Třetí kniha osudů Jitřního knížete zaujme už svou fantastickou obálkou. Zapomeňte na lidové křesťanské karikatury. Tady vidíte podstatu Lucifera: v obleku, se zlatými rozepjatými křídly, vlasy i očima stejné barvy, se sklenkou Martini s nezbytnou olivou v ruce, obklopený hady. To je Lucifer ve zkratce a přitom ve všech svých odstínech. Elegance, šarm, nádhera, ale i egoismus, povýšenost, klam, napětí, ba strach. Tedy všechno, čeho čtenář nalezne v knize přehršle.
 |
Lucifera jsme opustili v okamžiku, kdy dosáhl velkého vítězství a dalo by se říct splnění svého odvěkého snu. Odměnou za špinavou práci, kterou pro Boha vykonal, obdržel sjednanou odměnu, a sice bránu do nicoty. Lucifer možnosti plně využil a stal se tak nezávislým na Boží vůli. Stvořil svůj vlastní kosmos, kde je svým vlastním pánem, ne jako v Pekle, kdy byl vlastně stále jen vykonavatelem Boží vůle a plánu.
Po aktu stvoření však nastává fáze budování. Což je proces dostatečně náročný sám o sobě (i Bůh přece sedmý den po fušce odpočíval), nemluvě o tom, že Lucifer má stále nemalý počet nepřátel, kteří spřádají své plány. A o tom je třetí kniha Mikea Careyho s názvem Flirtování se zatracenými.
Mike Carey úspěšně rozvíjí Luciferův svět
Stejně jako dříve Bůh (neukazuje se tu jistý paradox Luciferova konání?) stvořil i Lucifer první obyvatele nového vesmíru, úvodní pokus se však nezdařil, třebaže vlivem vnějšího zásahu, jenž ukazuje, že Luciferovi nepřátelé nespí. Není anděl Ameniadel s to krotit svou zášť (a závist) vůči padlému bratrovi, anebo koná s tichým požehnáním Božím? Na to Mike Carey prozatím neodpovídá, a tak se můžeme jen těšit na to, jak dopadne souboj mezi Luciferem a Ameniadelem v Pekle.
Ve většině Flirtování se zatracenými ovšem Lucifer vystupuje v pozadí a Careyho hlavní pozornost se soustředí na další postavy, které by však bylo chybou označit za vedlejší. Velký prostor dostává Mazikeen. Tu sice nadále hyzdí cizí tvář, kterou ji prostřednictvím Basanos obdařila nic netušící Jill Presto, satisfakcí jí ale může být to, že přichází její velká chvíle. Mazikeen se daří úspěšně vybojovat nerovný souboj a stává se tak válečnou vůdkyní lidu Lilim. A jejím prvním úkolem v nové pozici je zajistit skrze svůj vztah k Luciferovi pro vyhnaný lid nový domov v universu, stvořeném Luciferem. Jak se ukáže, nebude to procházka růžovým sadem, neboť Lucifer má své vlastní plány a vlastní hlavu.
Mike Carey také rozvíjí příběh malé Elaine Bellocové, dcery smrtelné ženy a archanděla Michaela. I Elainin život se po poznání jejího původu zkomplikoval a dosud harmonické vztahy rodiči (tedy především s „otcem“) skřípou. Malá Elaine má ale poznat, co je to skutečné Peklo. Pod pekelným povrchem to ostatně také vře. Luciferův bezprecedentní vztah uvrhl Peklo v anarchii, která vedla k rozparcelování moci. Zpráva o Luciferově konání ovšem vede k myšlence návratu ke starým dobrým časům a tedy k přípravě zrady a povstání. Dělat účty bez hostinského a manipulovat Světlonošem e ovšem nevyplácí. Nelze se pak divit, že výsledek je jiný, než spiklenci čekali. Byť na oheň, krev, bolest a slzy dojde.
Lucifer na potřetí zpomaluje, ale nenudí
Třetí kniha Luciferových osudů jako by ubírala na tempu. Je to však jen zdání, vyvolané svým způsobem i tím, že Lucifer sám ustupuje do pozadí. Co však chybí na akci, přidává Mike Carey na atmosféře! Neboť pikle a pletichy mohou být často ostřejší meče. A ostatně, na tu akci v závěru taky dojde a rozhodně stojí za to.
Careyho Lucifer je důmyslné inteligentní dílo, vzpírající se prvoplánovitosti, avšak bez toho, aby nudilo. Jedná se o spletitý, provázaný příběh s několika dějovými liniemi, ve kterém se ale čtenář na rozdíl od jiných neztratí. Je to už pomalu trapné opakovat, ale Lucifer se vůbec neztrácí ve stínu Pána snů, ba naopak je svým způsobem uchopitelnější a sevřenější než snově rozevláté příběhy Sandmanovy. Aniž by však šlo Careyho dílo označit za jednodušší než Gaimanovo.
Lucifer se podle mého názoru rozhodně řadí mezi nejlepší u nás vycházející komiksové série. Na hodnocení předchozí knihy proto nevidím důvod nic moc měnit, Lucifer je totiž nadále pecka a zjevně slibuje velké věci příští. Dejte si pozor, Jitřnímu knížeti jde velmi snadno podlehnout.
| 80 % |
|
