Frankovi přibude do pasu další štempl, protože výlet do Afghánistánu je prostě in. A navíc se starý mazák potká s pár známými. Nejen s nepřáteli, ale i přáteli. Starý známý z Vietnamu, stará známá z New Yorku a dva staří známí z akce okolo Suhdeku. Středobodem punisherovského univerza bude teď hlavně generál Zacharov, persona nosící přezdívku, která dala název celému příběhu.
 |
Bezpáteřní rozvědčík Rawlins, zodpovědný za nálet na Moskvu a díky Frankovi o oko chudší, se shodou okolností (která je blonďatá, má dva metry a jmenuje se Dolnovič) setkává s generálem Zacharovem. Ten se vrací na místo činu, do Afghánistánu, kde nadělal pěknou paseku a velmi výrazně se zapsal do paměti tamějších obyvatel. Sice to Rawlinse stojí málem kou… život, ale vymyslí pomalu nejgeniálnější plán svého života. Pozvat Punishera na píseček, který Zacharov zná lépe než Frank. A to se daří.
Nejen jen tak mimochodem uskutečněnou procházkou před kamerami, ale i odchycením agentky O´Brienové na její trestné výpravě. Frank se tak využitím jednoho z dávných kamarádů z Vietnamu, toho času šéfa jednotky SAS na afghánském území, stává pro agentku skoro andělem spásy a navíc získává velmi schopnou parťačku do boje. A že se setsakra bude hodit; proti černomořské brigádě, dvěma vrtulníkům a malému dárečku pro místní vesničany. Zacharov by totiž rád poznal člověka, se kterým v Suhdeku hrál part o třetí světovou válku a to tak, že velmi.
Hra pokračuje, tentokrát mezi afghánskými horami a ostatky dávno mrtvých armád, a martinovské „you win or you die“ platí na tisíc procent. Generál je možná tělesně nedostatečný, avšak jeho mysl je stále stejně ostrá jako kdysi a morálka stále pod bodem mrazu. Což výborně dokáže například epizodka s příliš zvědavým novinářem. A navíc se konečně dozvíme, proč a jak získal svou přezdívku. Chemie mezi Frankem a O´Brienovou posiluje, agentka je ještě víc hubatější, nadrženější a sympatičtější, za její tvrďáckou, zahořklou fazónou problýskne i normální zraněná ženská… ale tohle není žádná debilní červená knihovna. Cesta zpátky do civilizace je pak pro Punishera bolestná, zbývá dodělat resty, splnit sliby a zašlápnout jednu veš, co nadělala víc bordelu, než by se na ni slušelo.
Ennis dál opečovává svůj oblíbený krvavý diamant. Pořád ho baví jej leštit, brousit a přidávat mu nové fazety. Frank se na svých zahraničních toulkách cítí ještě o dva chlupy víc jako pověstná ryba ve vodě než na domácí půdě, a tak i jeho afghánská mise je o mnoho lepší než ta minulá v Miami. Výtvarným tahounem celé série se pomalu ale jistě stává Leandro Fernandez, jehož standardně nadstandardní výkon dává celému afghánskému dobrodružství opět ten správný říz – což dokazuje třeba moc hezkými nočními scénami s útočícím Hindem nebo melancholicky depresivní dvojstranou při Frankově návratu do civilizace.
V Muži z kamene se uzavřely dějové linky třem výrazným postavám, takže pole je volné opět pro nové figury, jejich akce a Punisherovy reakce.
