Korektor je další z českých stripů, které v poslední době ovládly nejprve virtuální prostor, aby se následně pokusily uspět i v knižní podobě. Korektor je nesmiřitelný kritik, podívejme se proto na zoubek jemu samotnému.
Korektor je týpek, který se živí tím, že čte a opravuje texty druhých. Takové práce je v podstatě řehole, možná až diagnóza. A Korektor, jemuž vdechli život Vilém Koubek a Jana Kilianová, tohle klišé jednoznačně naplňuje. Jejich Korektor je alternativně vyhlížející asociál se sadomasochistickými sklony (masochistickými vůči sobě, sadistickými vůči okolí). Svou práci nenávidí a zároveň si ji užívá. Skrze vlastní bolest mu totiž dává moc nad druhými. Korektor nezřídka donutí autory až k pláči, k čemuž mu stačí málo: červená, resp. zelená tužka a ostrý sarkastický jazyk.
Korektor, publikovaný zpočátku na Facebooku, si záhy získal jistou fanouškovskou základnu, což mu otevřelo cestu na knižní pulty. Přitom jde o strip dosti úzkoprofilový. Ocení ho asi hlavně ti, kteří se jazykem, resp. psaným slovem živí nebo s ním nějakým způsobem přicházejí pravidelně do styku. Ne že by Korektor občas nezabrousil na obecnější pole, děje se tak ovšem vzácně. Mluví-li podtitul o tom, že Korektor je komiks o chybách a o životě, snaží se nás hlavní postava přesvědčit, že žije hlavně svou prací. Stripy jsou tedy povětšinou o jazyce a jeho prznění, ve zkratce o nekonečné blbosti autorů, což pro Korektora představuje zjevně jedinou jistotu v životě.
Na Facebooku stripy fungovaly dobře (je vidět, že Vilém Koubek dobře ví, o čem píše), třebaže jde o humor, nad kterým se člověk spíš pousměje, než že by vybuchl smíchy. Knižní vydání se ale ukazuje jako problematické. Nejde ani tak o to, že si Korektor zachovává téměř neměnný vzhled a komiks tedy nepatří k vizuálně pestrým (jeden ze stripů se ostatně strefuje právě do toho), což si člověk uvědomí nejpozději při srovnání s bonusovým materiálem, kde Korektor dostává k dispozici více panelů a i Jana Kilianová se výtvarně mohla rozmáchnout. Při čtení souborného vydání se ale hlavně ukazuje, že Korektor je stripem hodně monotematickým, hrozí tedy nebezpečí opakování a náběhu k nudě. Tento dojem posiluje i koncepce jinak velmi zdařile vypravené knihy, kdy jsou otištěny čtyři stripy na dvoustraně namísto obvyklého vzorce co strip, to strana. Zbavit se nelze ani myšlenky, že samo téma spisovného jazyka a jeho kreativní modifikace není v Korektorovi úplně vytěženo (vážně se Korektor ani jednou nestrefil do Oprásků sčeskí historje?).
Oproti e-verzi přináší kniha i celou řadu bonusů. A tady je nutno říct, že ty jsou mnohdy zajímavější než samotné stripy. Vedle dosud nepublikovaných stripů je to především vtipně pojaté představení autorské dvojice, velice zajímavé jsou také komentované vyřazené stripy, díky nimž čtenář získává vhled do autorské kuchyně – a ještě se nádavkem třeba něčemu přiučí.
Korektor je ve výsledku stripem, který si jistě najde své fanoušky. V mých očích ale svým výrazně sušším typem humoru naráží na mantinely tištěné formy dříve, než třeba konkurenční Hajzl. Ovšem je pravda, že málokterému stripovému kompendiu svědčí čtení na jeden zátah. Každopádně, pokud Korektora dosud neznáte, zkuste zasurfovat alespoň na internetu. Stojí to za to. No a teď pojď do mně, borče. Určitě mi někde utekla čárka…
| 65% |
|
Vypadá jako bezdomovec!
https://www.youtube.com/watch?v=SvXlHoXGApY
to Podchaljuzin
Děkujeme za věcný komentář 🙂
(O tom druhým joudovi ani nemluvím)
Pro redaktora/nakladatele velmi zábavné.
A při podobné práci vzhled bezdomovce ani nepřekvapí. 🙂
A tohle: “No a teď pojď do mně, borče.” se píše takhle: “No a teď pojď do mě, borče.” :))
(Samozřejmě ideálně ta věta zní: “No a teď pojď do mě, Bronče.” a říká ji nějaká miss. :))) )
to Satyr
Prosíme! A ten “druhý jouda” jsem byl samozřejmě taky já 🙂
to Podchaljuzin
Cože??? Ty??? Takový úděsný kakofonický bugr se poslouchá u vás na vsi? 🙂
to Satyr
Jen okrajově, posloucháme hlavně tleto: https://www.youtube.com/watch?v=8B1oY1OSXPg
Čekal bych spíš tohle:
https://www.youtube.com/watch?v=-qmqPByZFiw
🙂
to Michael Bronec
To se nevylučuje, někdy je třeba hudba k třasáku a jindy k dupáku!
Ztrácím iluze o nedotčenosti a nevinnosti venkovské společnosti coby esence národa…
Hraju v revivalové kapele a o tom, co se poslouchá na venkově, vím téměř vše. Iluze jsem ztratil už dávno…
to Robert Pilch
Hrát v “revivalové” kapele je asi jako znovu napsat Dona Quijota 🙂
Výborné české texty, břitká hudba… toť to co prostý mužik potřebuje! https://www.youtube.com/watch?v=iCjrboQeY28
to Podchaljuzin
Nu co, takový Jules Neff se tím asi docela dobře živí 🙂
to Satyr
Ano, ale ten to prý “převypravuje” 🙂
to Satyr
A bude hůř! http://kultura.idnes.cz/nesbo-prevypravi-nesba-079-/literatura.aspx?c=A150305_151635_literatura_ob
to Podchaljuzin
Kromě revivalové kapely máme ještě další kapelu, která hraje původní tvorbu. Spíše bych to viděl podobně jako když spisovatel píše vlastní věci a občas si pro potěchu střihne nějakého toho Conana. Nás ten Nightwish Revival prostě baví, děláme ho pro radost a nebereme za to žádné peníze, spíš ještě doplácíme. 🙂
to Robert Pilch
Jsemť seznámen i s tvorbou té druhé kapely… Věru nevím, co vám vytknout dříve… Nezáživnou, klišovitou hudbu, nudné texty či pseudotvrďácké pózy? Nevím, nevím… Jak už jsem zde psal u těch amatérských filmů: Nadšení vše nezachrání… Ale je to vaše věc, s Božím dopuštěním si muzicírujte jak chcete… U nás na vsi byl taky jeden, pořád chodil a na skřipky děsivě vyhrával, nikdo to neposlouchal, až jednou vyrazil do města, tam skřipky vyměnil za lahvičku vodky, opil se a pod vlak skočil… Inu, jak se říká: Kde není od Boha dáno, nemůže být vydupáno!
to Podchaljuzin
Kterou druhou myslíte, Podchaljuzine? Ve skutečnosti jsou ty “druhé” dvě. To abychom se nenudili, víte? 🙂
to Robert Pilch
Myslím tu s tím dlouhým cizáckým názvem, Passion For Sorrow, ale o té “druhé” třetí vím taky, to je to samé… Inu, jak se říká: Kdo na více židlích často sedává, zadnici kaťat sobě trhává!
K nevíře co všechno mají dneska mužici čas sledovat. To chce dlouhý bič a malý dvoreček… 🙂
to Satyr
Kdo ráno brzo vstane, práci svou rychle zastane! A pak má dost času lahvičku otevřít, u počítacího stroje se vzdělat a s dobrými, božími lidmi na zápraží posedět! Zato vy ve velkém městě! To je samý meeting, shooping a tleetink, popíjení cizáckého kafe, mudrování o zbytečnostech, a pak to takhle dopadá! Není divu, že celá zem se řítí do chaosu a ani jeden z deseti nemá v pořádku papíry na psa!
Venku je krásný boží den a mužici dřepí u netu.
Hrůza! 🙂
to Michael Bronec
Nevím, jak u vás ve velkém městě, ale u nás na vsi přišla od Černého lesa bouřka a po ní jistě přijde od Černého jezera noční mlžisko!
Však kdo taky kdy viděl, aby od Černého lesa přišlo něco dobrého.
to Anonym
To by ses divil, holoubku! Do Černého lesa chodíme na houby s kosou a nůší! Maliny jsou tam velké jak bandory! A té zvěře! Norních kníkalů, kolozubých jelenců i pernatých tetřovníků přehršel! A ti jezevci! Když vyškvaříš sádlo z takového jezevca, ještě teplé s vodkou smícháš a dva tři koflíky popiješ, žádná nemoc se tě nechytne, ani tleta ebola! Je tedy pravdou, že tam žijí také vlkodlaci, ohňohadi a zlý trpajzlíci, ale na ty vezmeš flintičku nebo kuši a spánembohem! Inu, jak se říká: Kdo do Černého lesa přicházívá, ten s prázdnou domů nechodívá!
masakr 😀
a to jsem si chtěl počíst něco o korektorovi
Esliva neni nacase, aby vysly knizne sebrane dialogy s Podchaljuzinem.
Melo by to pobavit vic nez Korektor.
Nad tím by ale Korektora ranilo.
Na závěr Dialogů by šlo uvést jeho závěrečnou předsmrtnou řeč… 🙂
@Podchaljuzin – já ale nemluvil o tom, co si z Černého lesa přineseš, ale o tom, co odtamtud přijde samo. 🙂
@pH – možná aj comics… takový Red Meat z divokého východu!
to Anonym
Ať přijde co přijde, vždy je to z úradku Božího! Dobrý, boží člověk musí přijmout, co mu Bůh nadělí! Pravdou však je, že trpělivost lidská není taková, jako trpělivost Boží! O tom by starý Planktonič od nás ze vsi mohl vyprávět! Po třicet let mu jeden zlý trpajzlík z Černého lesa chodil vodky upíjet. Vždycky v noci se připlížil, lahvičku, dvě vyzunkl a zase zmizel. Planktonič se ráno vždy jen přežehnal, zbytek vodky dopil, a šel po své práci. Trpělivě, v bázni Boží. Až jednou zlý trpajzlík přetáhl nápřah! Namísto lahvičky či dvou celý soudek vypil a navíc sklípek znečistil! Ráno ho tam Planktonič našel, jak se válí ve zvratcích a výkalech! I přežehnal se Planktonič jako obvykle, pak si došel pro násadu od krompáče a trpajzlíka ubil! Krev stříkala až do stropu! A bylo po trpajzlíku a po trpělivosti! Inu, jak se říká: Kdo trpělivost lidskou napíná, ten brzičko pod kytičkami usíná!
whiska samozřejmě ano
Nikdy jsem nad tím moc neuvažoval; nicméně netušil jsem, že se vodka skladuje v soudcích.
Inu, dřevěný soudek je pro mužiky zřejmě nezbytností neb tak velké skleněné nádoby aby jim na vodku stačily, vyrobit nedovedou a kovové by ihned do sběren dali, aby na vodku grošů přibylo. Těžký je život na vesnici. Ani se nedivím, že Lazar Jelizarič se svou bujnou fantazií celý den raději jen u kompjůtru sedí a do klávesnice jak datel do stromu tluče. Všimněte si, že nikdy nepíše o sobě, jen o sousedech a známých, které potíže potkaly a drsně s nimi život zametal. Sám se raději v pozadí drží, u krbu sedí a vodku zunká, zatímco jeho zamlžená mysl příběhy spřádá.Ty nejlepší historky ze života mužiků je totiž třeba nejdříve řádně vymyslet a promyslet, než je dá k dobru v hospodě nebo naivním měšťákům – a v tom je Lazar Jelizarič mistr nad mistry 🙂
cit: “-Na konci výrobního procesu se vodka rovnou lahvuje. Až na několik drobných výjimek se nikdy nenechává stárnout/zrát, což je také důvod, proč si zachovává svoji průzračnost a bezbarvost.” Viz také:http://www.gastroprofesor.cz/clanek/vodka-zaklady-basic
Nicméně toto je oficiální postup. Samohonka či lavórovice se prostě uskladní do toho, co je momentálně po ruce. Navíc skleněné nádoby nebyly v tradiční vesnici příliš běžné. Většinou šlo o dobře zabalený sváteční servis. K uchovávání tekutin se většinou používalo sudů, soudků, džberů, věder a podobných nádob.
Ale předpokládám, že kamarád Podchaljuzin má na mysli “keramický” soudek. Prakticky demižon z vypálené hlíny.
Pokud se kvality příspěvků týče, tak s Podchaljuzinem by Korektor fakt problém neměl. Naopak je tady celá řada přispěvatelů o jejichž příčetnosti a gramotnosti se dá s úspěchem pochybovat. .-)
vodka
Děkuju za informace o vodce! 🙂
To jsou celí oni, měštěníni! Kterak peníze do potrhlých projektů a organizací vyvádět, to vědí! Ale jak skladovat vodku, porazit prase nebo pěstnírovat mrkvisko a bandory, to aby jich člověk ke stáru učil! Inu, jak se říká: Nežli ve městě s měšťaníny, to raděj v hnoji s Tataříny!
Co to? U vás se pěstnírují bandery? 😀
to Satyr
Zdá se, že je ti třeba okulárů, holoubku! Ale nic si z toho nedělej, nejsiť mezi měštěníny jediný slepoň!
To vím i já jak se pěstují bandory! Úplně stejně jako krumple či grule!
to KarelC
Ba, avšak tys vzdělancem, holoubku! Ale většina těch měštěnínů, co sem píše, to je děs! Až přijde válka a bída, hlady pomřou! Ani ryponě ulovit a stáhnout nedovedou! Jak samohonku pálit, to je jim věc neznámá! O bandorách nemluvě! Co je v těch školách učí? u nás ve vsi byl taky jeden, co pořád cizácké nesmysly študýroval, a starým dobrým uměnám se vysmíval! Až jednou ho jeho tatík, dej mu Bůh lehké spočinutí, do palírny k probíhajícímu palu samohonky postavil. A toho tedy dělat neměl! Tleten študent pal tak pokazil, že mu samohonka do ksichtu vybuchla! Celý ohořelý ven vyběhl a šlápl na hrábě, co tam předtím sám darebně pohodil, namísto aby jich dal tam, kde jsou zvyklé! Ránu mezi oči utržil a lebka mu praskla jak přezrálý meloun! A bylo po študýrování! Inu, jak se říká: Kdo zbytečné, cizácké věci študýruje, ten hrobu v černé zemi se přibližuje!
to Podchaljuzin:
Já taky trávil dětství v Trsticích u Galanty. Máti tam má rodinu. To byla škola! Malý Dunaj nám tekl za zahradou, banda nehlídaných (nehlídatelných) děcek lítajících po širém okolí. S Topoľníky jsme válku vedli a nejednej maměnce dcéru…ech…ne. Tomu jsme tenkrát ještě nerozuměli. Ale byla to paráda. Jak jsme se pak přestěhovali do Brna, tak to už nebylo ono.
to KarelC
Bať, dětství prožité na čerstvém vzduchu, na lukách, v lese a u říčky či jezera nic nenahradí! Když tak zvečera u lahvičky sedávám, je mi těch měštěnínských dětí až líto! Mají sice kdejakou cizáckou vymoženost, ale ve velkém městě jsou jako ve vězení, pořád v ohrožení a obklopení nejrůznějšími tletěmi šílenci! Inu, jak se říká: Kdo ve městě vyrůstal, pabučinou obrůstal!
to Podchaljuzin:
Je to přesně jak píšeš! Samej mobil, tablet, internet, GPS a pak když někam náhodou vyrazí, tak to končí katastrofou. Jako loni v zimě. Partička mladých úspěšných lidí se dala do kupy po internetu, že vyrazí na zimní trek po Nízkých Tatrách. Gore-tex od hlavy k patě. GPS, běžky za sto litrů, spacáky za dvě stě, termoprádlo, že by Amundsen záviděl. První den nádhera. Druhý den trochu zasněžilo. Třetí den vánice. Ten nejslabší odpadl. Každej zkušenej čundrák za našich let věděl, že když tohle nastane, platí staré dobré: Všichni za jednoho. Tady ne. Mladík prohlásil, že on to zvládne. Že vydechne a že je za chvilku dožene. No… a tak ho tam nechali. A on zmrzl. A jaká velkohubá prohlášení potom u soudu padala. Jako, že tam byl každý sám za sebe. Že to vlastně vůbec nebyla parta. Mě ti se chtělo z těch lidí blejt! To co jsme znali už jako pětiletí kluci, že parta se netrhá, že se musí držet při sobě. To už se dnešní mladí nemají kde naučit. A taky to tak dopadá.
Pánové, pánové…tyhle lamenty nad mladou generací jsou tu už od antického Řecka. Ale ruku na srdce, za tím lamentováním a znechucením je jen a jen naše závist a touha být zase v jejich věku 🙂
Anebo touha řezat mladé výtržnice! 🙂
Jistě, to může být 🙂
Nic proti komiksu, ale je celkem ostuda, že tento článek stále dřepí na špici stránky, zatímco včerejší úmrtí Terryho Pratchetta zůstává tímto fantasy serverem ignorováno 🙁
Tož, oné…stačí se podívat na datum posledního příspěvku v rubrice krátké zprávy 🙁 Ale souhlasím, je to smutné, už včera byl článek třeba na Moviezone, v diskuzi se to probírá i na foru dýmka.net
Tady bych se redakce zastal, protože úmrtí Terryho Pratchetta bylo redakcí Fantasy Planet reflektováno na facebookovém profilu v podstatě hned jak to vešlo ve známost.
to Fenris13
Dobrý, boží člověk jako já nikomu nezávidí! Co bych také záviděl? Mládí? Ech, na poměry v naší vsi jsem ještě mladíkem! U nás se tak 150 až 200 ročků běžně dožíváme! Bůh každého ochraňuj, ale pokud se ti mladí měštěníni o sebe nedokáží postarat ve věcech základních, pak jim bude jednoho dne tuze ouvej! Inu, jak se říká: Koho mezi Tataříny chovali, ten se Tatařínem stane!
Já tak párkrát mudroval i doma a moje děvčata mi koupila francouzské hole, umělý chrup a tašku na kolečkách. Pochopil jsem. Tak si to nechávám jenom na internet. 🙂