Todd “Spawn” McFarlane, profil komiksové hvězdy

Začátky biografií o Alanu Moorovi, Neilu Gaimanovi či Grantu Morrisonovi vždy vypráví o jejich scénáristickém přínosu médiu. O „britské invazi“, která změnila tvář komiksu. Todd McFarlane ale není z Anglie a popravdě, ani ty scénáře moc psát neumí. Co na tom ale záleží, když uměl svoje zboží dokonale prodat díky nevídané kresbě a stal se nejbohatším komiksovým tvůrcem všech dob…

Kdo si kreslí, nesportuje

Před dávnými časy (v roce 1961) se v Calgary narodil rodičům McFarlaneovým chlapec jménem Todd. Vyrostl z něj vcelku schopný student, který vystudoval střední školu a dokonce navštěvoval univerzitu ve Washingtonu. Nejprve se chtěl stát profesionálním hráčem baseballu, ale nebyl draftován žádným ligovým týmem. Přesto mu jeho nejlepší kamarád z týmu Al Simmons přinesl slávu a nesmrtelnost. Takže se McFarlane místo sportování poflakoval po komiksovém obchodě, začal tam pracovat a prodávat své kresby. Oblíbil si hlavně pány Byrnea a Millera (komiksoví tvůrci, ne pravidelní zákazníci).

V roce 1984 publikoval první komiksy a svou netradičně odvážnou kresbou získal pozornost vydavatelských gigantů, Marvelu (Incredible Hulk) a DC (Batman). V roce 1988 přišel zlom, kdy společně se scénáristou Davidem Micheliniem pracoval na sérii Amazing Spider-Man. McFarlane změnil hrdinovo vzezření: dal mu markantnější „spider-look“, zvětšil oči, zohýbal ho do neuvěřitelných póz a zabalil do chuchvalců pavučin.  Postavil proti sobě odlehčenou stylizaci obličejů, blížící se až ke karikatuře, a temnou gotickou atmosféru města. Husté čáry nadrásané jeho typickým stylem doslova vyděsily všechny fanoušky. Přes konzervativce ve vedení Marvelu zase jen tak tak protlačil novou podobu Mary Jane, vyzývavou a sexy. U titulu, určeného pro mladší čtenáře, to byl v té době svérázný krok. McFarlane pro to má logické vysvětlení: „Mary Jane kreslili s rovnými vlasy a nosila oblečení z K-Martu. Ona ale není ženská z Alabamy, co pracuje v továrně. Je to modelka z New Yorku, a přitom ani nevlastnila kulmu“, a dodává: „Otázka nezněla, proč jsem to udělal, ale proč to neudělal někdo přede mnou. Vždyť oni na ni nešáhli od roku 65, kdy ji vymysleli.“
Do pavoučí kroniky se nesmazatelně zapsal i roku 1989, protože v Amazing Spider-Manovi #316 poprvé vystupoval Venom, člen velké trojky Spideyho nepřátel (kam patří ještě Doktor Octopus a Green Goblin), a Todd byl tudíž prvním, kdo ho namaloval a určil jeho podobu. Okolo Venoma se ale strhla neuvěřitelná mela a určení otcovství je nasnadě. Venom se řešil dokonce ve známém časopise Wizard, kam někteří tvůrci posílali otevřené dopisy. Mimozemský symbiont byl jedním z impulsů pro odchod sedmi kreslířů z Marvelu a zároveň univerzálním příkladem scénáristicko-kreslířského podílu na charakterech.

McFarlane se stal komiksovou hvězdou první velikosti, různí napodobovatelé jeho stylu a generace kreslířů, která jím byla silně ovlivněna, na sebe nenechaly dlouho čekat. Hned na začátku devadesátých let dostal na hraní vlastní sérii s Peterem Parkerem v hlavní roli (jednoduše Spider-Man a později Peter Parker Spider-Man), jejíž prvních pět sešitů tvoří legendární Utrpení, které svou temnou atmosférou, spoustou krve, bezmocným a nehláškujícím Spider-Manem do jisté míry redefinovalo jak pojetí Spideyho, tak mainstreamu obecně.

Důvěra hlavounů z Marvelu se vyplatila, prvního čísla nové řady se prodalo neuvěřitelných dva a půl milionu výtisků. Jenže po pár letech Todd z Marvelu zdrhnul společně s dalšími šesti kreslíři (Rob Liefeld, Jim Lee, Marc Silvestri, Erik Larsen, Jim Valentino, Whilce Portacio), aby založili vlastní vydavatelství Image (1992).

Novou etapu života započal McFarlane skvěle. Stvořil Spawna, nejoblíbenějšího (anti)hrdinu devadesátých let (první číslo vyšlo v květnu 1992 a vrchol nastal okolo roku 1995), na němž si zahostovala taková jména jako Alan Moore (#8), Neil Gaiman (#9), Frank Miller (#11, Pozn.: tento díl vyšel česky v Crwi č. 10. Nenechejte se zmást obálkou, která pochází z čísla 28.) nebo Grant Morrison (#16-18). Sólově psal scénáře jen sporadicky a i s kreslením a obálkami mu brzy začal pomáhat Greg Capullo. McFarlane označuje sérii za pokus o lynchovský pohled na svět, kde Spawn je paradoxně jedinou normální postavou, zatímco okolní svět se zbláznil a upadl do temnoty: „Když odstraníte stíny, odstraníte podstatu postavy,“ říká pětačtyřicetiletý Kanaďan.

Příběh se točí okolo černocha Ala Simmonse, schopného vojáka a nejefektivnějšího zabijáka americké vlády, který je při jedné akci zavražděn vlastními lidmi a následně se dostává do pekla, kde má stanout v čele armád démona Malebolgi. Simmons souhlasí pod podmínkou, že bude moct naposled vidět svou ženu. Vrací se tedy jen s útržky paměti a znetvořeným obličejem (v pekle se mu totiž jaksi zapomněli zmínit, že potřebuje opalovací krém s opravdu silným faktorem) do reálného světa. Zjišťuje, že od jeho smrti  uběhlo již pět let a milovaná ženuška se provdala za jeho nejlepšího kamaráda.

Jakoby toho nebylo dost, musí si vybrat mezi dobrem (tajemný bezdomovec Cogliostro, který o Simmonsovi ví víc než on sám) a zlem (úhlavní nepřítel Violator, obluda s obrovskou tlamou, která se maskuje v obtloustlém těle klauna s modrým make-upem; má za úkol zlákat hlavního hrdinu pro „temnou stranu“). Naštěstí Simmons získal od Malebolgiho nadlidskou sílu, magické schopnosti a živý symbiotický kostým, který mu umožňuje vytvarovat na svém těle různé bodáky, ovládat dvojici řetězů silou vůle nebo zahalit spálený obličej pod maskou. Stává se Spawnem.

Námět je zajímavý, ale po scénáristické stránce to tedy žádné terno není (to nejlepší, co vzniklo, nepochází z hlavy McFarlana). Spíš se objevil v pravý čas temný antihrdina s cool vizáží a neokoukanou brutální kresbou. Kritici nadšení nebyli, ale první díl si koupilo 1,7 milionu lidí, zkrátka se zelenalo a zelenalo. Postupem času vznikly různé spin-offy jako Hellspawn nebo Sam&Twitch. Toddovi ovšem Spawn způsobil i dost starostí a hned dva soudy. Ten první prohrál v roce 2002 s Neilem Gaimanem kvůli vedlejším postavám, které Gaiman vymyslel pro deváté číslo. (Ti dva spolu mají i nějaké nevyřízené účty ohledně Miraclemana.) Druhý (2004) pro změnu prohrál s hráčem Edmontonu Tony Twistem, po kterém pojmenoval kriminálníka ve Spawnovi. Tato pře přivedla Todd McFarlane Productions na pokraj bankrotu.

Kdo si hraje, nezlobí

Obliba McFarlanova dítka rostla a objevovaly se první hračky. Nevyráběl je Todd, a tak byla kvalita mizerná a přiváděla ho k šílenství. Proto v roce 1994 založil vlastní firmu a zapřísáhl se, že bude vyrábět figurky nejlepší možné kvality. A skutečně, McFarlane Toys se brzy staly zaběhnutou značkou a slovo „hračka“ neadekvátním označením. Dnes čítá oficiální sběratelský klub přes 100 000 členů a firma už dávno nevyrábí jen komiksové figurky. McFarlane Toys mají licence Vetřelců, Terminátora, Matrixu, Mrtvé nevěsty Tima Burtona, Wallace a Gromita, Simpsonů apod. a zároveň všech čtyř hlavních amerických sportů- fotbalu, baseballu, hokeje a basketbalu.

Následně vznikly společnosti Todd McFarlane Productions (vydavatelství) a Todd McFarlane Entertainment (úspěšné klipy skupin Korn a Pearl Jam; seriál Spawn pro MTV; celovečerní hraný film, který odstartoval pád komiksu). Kromě toho se Todd stal spolumajitelem hokejového klubu Edmonton Oilers a náruživým sběratelem sportovních artefaktů, hlavně z oblasti baseballu. Kupříkladu za míček, se kterým Mark McGwire odpálil rekordní sedmdesátý homerun v sezóně 1998, zaplatil tři miliony dolarů!

Dnes McFarlane řídí své společnosti z Arizony, kde bydlí s manželkou Wandou (hádejte, jak se jmenuje manželka Spawna) a třemi dětmi. Hlavně s figurkami slaví úspěch, zůstává spolumajitelem hokejového klubu a jeho komiksová činnost se po vzoru George Lucase omezuje na dohled nad Spawnem. Kromě toho usiluje o natočení druhého “spawního” celovečeráku, a i když se podle svých slov vždy podivoval nad osloveními Bernie „Swamp Thing“ Wrightson nebo John „X-Men“ Byrne, sám se stal Toddem „Spawnem“ McFarlanem…