Manga o lidožravých obrech přichází s dalším svazkem.
A je to tu zase. Další manga. Další Crew a další Titáni. A bohužel i další kvalitativní posun směrem dolů. Čím dál více se zdá, že třeskutě zábavný a napínavý začátek se točí v kruzích a ztrácí pomalinku dech. V čem je problém?
Japonské komiksy mají všeobecně spoustu poznávacích znamení… a mezi jedno z nich patří i rozvleklé flashbackové kapitoly, které pomáhají autorovi nejenom zdržet hlavní děj, ale i rozvinout a prokreslit postavy, na které neměl v ději tolik času a zároveň si vypomoct s vedlejší příběhovou linií. A téměř celý čtvrtý svazek tento trend potvrdil. Z velké části se totiž příběh neposune dál, ale podíváme se do minulosti. Lépe řečeno do časů, kdy hrdinové procházeli svým náročným tréninkem pro boj s Titány.
Na jednu stranu se musí nechat, že některé vedlejší postavy dostaly opět nějaký ten rozměr navíc a jejich úmysly jsou více k pochopení. Lidská psychologie, chování a rozhodování v této sérii hraje prim a je příjemné, že se autor do natolik masového díla snaží protlačit nějakou tu filozofii a vážná témata. Jenže se mu to vždy daří jen z části, neboť jak svět, tak postavy nejsou mnohdy vyobrazeny tak, aby je člověk mohl brát vážně. Nicméně, pokud člověk přivře oči, všechny ty lidské problémy, konflikty a vnitřní souboje nakonec působí vcelku přijatelně a sympaticky. Objeví se i nová postava, která pro budoucí děj bude velmi důležitou figurkou, budeme svědky povedené akční scény a nepřekvapivě i nějakého toho úmrtí. V tomhle ohledu Titáni šlapou jako vždy, jen je škodou, že kapitoly z minulosti jsou tak dlouhé a zabírají téměř celý svazek.
Ohledně kresby je zbytečné nadále něco dál komentovat. Dva nesmiřitelné tábory proti sobě budou i nadále zbrojit a pravdou je, že oba mají svým způsobem pravdu. Občas je radost se na Isajamovy výjevy dívat, občas je to naopak utrpení. Žádný velký posun k lepšímu nejde s tímto dílem rozpoznat. Stále lze vypozorovat, že není vykreslen a že nedrží sérii v pevných rukou.
Ano, jedná se prozatím o nejslabší díl, ale to bylo dáno především dějem, který se chtě nechtě musel na nějakou chvíli zpomalit a něco dovysvětlit. Snad se od příště navrátí rychlejší tempo a zajímavější zápletky.
| 60% |
|
Jo jo
..jo, vždyť jsem to tvrdil už u první knihy. Tohle je odpad. Do dnes jsem nedokázal na českém trhu najít mangu, která by mě pohltila a bavila. A to jsem se snažil a dokonce přivřel i obě oči nad kresbou, ze které všichni ti rádoby Japonci z Polabí uchcávají. Kresba je prostě strašná, děj jakbysmet. A to pro nás Crew prý tahá ze světa to nejlepší z mangy… Určitě. Zlatá Evropa a hlavně crewní řada Mistrovská díla evropského komiksu. No a teď domě, borci.
to Corvus:
Ta kresba je zvláštní. Splňuje všechna kritéria Švejkova výroku o ošklivosti měnící se do krásy. Jen je potřeba to přijmout. Pokud by to vyšlo jako sběratelská rarita, tak bych se s tebou i přel. Jako komiksová řada na pokračování si to ovšem zaslouží odstřelit přesně v duchu tvé poznámky. Kdo je tady vlastně myšlen jako cílovka?
Z mangy jsem uchcával u Gunsmith Cats!
A líbila se mi řada Crying Freeman. Též Kniha větru si zaslouží zmínku a suprová u nás bohužel nedokončená manhwa Kazatel od Min-Woo Hyung. Vydalo CC. Dočetl jsem si ji v anglickém překladu a nepřestávám CC vyčítat neschopnost tuto parádičku u nás dovydávat.