Epický příběh o tom, jak jeden hrdina porazil své nepřátele, svou šlechetností si získal respekt a vysloužil si uznání Bohů… Tak přesně o tomhle to není! Za to se ale dovíte, jak přišel Lobo k nesmrtelnosti, prohlédnete si pár potrhaných těl a zjistíte, co to znamená, když někdo doopravdy není ve své kůži.
I když je u nás Lobo hodně oblíbenou postavou, svého prvního booku se dočkal až po letošních prázdninách. Trvalo to pěkných pár let a následující článek vám snad osvětlí, jestli se čekání vyplatilo.
Příběh Lobo se (z)vrací, v originále Lobo´s Back´s, je jedním z jeho nejslavnějších příběhů vůbec. Celé to začíná vcelku nenápadně, když Lobo jako obvykle zjistí, že je švorc. Jeho známá majitelka kadeřnictví má zrovna trable na Dudlíku7, a tak ho najme, aby zlikvidoval borce jménem Yoo. K Lobovu i čtenářovu překvapení je ale zabit a následně poslán k nebeskému soudu. Jakmile ve frontě na posmrtný život zmasakruje polovinu nebožtíků, je poslán do Pekla. Má to ale jeden háček: v Pekle musíte za své činy pikat, ale Lobo si to nevýslovně užívá. Není divu, že je tedy deportován zpět do Nebe…
Asi jste poznali, že tahle záležitost rozhodně nebude stravitelná pro všechny a už vůbec ne pro věřící. (Ale ti si vlastně komiksy nekupují) Celá tato kniha si v jednom kuse dělá legraci z božského systému, Lobo kydlí a uráží mrtvé, samozřejmě by byl hřích nevyužít princip reinkarnace. To je vlastně stěžejní bod celé knihy, protože Lobovi nejde o nic jiného, než se dostat zpět na Dudlík 7 a pomstít se Yoovi za svou smrt.
Scénář napsali Alan Grant a Kieth Giffen, tedy muži, kteří mohou za to, že Lobo kdy spatřil světlo komikových stránek. Giffen byl s Rogerem Sliferem přímo u jeho zrodu, Grant naskočil do rozjíždějícího se vlaku společně s kreslířem Simonem Bisleym. Na rozdíl od nedávného Lobo versus Maska potěší existence děje. I když přímočarého, ale alespoň to není pořád dokola jen a jen zabíjení (je to spíš každá druhá strana:)). Scénář je sympatický i tím, že z Loba v podstatě celou dobu, a hlavně díky hrátkám s reinkarnací, dělá naprostého troubu (koho by neponížilo vrátit se na svět v těle krásky s bujnými vnady nebo dokonce v těle veverky…no Loba rozhodně ano), na obálce vás možná vystrašil nápis, upozorňující, že je pouze pro čtenáře s maturitou. Rozhodně se nebojte, že by vaše intelektové buňky nestíhaly. Jde právě o to, jakou formou je přímočarost vyjadřována. Do sytosti si užijete peprných hlášek, ale i utrhaných končetin, slovy klasika: „Tělíčka bez hlaviček a hlavičky bez těla“. Zapomeňte na to, že byste Loba koupili svým ratolestem nebo mladším sourozencům. Jim by to asi nevadilo, ale jejich maminkám ano.
Na první pohled ojedinělý a šílený styl kresby nemá na svědomí nikdo jiný, než výše zmiňovaný Bisley. Ten si v podstatě dělá, co chce a některými kresbami a nápady vypráví své vlastní minipříběhy. Bisley se neřídí žádnými pravidly, některé strany jsou nadrásány neurotickými tahy, jakoby u nich ani nepřemýšlel, jiné jsou plné nadsázky a parodie, další zabředne do mainstreamu, aby z něj na další straně rychle unikl a předvedl do detailů vypiplanou postavu. Opovažte se před ním vyslovit slova jako realističnost nebo perspektiva, na to se tady nehraje. V čem je ale doopravdy machr, jsou údy oddělené od těla a veskrze všechno násilí. To jediné snad působí realisticky, dá se říct až nechutně.
Na to, jak dlouho se na tenhle book čekalo, to po grafické stránce nedopadlo vůbec dobře. Například první díl je bez názvu, číslování je jen u prvních dvou dílů (číslování znamená, že se sem tam objeví číslice), hřbet byl asi moc úzký na popsání, jinak vypadá „silný“, takže by mohl vydržet větší úhel otevření než 150°, ale raději to nezkoušejte. Tisk je rozostřený stejně jako první čísla Crwe², v některých bublinách je stejná barva jako na pozadí a vůbec různými mouchami se to jen hemží. Překlad Pavla Dorta se ale povedl. Na rozdíl od hlášek ze Speciálu s Maskou jsou některé opravdu povedené, na čemž má možná podíl i Štěpán Kopřiva coby odpovědný redaktor.
Ve srovnání s crossoverem je (z)vracející se Lobák vtipnější, brutálnější, kontroverznější, zajímavěji nakreslený i lépe přeložený a hlavně zábavnější. Je samozřejmě naprostou povinností pro všechny jeho fanoušky. Díky svému kultovnímu statutu se jistě objeví i v knihovně nejednoho komiksáka.
Nakonec bych mohl vykrást sám sebe a napsat do puntíku stejný odstavec jako v případě crossoveru Lobo versus Maska… nebylo by to však úplně přesné. Lobo je zábavná komiksová jednohubka, která vás rozhodně nebude nudit. Za svých 279 korun sice nedostanete dumavé čtení na dlouhé podzimní večery, ale řádně brutální akci na jednu pořádnou chumelenici rozhodně ano.
