V září roku 1986 tak vychází poslední číslo Supermana, toho „pravého“ Supermana, při kterém stáli čtenáři od roku 1938, neuvěřitelných osmačtyřicet let, v dobách druhé světové i studené války, muže z oceli, posledního syna Kryptonu, Kal-Ela. V prologu od Paula Kupperberga se dozvíme, jak se formovala hvězdná skupina, která měla tuhle rozlučkovou párty se Supermanem rozjet. A my už se pak můžeme přesvědčit o úspěšnosti výsledné práce.

In memoriam

V roce 1997, dvanáct let po Supermanově smrti, zvoní reportér Tim Crane na zvonek domu Lois Eliottové, bývalé Laneové. Lois je vdaná, má syna a pro Daily Planet už dávno nepíše. Crane s ní však chce udělat rozhovor, aby čtenářům Daily Planet (a samozřejmě samotného komiksu) přiblížila poslední dny Supermanova bytí na Zemi.

Superman se právě vrací z vesmírného výzkumu pro americkou vládu, protože co se týče konfliktu se superpadouchy, celkem dlouho nebylo do čeho píchnout. To však rázem končí, protože na scénu přichází Bizzaro, poněkud slabomyslná Supermanova kopie, která dělá všechno přesně obráceně. Jenže kdysi jen otravoval a dělal bordel, teď je schopen i zabíjet. Je však jen jeden z mnoha, útoky těch, kteří byli jen otrapové a teď zabíjí, se stupňují a ti, co zabíjeli i předtím, budou zabíjet opravdu ve velkém. Smyčka se utahuje, zoufalý Superman eskortuje své nejbližší přátele do Pevnosti samoty, která je tou poslední hranicí obrany. Supermanův nejprofláklejší oponent Lex Luthor hraje doslova druhé housle, je pouze loutkou pod vedením superinteligentního Brainiaca, ale ani tito dva nejsou tím nejtěžším kalibrem, který na Supermana vypálí svou smrtící dávku.

Jak tedy zničit nezničitelného muže? Pozemské fyzické překážky Muži z oceli nevadí, to už zkusilo mnoho lidí, ale ty psychické? Supermanovi přátelé, strach o ně a jejich smrt dokáže Supermana oslabit mnohem více než kryptonit, protože Muž z oceli je stejnou snůškou snů, pochybností a strachů o své blízké jako jakýkoliv jiný smrtelník kolem něj. Moore podle své dobré tradice Supermana co nejvíce polidštil, ale díky tomu ho i připravil o život. Osmdesátková kresba George Péreze (Curt Swan kreslil obálku) a veselý koloring Gene Angela působí vůči pronášeným replikám skoro nepatřičně. Pokud bude někdo číst Co se stalo s mužem zítřka? jako svoji první supermanovku, bude možná trochu handicapován, protože tohle je opravdu rozlučka se vším všudy a defilé jak záporáků, tak klaďasů je širší než u filmů či televizního seriálu, které jsou u nás nejvíce známé. I vnímání dopadu této rozlučky se Supermanem bude pro nás povrchnější než pro ty, kteří četli toto číslo v roce šestaosmdesátém či s ním opravdu těch osmačtyřicet let prožili. Po dalším čtvrtstoletí se v rukou českého čtenáře jedná tedy hlavně o historickou raritku.

Superman šílený

Na následujících stránkách se vracíme do roku pětaosmdesátého, kdy si Moore vykoledoval dokonce dva supermanovské příběhy. V prvním příběhu Hranice džungle otrávený a blouznící Superman odjíždí zemřít kamsi do nehostinných míst. Setkal se totiž se zbytkem svojí planety ve formě houby, která na kusu meteoritu doputovala na Zemi. Spory z této houby se však Supermanovi přenesou do krve a on postupně ztrácí své schopnosti a nakonec i rozum. Halucinující a v horečkách havaruje a to zrovna na území, kde se vyskytuje další zajímavá postava – Bažináč. Střet pozemské a mimozemské přírody spolu skrze tvora z bažin a posledního Kryptoňana tak může začít. Přežije Superman tak strašlivé vypětí a Bažináč náhlé setkání s mimozemskou florou?

Konfrontace mimozemského a pozemského (byť zmutovaného) dala výtvarníkům prostor k vykreslení kryptonské přírody jako skutečně exotického prostředí. Superman bojuje ve svém deliriu s bizarními kostrami vyhubených zvířat pod rudou oblohou a šarlatovými stromy, ve skutečnosti bojuje i s Bažináčem, ten mu však i přes zraňování chce stále pomoci. Líčení Supermanova rozpadu osobnosti je vynikající a díky Bažináčově trhanému monologu čtenář snadno uvěří, že to je dlouhý, urputný a vysilující souboj, jak v Supermanově nitru, tak v Bažináčově touze pomoci. Hranice džungle možná není tak dlouhý příběh jako Co se stalo s mužem zítřka?, ale je tak intenzivní, že ve svazku jednoznačně kraluje.

Superman snící

Pro muže, který má všechno, poslední příběh z prezentované trojice, si Moore střihl s Dave Gibbonsem, se kterým později vytvořil přelomové Strážce. Superman není Supermanem, Krypton není zničen, Kal-El v životě o žádné Zemi neuslyší, je ženatý a žije a pracuje na Kryptonu. A navíc má dneska narozeniny! Je šťastný a spokojený…

…ale ve skutečnosti stojí v Pevnosti samoty s podivnou květinou na hrudi jako solný sloup a sní o sto šest. Takto ho najdou jeho přátelé Wonder Woman, Batman a Robin. A navíc ne samotného. Tenhle vypečený dárek mu totiž dal jeden z jeho nepřátel. Zatímco se Supermanovi přátele snaží neznámého žlutého obra přemoci, Kal-Elův svět snu není bez poskvrnky. Rodinné problémy, spiknutí, mocenské boje a samotné Kal-Elovy pochyby o správnosti sledu událostí. Moore v tomto příběhu rozehrává premisu „co by bylo kdyby“ a líčí kryptonskou společnost nepříliš odlišnou od té naší, zároveň však poukazuje, že je občas až životně důležité neupínat se k tomu, co by mohlo být, ale co je a bude. Neznamená to však, že by vzpomínky na ztracené nemohly stále stejně zraňovat i po letech, což výmluvně dokazuje krátký kontakt Batmana a květiny.

V dnešní době se valná většina sérií a superhdinských příběhů restartuje, aby byly co nejaktuálnější. Ale ty předchozí příběhy musely nějak končit. Co se stalo s mužem zítřka? takovým zakončením je. Zkusme si představit Supermanova fanouška: V roce osmatřicátém by mu bylo dejme tomu osmnáct let, v roce šestaosmdesátém by houpal na kolenou vnoučata, dýmal z fajfky, díval se na projev prezidenta Reagana a v ruce by držel poslední Supermanův příběh. Dočetl by ho, položil na stůl, zamáčkl nostalgickou slzu a uvědomil si, že to, co přijde po tomto příběhu, i když v tom bude Superman, už bude prostě… jiná historie.

„Proč ty nejšlechetnější lidi nejvíc trápí svědomí?“

Byl to dokonalý muž – ztělesnění spravedlnosti. Přišel z vesmíru a konal jen dobro. Padesát let bojoval se silami zla, chránil nevinné a byl inspirací pro celý svět. Ale dříve či později musí všechno skončit.
Dokonce i Superman.
Klasický příběh Alana Moora a Curta Swana „Co se stalo s Mužem zítřka?“ představuje konec jedné éry Posledního syna Kryptonu a nastavuje dalším superhrdinským komiksům hodně vysokou laťku.
Moorovy příběhy o Supermanovi, které tu poprvé vycházejí v jednom svazku, ztělesňují ideály, které z tohoto nalezence z jiné planety učinily největšího hrdinu na Zemi. Jsou to přirozeně smyšlené příběhy.
Nejsou ale takové všechny?

Superman je nejmocnější bytost na Zemi. Jako jediný přežil katastrofu, která zničila jeho rodnou planetu Krypton, a z ochrany svého nového světa učinil celoživotní poslání. Hájil pravdu a spravedlnost… ale všechno má svůj konec. Na to, jak ze světa odchází Ocelový muž, odpovídá v tomto svazku nejlepší komiksový scenárista Alan Moore a kreslíři Curt Swan, Dave Gibbons a Rick Veitch. (anotace)

• Superman: Co se stalo s mužem zítřka?
• Scénář: Alan Moore
• Kresba: Curt Swan, George Pérez, Rick Veitch, Dave Gibbons
• Provedení: hardback, barevné
• Počet stran: 128
• Cena: 399 Kč
• Vydali: BB/art, Crew, 2011

Vendula Brunhoferová (redaktor)

vlcacka@atlas.cz