Poklekněte, neboť přichází zákon. On je soudce, porota i kat. Přišel vymést ulice od jakékoliv nelegální a zákon obcházející chásky. Sebrané soudní spisy, svazek první, mapují jenom smítko z jeho záslužné práce, kterou dělá ve jménu zákona.
Ikona britského komiksu. I tak se dá charakterizovat nestárnoucí postava zákonofila a mesiáše legitimity post-apokalyptického věku. Joe Dredd. Ale smíte ho oslovovat jenom soudce Dredde. Antickou představu spravedlivosti v podobě křehotinky se zavázanýma očima, mečem a váhou střída cynický chlápek s pořádnou muskulaturou, motocyklem a stále nabitou zbraní. Je postrachem tyranosaurů, nukleárních mutantů, despotických vládců i obyčejných řadových kriminálníčků či zákon obcházejících vidláků. Stránky komiksů brázdí v nejrůznějších inkarnacích již od roku 1977, kdy se poprvé objevil v britské líhni kvalitního komiksu, magazínu 2000 AD. Do našich končin zavítal v celuloidové podobě (v podání ůber-akčního herce Sly Stalloneho), ale o jeho publicitu se postaralo i nakladatelství Crew (v samostatném crossoverovém svazku se objevil v příběhu Batman vs. Soudce Dredd: Rozsudek nad Gothamem), na Slovensku se objevilo několik příběhů na stránkách magazínu Komix krátce po revoluci, kdy komiks zažíval svůj vrchol. O to větší pozornost si zasluhují sebrané spisy v tomhle 334stranovém špalku. Nacházejí se zde dva epické a zásadní příběhy, Prokletá země a Den, kdy zemřel zákon, které doplňuje šest povídek (Přineste mi hlavu soudce Dredda, Zločin a trest, Mimo zákon, Vláda grázlů, Exo-Meni a Monstrum DNA).
V prvé radě je klíčové uvést všechny zákona neznalé anarchisty do obrazu a řádně je proškolit. Seznámení se soudcem Dreddem se koná právě prostřednictvím prvního monumentálního příběhu knihy, kterým je Prokletá země. Vzhledem k jeho rozsáhlosti a povaze jakéhosi kompilátu Prokletá země poskytuje základní informace pro nováčky. Klíčové jsou především esenciální fakta ,,dreddovské mytologie“, například to, že po nukleárním kataklyzmatu zůstaly na světě jenom dvě gigantické metropole s lidskou civilizací, Mega-City One a Mega-City Two (v ostatních příbězích se nacházejí i jiné lokality, dohromady je jich zhruba pět), mezi nimiž se je pouze radioaktivní pustina s několika překvapeními. Čtenáři se dozvědí o důležitých událostech, jež předcházejí příběhu, něco z bestiáře a v neposlední radě také charakterovou črtu o homme fatal, soudci Dreddovi.
Příběh Prokletá země je vystavěn na platformě road-story čili na sérii epizodek, které mají většinou podobu válečných utkání; na půvabu mu přidává množství odboček, jež dotvářejí hlavní dějovou linku – přátelská setkání, mikropříběhy představující Dreddovo univerzum v širším měřítku a také jakýsi pseudovývoj v samotné postavě soudce. Autor článku má silné podezření, že právě tímhle příběhem se inspirovali tvůrci videohry Fallout 3, odehrávající se taktéž v postnukleární Americe; pozornému čtenáři jistě neunikne množství podobností. Rozdíl je v tom, že Soudce Dredd představuje pulpovější verzi, která více spoléhá na akci. Zasvěcení vědí, že Prokletá země vyvolala v roce 1978 jistý skandál. Scenáristi zakomponovali do příběhu známé maskoty významných společností, což vyvolalo vlnu nevůle, ovšem pouze ze strany reprezentantů těchto společností a jejich právních zástupců. Což bylo vzhledem k tomu, že v kapitolách nazvaných Burgrové války a Maskotmánia šlo především o likvidaci maskotů známých fastfoodů (ale přes ciferník dostal i Mr. Michaelin), jen přirozené. Bohužel tahle zakázaná mikropovídka se v českém vydání nenachází. Z příběhové perspektivy v pasážích, kde jsou obě epizody vynechány, nezeje žádná dějová jáma, tudíž šlo hlavně o jednu z mnoha ironických poznámek nebo spíše trefně vyvedených karikatur. Zájemci a zvědavci naleznou vynechané strany zde: http://www.oocities.com/…/dredd71.htm.
Protipól k Prokleté zemi tvoří příběh Den, kdy zemřel zákon, jenž se odehrává výlučně mezi zdmi Dreddova rodného Mega-City One. Vypráví o vzestupu tyrana inspirovaného nezapomenutelným a dodnes obdivovaným Caligulou, soudce Cala, jehož racionální smýšlení pomalu, ale jistě pohlcuje šílenství. Město se ocitá pod nadvládou velevrchního soudce, vyšinutého maniaka, který se považuje za mesiáše. Pobočníkem a hlavním rádce mu je soudce Ryba (přirozeně jde o němou zlatou rybičku) a Mega-City One se jako mávnutím kouzelným proutkem začíná proměňovat na Mega-City Auschwitz/Birkenau. Tenhle příběh je peprnější a hybridnější než lineární Prokletá země. Zběsilé honičky na motocyklech střídají konspirační sezení, plánování undergroundového odboje ve stokách střídá masové vraždění a legislativní proces přijímající sérii absurdních zákonů. I zde je celý příběh zabalen do pulpového šatu, jenž doplňuje nejen frenetická akca, ale i občasné komentáře scénáristů na adresu policejního státu, autokracie či pokřivené legislativy nebo rasizmu, otrokářství, gamblerství, náboženství či genetické modifikace v meziplanetárním kontextu.
Neméně zábavné jsou i povídkové jednohubky (5–8 stran), které jsou spíše akčního charakteru a mapují Dreddove avantury, když je ve službě. Nahánění zločinců oblečených v super-exoskeletonech či one-man-show v hlavní roli s Dreddem, který sám vyklidí hnusné doupě gangu grázlů. Monstrum DNA je zase dreddovskou adaptací frankeinsteinovského mýtu, jenom zasazené do groteskního rámce dystopické sci-fi, něco jako Addamsova rodina v kombinaci se Šíleným Maxem.
Hard-boiled britské sci-fi s cynickým protagonistou nenechá chladné ani otrlejší čtenáře. Soudce Dredd je bezpochyby ikonou komiksové kultury a nekompromisním soupeřem amerických superhrdinských transvestitů. Černobílá dynamická retro kresba a pravidelné střídání organické a asymetrické kompozice připomínají dřívější léta, kdy komiksové kreslení neznalo pojem hyperrealizmus. Nadmíru příjemná reminiscence na zlatá komiksová sedmdesátá.
Momentálně je v produkci i nový snímek o soudci Dreddovi. Skupina věrných oddaných chce odčinit prohřešek z roku 1995, kdy si z nepochopitelného důvodu sundal Stallone coby Dredd helmu (což komiksový Dredd nikdy nedělá, ani ve sprše). Snímek se bude jmenovat stručně Dredd (nebo Dredd 3D) a podle vyjádření tvůrců by se mělo jednat o mnohem věrnější adaptaci původního komiksu, než byl snímek z roku 1995. V hlavní roli se představí Karl Urban (neboli Éomer z filmového Pána Prstenů) a první informace mluví o filmu jako o neo-noirové akci. V kinech by se měl objevit v roce 2012.
- scénář: Pat Mills, T. B. Grover, John Howard
- kresba: Mike McMahon, Brian Bolland, Dave Gibbons aj.
- překlad: Pavel Švanda
- vydal: Crew, 2010
- počet stran: 334
- cena: 389 Kč
„Já jsem zákon!” Monumentální epos se Soudcem Dreddem v Hlavní roli! Už více než třicet let je Soudce Dredd základní postavou nejen britského komiksu… a teď ho konečně můžeme pořádně poznat i my, díky obsáhlé knize Prokletá země, která obsahuje přes padesát dílů z počátku jeho kariéry. Začínáme epickým příběhem Prokletá země, ve které se soudce Dredd vydává přes poušť spálenou Atomovými válkami a utkává se s mutanty, vzteklými krysami, psychopaty, mimozemšťany, šílenými roboty a lidožravými tyranosaury! A poté následuje další legenda, Den kdy zemřel zákon, ve které se chopí moci nad Mega-City One šílený soudce Cal a rozpoutá vládu teroru. Na knize se podíleli tak legendární tvůrci, jako je Pat Mills (Sláine), John Wagner (Dějiny násilí), Mike McMahon (ABC Warriors) či Brian Bolland (Batman: Kameňák). (anotace)
Příběhy:
Prokletá země (The Cursed Earth)
Scénář: Pat Mills, T. B. Grover
Kresba: Mike McMahon, Brian Bolland
Zločin a trest (Crime and Punishment)
Scénář: John Howard
Kresba: Brian Bolland
Mimo zákon (Judge Dredd Outlaw)
Scénář: John Howard
Kresba: Brian Bolland, Dave Gibbons
Přineste mi hlavu Soudce Dredda! (Bring Me the Head of Judge Dredd)
Scénář: John Howard
Kresba: Brenden McCarthy, Brett Ewins
Den, kdy zemřel zákon! (The Day the Law Died)
Scénář: John Howard, T. B. Grover
Kresba: Mike McMahon, Brett Ewins, Brian Bolland, Garry Leach, Ron Smith, Brenden McCarthy
Vláda grázlů! (Punks Rule)
Scénář: John Howard
Kresba: Brian Bolland
Exo-Meni (The Exo-Men)
Scénář: John Howard
Kresba: Ron Smith
Monstrum DNA (The DNA Man)
Scénář: John Howard
Kresba: Brett Ewins
Martin Kudláč (redaktor)
martin.kudlac@fantasyplanet.cz