Na pátém dílu skvělé sci-fi série Transmetropolitan ležela velká tíha očekávání. Minulou knihu uzavřel Warren Ellis granátovým ohňostrojem a nepřímo tak přislíbil, že pokračování se bude nést ve znamení boje Spidera Jerusalema s novým, psychopatickým prezidentem Fešákem Callahanem. A že to bude boj, kde první dodatek ústavy dostane hodně na prdel.
Pátá kniha se skládá z pěti částí, z nichž dvě jsou samostatné a zbývající tři pak tvoří jakousi drobnou trilogii v rámci jednoho velkého životního osudu kovaného amerického novináře. Po otevření knihy to však vypadá, jak když si autor ze svých čtenářů dělá legraci. Spider v komiksu žvaní cosi o své minulosti, což hned zchladí nadšená očekávání z krutých bojů na polích legislativy a novinového papíru. Nic z toho a další část je to samé, jen jakýsi graficky upravený Spiderův sloupek, kde se zamýšlí nad svým krutým údělem pracovat ve městě jako novinář. Více méně oba úvodní komiksy jsou bezdějové, komentující a filosofické. Sice v nich vystupuje Spider, takže o komentáře způsobující krvácení z očí nebude nouze a autor dokonce vyprávění graduje, ale stále se tam nic neděje. Teprve zpětně si čtenář uvědomí, jak si z něj autor vystřelil.
Ellis jako kdyby tušil to velké očekávání, že se rozjede nová etapa Spiderovy již uvadající kariéry, schválně čtenáři předhodil úplně odlišný kus příběhu se zcela jinou atmosférou, aby čtenáře překvapil, zastavil a možná ještě víc rozdráždil. Pak měl ještě tu drzost to celé zopakovat, aby tak mohl vytvořit velké grandiózní finále celé knihy.
Třetí částí autor vrací Spidera do jeho první role, kterou už čtenář zná – buzeruje politiky tím nejhorším možným způsobem a pak z toho vytváří články plné nenávisti a odporu k systému a všem, kteří mu vládnou. Pronásledování senátora Sweeneyho je úžasná parodie bulvárních novinářů dotažená do konce Spiderovým závěrečným projevem. Na druhou stranu se už jen opakuje, protože podobná slova už čtenář viděl v jiných částech.
Zbylé dva díly vyrazí dech. Na ulici ukopou k smrti nějakého chudáka a policie se to rozhodne zamést pod koberec. Spider na to přijde a začne tanec. Na ulicích se začne střílet a najednou z toho neohroženého, nedotknutelného Spidera je uprchlík, který zdrhá ulicí, aby si zachránil život, protože v tomhle mu jeho sláva a moc nepomůžou. Ano, sice má oblíbený střevní trhač, ale jeho protivníkem je policie a útok na veřejného činitele je něco, co se nepromíjí.
Ellis si všemi předchozími příběhy připravoval půdu pro pád amerického novináře, aby ho v závěru knihy dotáhl do úplného konce. Spider narazil, a narazil opravdu tvrdě. V celém díle se to neřekne naplno, ale je tam plno náznaků, ať již v dialozích mezi hlavním hrdinou a jeho ohavnými asistentkami, nebo v samotné kresbě. Z ní přímo vyzařuje nervozita, napětí a strach. Ano, strach, který rozebere celou legendu o nedotknutelném novináři.
Jednotlivé díly komiksu do sebe zapadají a najednou i první dvě kapitoly přestanou být vytržené z kontextu, ale začnou hrát dost podstatnou roli v rámci celého díla. Ellis si jistým zvráceným způsobem pohrál s očekáváním čtenářů, aby jim naservíroval přímo do obličeje dávku ze střevního trhače nastavenou na maximum. Nejprve odvede jejich pozornost a řádně je tak naštve, aby jim následně ukázal, že má příběh pevně v rukou. Ve všech příbězích se objevují tolik oblíbené motivy, které vytvořily originální a neodolatelnou auru celému komiksu. Sprostá slova přečíslují ta slušná, hlavní postavy hulí jako továrny a autorské duo opět vytváří myriády drobných detailů, kterými překvapuje čtenáře na každém kroku. S příběhem sice úplně nesouvisí, ale dokreslují groteskní město budoucnosti.
Ellis, stejně jako Spider, píše sloupky do novin. Tímto komiksem si tak opět vyříkává, pardon, vyřvává svůj vztek nad současnou situací lehce se hroutícího systému. Zejména prostřední část o tom jasně vypovídá.
Název Osamělé město přesně vystihuje, co se v komiksu a dále v celé sérii bude dít. Přišly změny, přišly nové problémy a s tím nová porce zábavy pro čtenáře. Pátý díl je asi zatím ten úplně nejtemnější a nestrašidelnější. Do lehce upadající série přinesl nový směr, odhalil staré protihráče s novými zbraněmi a konečně ukázal, kdo na jaké straně bude bojovat a jak.
Pátý díl skvěle zapadl do celé série a oživil tak slábnoucí naděje, že Spider ještě něco udělá. Ellis to udělal na výbornou, uspokojil jedno očekávání, aby vytvořil další, ještě silnější. Kvůli tomu si pak chudák čtenář půjde a koupí další knížku a zase bude čekat, jestli to dopadne dobře. Občas bych mu přál, ať si píchne tužku do prstu, za to trápení.
Spider Jerusalem nenávidí každého v tomhle zatraceném Městě – a přesto se za něj bude rvát do posledního dechu. Pátý díl komiksové ságy Transmetropolitan mu pro to poskytne spoustu příležitostí; v Bílém domě sedí psychopat s fešným úsměvem na rtech a do hry se vrací brutální a zkorumpované policejní jednotky. Scenáristu Warrena Ellise a kreslíře Daricka Robertsona tentokrát úvodním slovem doprovází sám kapitán Picard z vesmírné lodi Enterprise, herec Patrick Stewart. (anotace)
- Transmetropolitan 5: Osamělé město
- Scénář: Warren Ellis
- Kresba: Darick Robertson
- Překlad: Darek Šmíd
- Provedení: paperback, barevné
- Počet stran: 144
- Cena: 399 Kč
- Vydal: BB/art, 2011
Lukáš Vaníček (redaktor)
lukas.vanicek@fantasyplanet.cz
Také si přečtěte:
Recenze na předchozí díly série (Lukáš Vaníček)
Chceš říct *Osamělé*, ne *Nové* město. Ale fajné, to si asi půjdu sehnat.
Králík
Tenhle díl mi přijde nejslabší ze všech. Jakoby zvolnil až příliš moc. No, budu pokračovat ve čtení, ale doufám, že se to vrátí do kvalit před tímhle propadem.
lukáši kámo komiks obsahuje 6 částí ne jenom 5 ;), neva, souhlasím, že Ellis dodal sérii šťávu bomba finišem, ale to před tím(myslím v rámci Osamělého města) se mu na 1 nepovedlo, trochu moc hlušiny, patosu(i když máš asi pravdu že to je schválně, bodudík)…suma sumárum ať už je další díl!!!!
Radimovi
ajo :-), mea maxima culpa! ale důležité je, že jsme se pchopili