Návrat Temného rytíře – Miller, Frank

V polovině osmdesátých let byl Batman už dosti omšelá postava. Každý se na něj díval jako na relikvii z nejstarší historie tradičního amerického superhrdinského komiksu. Postava to však byla stále natolik oblíbená, že si o znovuvzkříšení přímo říkala. Tak nahlas, že se do všeho s vervou vrhl Frank Miller. Připravil jak námět a scénář, tak také kresbu. Ještě to nebyl jeho tradiční styl velkých jednobarevných polí – hry světla a stínu, ale jeho hranatý rukopis identifikujeme už při zběžném prolistování.

Oproti Sin City je Návrat Temného rytíře mnohem barevnější. Postarala se o to Lynn Varleyová, která i nadále s Millerem spolupracovala (například 300 či o obálky k Sin City). Na osmdesátá léta tak tento komiks přinesl nezvykle propracovaný coloring, který naštěstí český vydavatel nezničil, ač je kvůli tomu kniha poměrně drahá (590,-).

Dost však kresby, vrhněme se na příběh. Protože to je ten správný ukazatel, proč byl Návrat Temného rytíře tou největší událostí na komerční komiksové scéně v letech osmdesátých. Miller se zcela oprostil od přežívající Batmanovy série a vzal do ruky pouze základy z nejstarší Batmanovy historie, na kterých postavil zcela nový příběh. Nechal Bruce Wayna zestárnout a vykreslil ho jako sentimentálního hrdinu ve výslužbě, který už dávno svůj kostým pověsil na hřebík. Avšak nové události vyprovokují pětapadesátiletého Bruce k oprášení ušaté škrabošky a dlouhého pláště. V Gothamu se množí terorizující skupiny mutantů a hlavně se z vězení vrací Joker. Ano, ten vytlemený padouch, který se postaral o to, aby Bruce pobíral sirotčí důchod. A Joker se vrací v plné síle. A není sám. Na jeho straně je mnoho vlivných osobností. Nehledě na fakt, že mnozí jsou proti Batmanovi už z principu, proto mu házejí klacky pod nohy, aniž by měli chuť primárně podporovat Jokera.

Ale tyto postavy nejsou jediné, které zavelely k návratu. Dočkáme se například nové Robin. Tentokrát nikoliv chlapce, ale dívky. Tato jediná postava mi chvílemi přišla nedostatečně charakterově vykreslená, zvláště v kontrastu s tím, jak si dává Miller s charakteristikou postav velmi záležet. V epizodní (ale důležité) roli se také vrací starý dobrý Superman, jenž však vedle Batmana vypadá jako hlupák svázaný svou nekonečnou naivitou.

Komiks má sice „pouze“ dvě stě stran, ovšem užijete si s ním mnohem více zábavy, než s kdejakým jiným. Obsahuje totiž velké množství textu a je složený z malých rámečků, které jen zřídka prostřídá větší obrázek. Několik celostránkových obrázků se vám však vryje do paměti! Už tehdy měl Miller svůj tradiční styl i co se týče psaní. Řízné dialogy doprovází mnoho vnitřních monologů, které se jako vyprávěcí prostředek k postavě odcházejícího hrdiny výborně hodí. Miller klade velký důraz na emoce a také dramatičnost, která občas sklouzává až k teatrálnosti. Nikdy však v takové míře, aby se nám z toho dělalo nevolno. Dává také větší prostor Batmanovým unaveným pěstem, nežli jeho technickým hračkám, aby lépe na čtenáře přenesl atmosféru životního osudu hrdiny, který tenhle příběh možná ani nedožije.

Překlad Viktora Janiše je dobrý, o něco horší je to bohužel s grafickým zpracováním. Barvy nejsou čisté, na některých stránkách „rozjeté“ a celkově je obraz neostrý. Je to z důvodu nekvalitních podkladů, ale patrně by tyto nedostatky nešly odstranit ani při mírném nárůstu ceny. 590 korun je sice dost, ale pokud si sem tam nějaký ten komiks kupujete, jistě Návrat Temného rytíře za tuto částku oceníte. Je to skvělý kousek zmodernizované staré klasiky. I když je ta modernizace téměř dvacet let stará, vybledly z ní jenom ty nešťastné barvy.