Usagi Yojimbo: Daisho – Sakai Stan

V první řadě bych chtěl vyvést z omylu všechny, kteří si myslí, že Usagi je manga. Není! I když nese pár společných znaků jako jsou někdy vykulené oči nebo zobrazení soubojů, nejedná se o knížku, která by se dala nazvat mangou. Její tvůrce ani není čistokrevný Japonec, ale uznávám, že když se série od Stana Sakaie jmenuje Usagi Yojimbo a pojednává o samurajovi, který bojuje s ninji, potkává japonské bohy (kami) atd.,  mohl se někdo snadno nechat splést. Proto si raději při setkání s nějakým otaku dejte pozor.:-)

Usagi se daleko více pohybuje na pomezí pohádek, historické fantasy a filmů Akiry Kurosawy. Ale i slovo “pohádek” je dost zavádějící, tam se totiž roztomilá zvířátka nemlátí hlava nehlava, mnohokrát doslovně. (V pohádkách jsou zvířátka maximálně rozpárána a naplněna kameny. A to se většinou stává jen vlkům.) Společné aspekty s díly jako psala Božena Němcová lze nalézt spíše v morálních ponaučeních a různých tajemných bytostech, které zde vystupují. Někdy se ovšem za svoje tajemství nestydí, a tak na sebe rovnou vybalí, že jsou vlastně už mrtví, nebo se za úplňku mění ze zvířete na jiné zvíře. Ano, celou dobu jste správně četli slovo zvíře. V Usagi Yojimbo, jak vám mohla napovědět už obálka, vystupují antropomorfní zvířata. Setkáte se například s liškami, medvědy, nosorožci, krtky a tu a tam se mihne i králík. To když se na scéně objeví hlavní hrdina série Myamoto Usagi, sympatický samuraj bez pána, ronin, který se potuluje po světě a pomáhá tam, kde je ho třeba. V knize Daisho naleznete osm příběhů, z nichž jeden, ten nejdůležitější, se prolíná většinou z nich. Na jeho začátku Usagi odhalí vesnici, kterou si podmanil generál Fuji se svou partou banditů a z jejíchž obyvatel udělal otroky, následně je ušák připraven o své meče a musí je za každou cenu dostat zpět. Meče Daisho jsou totiž pro samuraje jako jeho vlastní duše.

Stan Sakai před čtenáře předkládá jeden zajímavý motiv za druhým, čerpá z japonských legend a někdy si je i přizpůsobuje k obrazu svému. Usagi se setkává s mnoha zajímavými postavami, které jsou od sebe většinou diametrálně odlišné svými vlastnostmi. Často jsou vzory zažitých archetypů, takže když je někdo prohnilý, je to až do morku kosti a když někdo pomáhá, vkládá do toho celé srdce. Naivita a lehkost se mísí někdy s až překvapující brutalitou a tragickými konci, přesto je jeho propracovaný svět kouzelný a přímo láká k další a další návštěvě. Hlavní postava je dostatečně charismatická, aby dokázala udržet čtenářovu pozornost a když se rozzuří (i to Usagi dokáže), můžete si být jistí, že jeho nepřátelé na zem nedopadnou zrovna lehce nebo v celku.

Bohužel i v knize Daisho se pár hluchých míst objeví. Rozhodně nemám na mysli poučné vsuvky, kterými Sakai čtenáře nenásilnou formou seznamuje s japonskými tradicemi a mýty. Ty naopak patří k částem, které se mnohokrát nevidí a právě jejich nenucenost posunuje Usagiho zase o kousíček výš. Vadilo mi spíše moc dlouhé zdržování se na jednom místě kolem poloviny knihy.

Série Usagi Yojimbo je autorský komiks, to znamená, že scénář i kresbu obstarává jeden člověk. Stan Sakai k tomu má díky studiu výtvarných umění nejlepší předpoklady. Už nápad se zvířaty slibuje zajímavou kresbu, ovšem Sakaiův styl je svou jednoduchostí a karikováním něčím úplně jiným, než je v mainstreamovém komiksu zvykem. Kresba hodně napomáhá odlehčení příběhu, a tak pasáže, kde si roztomilá zvířátka vrážejí meče do břich, jsou jednoduše nevšedním zážitkem. Stejně tak další prostředky, kterými si Sakai vypomáhá. Například když někdo zemře, nakreslí k němu prostě bublinu se zdechlinou příslušného zvířete. Když se bojuje, často jsou vidět jen dvě fáze boje. Začátek a konec, kde jeden z protivníků (Usagiho protivníků) leží na zemi a má nad hlavou zmiňovanou značku. Na druhou stranu, když se Sakai rozhodne pro větší bitku, je kvůli jemné lince a černobílosti často nepřehledná a musíte chvíli pátrat, kdo že komu vyoperoval žlučník.

Daisho je devátou knihou Usagiho příběhů. Proč CREWáci nezačali od jedničky? Předtím vycházela série pod jiným vydavatelem a s Dark Horse je zřejmě lepší domluva. DH začalo Usagiho vydávat od osmé knihy, a tu se také rozhodli vynechat, protože vystoupení skupiny jménem Želvy Ninja by mohlo některé čtenáře odradit od koupě. A tak až ukáží, že Usagi není dětské čtení, možná se k Shades of Death vrátí. Jisté je, že na desáté knize The Brink of Life and Death (Mezi životem a smrtí) se pilně pracuje a vyjít by mohla už (!) po prázdninách.

České vydání opět není bezchybné. Kromě přelepené strany (která mě na srdci zrovna netíží) je problémem opětovné celkové rozostření komiksu. CREW ale slibuje postupné zlepšení. Překlad Ľudovíta „Turlogha“ Platy je naopak dobrý, je vidět, že ke své oblíbené sérii přistoupil zodpovědně. Stejně tak dobrá je i celková grafická úprava knížky a hlavně její zmenšení na „polský“ formát. V knize najdete kromě komiksů i černobílou galerii obálek a kompletní seznam Usagiho knih.

Usagi Yojimbo: Daisho je příjemným čtením, které čtenáře nezatěžuje politickou satirou, záchranou světa ani problémy seniorů. Nabízí příběhy plné nostalgie z dob dávno minulých, příběhy obyčejných „lidí“, okořeněné příchutí nadpřirozených prvků a hlavně poutavé osudy, od kterých nebudete moct odtrhnout oči a ještě se něco nového dozvíte. Cena 249 Kč za dvěstěstránkový komiks pak dotváří celkový příjemný dojem z knižního debutu Myamota Usagiho, králíka, který nosí své dlouhé uši svázané v samurajském culíku a meče má proklatě nízko.

O autorovi

Stan Sakai se narodil v Japonském Kyótu. Je třetí generací Američanů s japonskými předky, vyrůstal na Hawaji, kde později studoval výtvarné umění. Nyní žije v Los Angeles, kde také studoval Art Center College of Design. Přesycenost zaběhlými výtvarnými styly byla zřejmě jedním z důvodů, proč jeho nejslavnější série vypadá tak, jak vypadá. Řeč je samozřejmě o  Myamotu Usagim,  králičím samuraji bez pána, tzv. roninovi, jehož osudy, odehrávající se v 17.století ve feudálním Japonsku, poprvé vycházely v roce 1984.

Svou kariéru ale začal u letteringu. Pracoval na řadě Sergia Aragonese a Marka Evaniera Groo the Wanderer. Právě za práci na Groo a Usagim získal v roce 1996 Will Eisner Award v kategorii lettering a stal se tak jedním z mála lidí, kteří dokázali porazit nezničitelného Todda Kleina. Stejný rok získal i titul „talent zasluhující bližší pozornost“, stejně jako před ním Evan Dorkin nebo dva roky po něm Brian Michael Bendis.

Usagi česky:
Crew² č.10 -Bonzův příběh
Crew² č.11 -Kami z jezírka
Usagi Yojimbo: Daisho (9.kniha)
Usagi Yojimbo: Mezi životem a smrtí (10.kniha, připravuje se)