Skončila pátá řada Game of Thrones smáčená slzami a krví, jak na straně postav, tak na straně diváků. Čtenáři knižní předlohy netrpělivě vyhlížejí šestou knihu ságy z pera G.R.R. Martina. Čekání na novou řadu oblíbeného seriálu či knižní pokračování si obě skupiny mohou zkrátit povídkou Potulný rytíř, která nedávno vyšla v nakladatelství ARGO, a to v povídkové sbírce Rytíř sedmi království. Pro ty lenivější z nás je tady komiksová adaptace od nakladatelství CREW.
Co říct o komiksu, o kterém není moc co říct. Kresba klasická, čistá, tak pohádkově pěkná, sem tam jen některým postavám oko ujíždí (nejhůře v tomto ohledu dopadl hlavní hrdina, který měrou větší než menší působí tak, jakoby měl psychickou vadu). Kresba neurazí, ale není hlavním tahounem. Co však tím tahounem je?
Příběh vypráví o potulném rytíři, kterému se zachtělo vyhrát velkého turnaje. Společnost mu dělá mladý panoš, plešatý chlapec Egg. Sledujeme jejich cestu do Královského přístaviště a činy, které zde vykonají. Vyskytne se pár menších a větších zvratů, hrdina se zamiluje, dojde na lámání kostí, avšak nic, co by se čtenáři opravdu emočně dostalo pod kůži. Hlavní hrdina je spíš plochý, čistý, klasický správňák, který ještě k tomu dobře vypadá. Panoš Egg, nejživější z postav, je fajn a pomrkává na znalce Martinovy ságy. Z našeho dospělého pohledu je nejzajímavější právě historické pozadí, rody a vztahy mezi postavami příběhu, odehrávajícího se sto let zpět před ságou, kterou dobře známe. Z našeho dospělého pohledu.
Při druhém čtení jsem si uvědomil, že tohle prostě není příběh pro dospělého čtenáře. Toto je příběh pro děti, dvanáctileté kluky a holky. Barvy, rytíři, draci. Kresba je dětská, rychlá, určená ne intelektuálně znalým čtenářům zkoumajícím každý panel, ale klukům a dívkám, které rychle zhltnou stránky. Dětský čtenář chce být mladým panošem, stejně tak chce být v dospělosti hrdinným rytířem. Hrdina je tak prázdný, že si do něj lehce projektujete sebe. Jste to vy, kdo bojujete, prožíváte příběh, máte emoce.
Chtělo by to však až zařvat: Caparte, přečti si knihu! Tam ta představivost funguje mnohem lépe, vžití do postav i představa sebe sama coby hrdiny. Doslovná kresba je spíš na obtíž. Ale když není jiné volby, dítě třeba neudrží pozornost, tak uznávám i já, z dětského pohledu je to celkem fajn.
Připravte se na souboje, rytířská klání a na vývoj hrdiny, ani ne tak psychický, jako spíš po rocky-ovsku, z nuly v hrdinu. To vše v pěkném balení, které vás ničím nepřekvapí. Ať jste dospělý, či dítě, doporučuji spíš povídku (no tak, má jen 85 stránek!).
| 60% |
|
Hodnocení 60%?
Moc nechápu nízké hodnocení? Pro cílovou skupinu je to hodně dobrá knížka. Nesrovnával recenzent náhodou s dalšími knihami GRRM? Oproti nim je to opravdu slabší. Ale když se odprostíme od srovnání, tak je to komiks, který pro klučiny mezi 10-15 lety, se zájmem o středověk, nemá v česku konkurenci.
Je tu dobrý příběh s pointou (pointami) a občasným vtipem. Pohled očima dvou hlavních postav a každý se může stotožnit s jednou z nich. Je tu grafika, která nenamáhá oko zbytečnou “uměleckostí”. A je tu vzorové vydání od Crewe.
Zbytečně proklamovaná “návaznost” na Hru o Trůny je pro běžného čtenáře neznatelná a nepotřebná. Osobně bych to na přebal nepsal, ale z marketingového hlediska to chápu. Vše co je byť sebemíň spojováno se Hrou se prostě skvěle prodává.
Jo a nenechte se zmást obrázky u této recenze, které na monitoru vypadají strašně, při čtení je grafika moc pěkná, vykontrastovaná, ostrá.
Recenze Davida Pa mi naopak velmi “sedí”. Nepoklonkuje vydavatelům a píše věci, tak jak jsou. A když je něco průměr, tak je to prostě průměr. Pokud jde o hodnocení v rámci specifické kategorie “dojená kráva” potom je to v oblasti mírného nadprůměru.
to Anonym: A o tom středověku je tam pro mládež jakože co? To jako myslíte vážně, že to mládeži přinese poučení o středověku?? Je to fantastika s prvky mýtizovaných představ o středověku. Jako ostatně celá sága.
to KarelC
S tím závěrem bych nesouhlasil. Rytíř sedmi království naopak ukazuje jak dobře má GRRM načtenou rytířskou epiku (coby ideál) i dobovou praxi. Domnívám se 🙂
to Josef Š.
Dnes je zvláštní den, kdy jsem s každým ve sporu. 🙂
Rytířská epika je co? Píseň o Rolandovi? Thomas Malory -Artušova smrt? Wolfram von Eschenbach – Parzival ? Nebo snad Miguel de Cervantes y Saavedra – Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha? Pokud ano, tak tohle všechno je mýtus. A potom se domnívám, že tvrdíš to co já v závěru, jen jinými slovy.
A dobová praxe je v čem? Více moru, cholery, špíny… 🙂
Z tletěch ság, kde se lidé chovají jako dněšní hustokrutopřísní borci převlečení do pseudostředověkých kostýmů se vždy před chalupou ouplně smíchy válím po černé zemi! Často mě starý Jemlichaj musí i vědrem vody ochrstnout, abych se vzpamatoval! Inu, jak se říká: Kde se mnoho kombinuje, tam kvalita ustupuje!
to Podchaljuzin:
Jo!!
A ještě když do toho zapletou moderně znějící dialogy, kdy hrdinové vedou vážně míněné řeči o sexu, tak to přepadá amok i mě. Případně různé emancipované projevy o zrovnoprávnění žen a mužů v době typově podobné Stoleté válce. A nesmírně se bavím, jak se autoři taktně vyhýbají, v oněch dobách zcela běžnému, obchodu s otroky.
Atd… 🙂
Nepřesnost
Turnaj se prosím neodehrává v Králově přístavišti, jak je psáno v recenzi.
Snad jste tam nechtěli mít všechno?
Snad jste tam nechtěli mít všechno? Včetně obchodu s otroky a podobně. Tohle je komorní dílo parafrázující středověk.
Ani v komiksech z dnešních dob nemáte kdejaký nešvar dnešní doby, ale děj soustředěný jen na určitě věci. To je normální. Vás by bavilo číst třeba Jamese Bonda, o tom jak jde do nějaké exotické země a krom akce by autor řešil i všechny problémy oné země (včetně otroků, dětské práce a podobně)? I když by to nebylo pro děj vůbec důležité? 🙂
Bavilo