Není to tak dlouho, kdy se našimi kiny prohnal nejnovější film oblíbeného režiséra Darrena Aronofského. Jeho verze příběhu o Noemovi sice neudělala díru do análů kinematografie ani do diváckých srdcí, ale o jeho velkých ambicích nemůže být pochyb. A podobně je na tom i jeho komiksová verze.
 |
Spojení Aronofského s médiem komiksu není tak ojedinělé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Před několika lety, v dobách hořkosti ze ztráty blízké osoby v něm totiž rezonoval příběh, v jehož zfilmování ani nevěřil – Fontána. Rozhodl se proto tehdy vytvořit alespoň komiks a oslovil vydavatelství Vertigo Comics. To projektu dalo zelenou, stejně jako nedlouho poté i filmové studium Warner Bros. A podobným kolečkem si prošel i Noe.
Příběh je v Evropě bohužel rozdělený do čtyř částí (v USA vyšel v jednom svazku), přičemž tentokrát se můžeme potěšit dílem s pořadovým číslem dvě, který se honosí podtitulem: Vše, co se plazí po zemi. Část předchozí, Trest za krutost, opouštěla Noema a jeho rodinu v momentě, kdy se mu pomocí Božího zázraku podařilo získat si na svou stranu obry Nefilim.
Právě obři mu teď pomáhají uskutečňovat úkol, s nímž by si bez jejich pomocných rukou jen těžko věděl rady, stavbu kolosální archy, do níž se bude moci před potopou světa uschovat pár z každého Bohem vyvoleného živočišného druhu. Však to jistě znáte. Svůj lístek na palubu by si však chtěli i za cenu násilí urvat také špinaví lidé města babylónského, což Noemovi rozhodně není po chuti a otevřený konflikt tak visí ve vzduchu.
Ve druhé části tetraptychu jsme také součástí zrodu pochybností v Noemově nitru. Nezaslouží si snad lidské plémě vyhladit docela – tedy včetně jeho rodiny? Jakým směrem tato semínka postupně vyklíčí, ukázal již film – příběh komiksu je mu pak velice věrný.
Můžete v něm shledávat lacinou eko-agitaci – Noemova rodina je posedlá ochranou zvířat, navíc se živí pouze vegetariánskou stravou (tak jako sám Aronofsky). Ale pak by to bylo slepé shledání. Aronofsky se zkrátka nepouští dál než za vlastní výklad Bible, která je takovým výkladům otevřena. Je snad Noemův příběh něčím jiným, než podobenstvím o přírodní katastrofě, o níž v posledních letech tak hlasitě mluví vědci v souvislosti s globálním oteplováním? I proto je Aronofského zasazení příběhu do bezčasého postapokalyptického světa geniálním nápadem s jasným poselstvím, jehož aktuální podpora v umělecké sféře (i když, aktuální – Mijazaki vytváří filmy s ekologickou pobídkou už nějaké to desetiletí) mu neubírá na důležitosti.
Za zmínku pak stojí také vynikající kresba Nika Henrichsona, která vás místy nechá vzpomenout na mistry evropského komiksu.
Začíná pršet…
| 70 % |
|
No dobře, nebudu se ptát, kdo je to Noem (nepřekvapilo by mne, kdyby to v komiksu bylo stejně blbě, a chyby tohoto druhu jsou nakažlivé). Jedna zlomyslná otázka mi ovšem vyskočila okamžitě, jakmile jsem dotyčnou formulaci uviděl: Jakpak je to míněno s tou “dírou do análů”?
Je to komiks. V češtině. 72 stran. Za dvě stě páďo. A velkej formát. Kresba líbivá. Obrázky barevné. Což jsou klady, které vynesou 70 procent v českých luzích vždy. Příběh sám stojí asi za deset procent. Podtrženo sečteno – osmdesát procent, jen to fikne!