a psanci. První kniha Ságy je tak anabází jejich útěku před válkou do bezpečí, kde by mohli v klidu žít a vychovávat svou dceru. Vzhledem k okolním podmínkám to nebude snadné. Válka mezi planetou Pevnina a jejím měsícem Girland zasahuje daleko, neboť v zájmu zachování svých světů se obě strany rozhodly delegovat (slovo u kterého mrazí) válku do ciziny. Počet obětí, včetně civilních, tak roste exponenciální řadou a dokresluje tak bezútěšnou atmosféru životní reality Marka a Alany. Lze vůbec před válkou utéct? A pokud ano, lze utéct před lovci lidí? Sága tak zjevně nebude veselým čtením.

Žánrově se dílo Briana K. Vaughana a Fiony Staples pohybuje na rozhraní mezi sci-fi a fantasy. Marko nosí u boku meč, Alana zase pistoli. Charakterem a atmosférou tak Sága připomíná (to zdůrazňuju) Dunu, Hvězdné války nebo Firefly. Svět Ságy je poměrně barevný, ba bizarní, střetává se tu magie s technikou. Marko a Alana jsou ty nejméně podivné existence, které na stránkách Ságy potkáte. Svět Ságy je díky tomu pestrý, stále je co objevovat, některé pasáže a výjevy fungují jako vítané odlehčení (počkejte na uvítací výbor na planetě s příznačným jménem Sextillion). Mnohem častější je ovšem opak, ať již v podobě poměrně explicitních sexuálních scén nebo častěji vyobrazení válečných a jiných masakrů (průvodcem Alany a Marka se stává duch holčičky. zabité vojáky, jejíž tělo končí pas pasem pouze pletencem střev). Sága je totiž rozhodně čtením pro dospělého/vyspělého čtenáře. Zobrazované násilí tne do živého a bolí, není to přeexponované a tedy parodující násilí jako u Loba. Fiona Staples odvádí excelentní práci. Její kresba sedne k Vaughanově scénáři jako ulitá. Jedná se o kresbu osobitou, zajímavou, přehlednou, o kresbu se skvěle volenými barvami. Kombinace děje, slov i kresby tak vytváří velice silnou atmosféru, která neomylně trefuje cíl. Tím jsou čtenářovy emoce. Děj Ságy je zdá být triviální a tisíckrát omletý, Marka a Alanu si však lze jen stěží neoblíbit. Jsou to totiž postavy, které nešustí papírem. A myšlenky, která Sága akcentuje (tedy láska, svoboda, život bez násilí), také patří k věčným evergreenům.

Hodnocení první knihy série Sága se může zdát nízké. S ohledem na to, že jde o úvodní svazek, který teprve nastiňuje děj a vykresluje postavy (četbě přesto neskutečně odsýpá díky důmyslně rozfázovanému a vypointovanému ději), je to naopak hodnocení vysoké. Sága je rozhodně velikým příslibem do budoucna a nikdo, kdo si říká komiksový fanoušek, by ji neměl minout. Více než kdy jindy je totiž každá recenze jen vodítkem. Každý sám si musí vyzkoušet na vlastní kůži, jestli mu nevšední svět Briana K. Vaughana a Fiony Staples sedne. Určitě to ale zkuste. Sága je určitě to nejvýraznější z moderního (ba současného, protože ani v originále dosud není Sága zakončena) zahraničního komiksu, co u nás v posledních letech vyšlo. Byla by škoda o to přijít.