Je to neuvěřitelné, nicméně Naruto se dočkává již svého dvacátého pokračování, ve kterém přichází na řadu dávka emocí…
Crew se s mangou nemaže a ve vražedném tempu solí jedno pokračování za druhým. Ale zrovna u Naruta je to jen a jen dobře, neboť kvalita této série je stále na vysoké úrovni a čtení je ohromně zábavné. Během dvaceti knih se žlutovlasým nindžou z Listové se toho stalo spoustu – zemřelo několik hrdinů, dočkali jsme se sáhodlouhé zkoušky, viděli nespočet technik a také se několikrát zasmáli a možná i trochu pobrečeli. Nicméně až s dvacítkou jde Masaši Kišimoto do skutečné hloubky a ukazuje, že svět, ve kterém hrdinové žijí, je nejenom brutální a složitý, ale také děsivě překvapivý. Lidé mění strany, nic není černobílé a hrdinové stojí před rozhodnutími, které je mohou zabít, či v lepším případě zachránit… zkrátka normální svět nindžů.
 |
Dvacátý díl se točí kolem dvou dějových linek. V první je Rock Lee nucen rozhodnout o své budoucnosti jakožto nindži, neboť utrpěl s Gaarou natolik závažné zranění, že může jeho kariéra nadobro skončit. Druhou linii prozrazuje samotný název mangy – Naruto vs. Sasuke, kdy sledujeme z větší části příběh Sasukeho a to, jak (ne)dospěl a touží po vlastním vítězství. A překvapivě nejde ani v jedné linii ani tak moc o akci, jako spíš o emoce a psychologii postav. A panečku, ta je vskutku skvělá.
Kapitoly, ve kterých vidíte Leeho, nindžu, který do svého umění dal víc než kdokoliv jiný a který čelí faktu, že už nemusí nikdy být tím, kým se celý život pokouší stát, je opravdu depresivní až na kost. Také je zde ale vidět nádherná práce s postavami, neboť pouto Lee x Guy je až děsivě skvěle znázorněno a oční kanálky nezůstanou suché. Kišimoto využívá flashbacků k tomu, aby se vám hrdina dostal maximálně pod kůži a ještě k tomu přihrává stále se zlepšující kresbu, celostránkové panely a naprosto skvěle využité stínování, které dodává všem scénám hloubku a atmosféru. Nejeden čtenář bude Leeho příběh hltat se zatajeným dechem a doufat, že vše dobře dopadne.
 |
Jak už jsem psal o několik řádků výše, druhou část knihy si pro sebe získal hlavní hrdina a jeho „rival“ který chtě nechtě cítí hanbu za svá předešlá počínání a uvědomuje si, že tak trochu kráčí ve stínu žlutovlasého „přítele“. V několika kapitolách tak dojde na osudové poměření sil, které spousty čtenářů překvapí, ale také dostanou prostor nové postavy a rozhovory, které povedou k budoucím zvratům celé série. Nechybí scény, ve kterých pochopíte, že se pro Sasukeho spoustu věcí mění a jeho budoucnost nabírá nečekané obrysy. A to je jedině dobře. Neboť nepředvídatelnost je potřeba. Ono by to totiž po tolika dílech mohlo začít nudit. Jenže to se nestane a to nejlepší nás stále ještě čeká…
Jedná se o perfektní díl, který nepřetéká akcí, za to vám zasadí emoční rány a opět vás trochu přiblíží k postavám, kterým fandíte. Jak už jsem psal, skvěle napsaní hrdinové jsou tím největším kladem celého Naruta a Kišimoto si to plně uvědomuje. Paráda.
| 85 % |
|
