Je to zelené! Tlemí se to! Má to zelený oblek! Je to pták? Je to letadlo? Je to.. je to… je to Maska! V novém omnibusu nelítá Superman, ale jen kosti, krev a zuby. Zábava jen do určité míry.
Jste nuly a upřímně řečeno, já vám to vůbec, ale vůbec nezávidím. Od té doby, co jsem si nasadil tu masku, se takhle recenze píše dvakrát lepšejc. Řekl bych dokonce, že ultrakardinálněhyperlepšejc, protože už u první věty se mi docela ulevilo. Je to fajn, bejt Maska. Sice nechápu jak, ale když si ji nasadím, tak jsem docela slušně neprůstřelnej, což se bude setsakramensky hodit, až po mě půjde šéfredaktorka s redakční brokovnicí.
Uf! Čtenáři se velice omluvám, ale nějak mi to uklouzlo. Maska je zajímavý fenomén a v (nejen) komiksovém světě má svoji dlouholetou tradici. Jistě si také vzpomínáte na stejnojmenný snímek s Jimem Carreym, který v něm byl prostě excelentní (aby taky ne). Maska je tedy celkově oblíbeným tématem, a proto není divu, že se zařazuje do omnibusové řady nakladatelství BB/art a Crew. Upřímně, je to docela změna po všech těch predátorech, vetřelcích a terminátorech. Omnibus je rozdělený na tři dlouhé příběhy, které na sebe navazují a vytvářejí tak rozsáhlý román o třech pomyslných dějstvích. A nepřekvapí ani, že autorem všech tří je dvorní scénárista nakladatelství Dark Horse John Arcudi.
Jo jo jo, to je všechno pravda, jenom sem zapomněl dodat k tomuhle výkladu, který je suchopárný jako kus pouště nacpaná do mikrovlnky, že Maska je prostě SEXY. Ano, jsem to já a umožňuju všem, kdo si mě nasadí, aby se stali tím, čím by chtěli být. Třeba teď jsem docela dost hustej komiksovej recenzent a úctu mi prokazuje moje čivava. JE to luxusní prdel a stejně tak se děje i v tom celým omnibusu. Jakmile si nějaký z fouňovskejch hrdinů nasadí Masku, vuala, stane se z něj to, v co sám doufá. A je to fakt dobrý. Různé charaktery se odrážejí na změněné postavě, která řádí jako datel, když si vezme viagru. Omnibus je plnej neuvěřitelnejch honiček s policajtama, überbrutálních přestřelek, kdy to do postavy vždycky šijou ze všech kvérů a stejně jí houby udělá. To už jsem se zmiňoval, že jsem taky dobrej na hlášky. Jo jo, to jsem celej já, pro dobrej bonbot nejdu daleko a podle mýho by se to rovnou mělo zavíst na základní škole jako povinná četba. .
Problém je však v tom, že Maska postupem času nad uživatelem postupně získává kontrolu a je čím dál složitější si ji sundat. O tom se mohou přesvědčit i hrdinové tří příběhů, kteří se k masce různými způsoby dostávají. A je to skutečně neuvěřitelná jízda, kterou dokáže osoba s nasazenou Maskou vyvést, jenže to má jeden malý háček. V knize chybí jakýkoliv děj! Hrdina najde masku, nasadí si ji, začne vyvádět, zabije x desítek lidí, zahláškuje, sundá si masku, někdo ho sejme a celé se to opakuje. Maska je něco jako Superman, taky dojíždí na absenci podobně silného sexy padoucha, který by mu byl dokonalým protějškem a mohl by s ním táhnout příběh kupředu mílovými kroky. Tady není nic a čtenář postupem času stále znuděněji a znuděněji sleduje, jak Maska likviduje jedno policejní auto za druhým a prokládá to jako sendvič mafiány.
Co to kecám, jakej příběh, copak je tu potřeba nějakej příběh? Ty už mě nesundávej, nebo uvidíš sebehanu! Kdo tady potřebuje příběh, celý komiks je narvanej tou nejgrandióznějšjí akcí, že se i takovej Termouš může jít vycpat nitroglycerínem do skeletu. Hlavně že teče krev, všude lítaj kulky (nejenom ty železný) a sledovat celej ten virvál je prostě prdel. Navíc já jsem tak sexy ztvárněnej, že prostě jenom pohled na moje kreace vydá čtenářům na hodinu uctivého adorujícího slintání, protože to je prostě pastva pro oči. S každým uživatelem je Maska trochu jiná, trochu odlišnější, neustále se tedy před čtenářem mění. Luxusní! Když do toho připočteš moje extravagantní hlášky plné sarkasmu, ironie a dětinskosti, je ti doufám jasný, že TOHLE JE ZÁBAVA a čtenář to bude hltat pohledem. A nezapomínej na toho megavazouna, co jim tam jde po krku.
To je sice pravda, ale jen poloviční. Předně – prakticky nikdy nekončící akce je zpočátku neuvěřitelně čtivá a zábavná – Maska je dokonalý mix ironie a dětské naivity, která vyvádí neuvěřitelné kusy a pro čtenáře je jen radost sledovat, co všechno ještě dokáže vymyslet. Zároveň však je v půlce knihy čtenář už utlučen kladivem stereotypu, které jen horko těžko něco vrátí zpět. Někdy v půlce se sice objevuje protivník, proti kterému má i Maska docela co dělat, aby vůbec zůstala v jednom kuse, ale není to nějaká záchrana následovaná strmým vzestupem kvality.
Ano, sice se objeví záporák, ale ten nic nezmění na faktu, že děj je stále jen drobnou poznámečkou zapomenutou na kraji scénáristického stolu. Jak akční scénky dosahují nápaditých orgií, tak děj jakoby ani neexistoval. Čtenář se až na droboučký náznak ani nedozví, odkud Maska vůbec přišla. Děj je zmatený, velice jednoduchý a triviální, až by se dalo pochybovat, zda je tam vůbec přítomný. A tím nastává při četbě NUDA. I když jsou přítomny dvě docela interesantní postavy, tak jejich potencionál nebyl využit a víceméně slouží jen jako pojítka dějových linií.
Maska omnibus je tedy jedna dlouhá akční jízda bez jakýchkoliv náznaků děje, který jinak luxusně zábavnou podívanou sráží hluboko do průměru. Jak jsem se těšil na bláznivou alternativu Terminátora, dostal jsem krev na každé stránce a nikdo mi nevysvětlil, proč tam vůbec je.
Tak a je to, zvítězil jsem nad Maskou. Ovládala mě dlouho a nyní ji někam odnesu a zakopu. Za pouhých třicet tisíc euro vám ochotně prozradím, kde se nachází.
Anebo si ji radši nechám, svět je pak mnohem krásnější!
A krvavější!
Bonzááíííííí!
Na český trh útočí jedna z nejšílenějších komiksových postav. Přichází antihrdina, který s vyceněným úsměvem na zelené tváři šíří destrukci a zkázu. Stačí si jen nasadit magickou masku a dokážete zhmotnit i své nejšílenější nápady. Jen se rozlučte se svým zdravým rozumem. * Nápad Masky pochází z hlavy Mikea Richardsona a poprvé se objevil roku 1985 v amatérských publikacích vydávaných budoucím šéfem Dark Horse Markem Verheidenem. Po založení DH se Maska objevila jako Masque (v podání scenáristy a kreslíře Marka Badgera) v prvních číslech magazínu Dark Horse Presents. Z Masque se ale stala hodně politická záležitost, a tak to Richardson típl ve snaze vrátit postavu zpátky ke kořenům. K tomu došlo roku 1989, díky tvůrcům Johnu Arcudimu a Dougu Mahnkemu, kteří stvořili něco mezi Králíkem Bugsem a Terminátorem. * V tomto omnibusu najdete všechny tři knihy z jejich společné spolupráce: Maska, Maska se vrací a Maska vrací úder. Pak už postava přecházela z ruky do ruky a tvůrci se měnili stejně jako nositelé nebezpečného magického artefaktu. * První příběh inspiroval úspěšný film s Jimem Carreym… ale počítejte s tím, že originál je mnohem temnější (avšak stejně zábavný). * Maska dodnes patří k nejslavnějším postavám z nakladatelství Dark Horse. (anotace)
Lukáš Vaníček (redaktor)
lukas.vanicek@fantasyplanet.cz
