Lovec lidí Lobo dostává na první pohled jednoduchý úkol najít účetního Bulíka. Jenže nikdo netušil, ani Velký šéf sám, co to dá práce a potoků krve, než se k němu propracuje. A čtenář se bude chechtat od začátku do konce. Klasika žánru se opět dostává na pulty knihkupectví.
 |
 |
Psal se rok 1998 a v nakladatelství Crew vyšel komiks nadepsaný Lobo: Bulíkův případ. Mnozí fanoušci jistě vzpomínají na tenký sešitek s toliko typickým, tečkovaným tiskem, co jednou za měsíc přinesl plný náklaďák krve, násilí a legrace.
K původnímu vydání se už téměř nelze dostat, neboť až na čtvrtý sešit jsou zbylé vyprodané a po antikvariátech a burzách se neshání právě snadno. Nakladatelství Crew proto oživila tento kanonický příběh o Lobovi a znovu jej vydala v nové knize spolu se dvěma dalšími povídkami, které se v naší mateřštině dosud neobjevily. Namístě je třeba říct, že se jedná o naprosto parádní zábavu, která však nadchne jen specificky vyhraněné jednice.
 |
Podobně jako poměrně dost diskutované Aktivní kovy Štěpána Kopřivy patří i tato kniha z pera Alana Granta do kategorie naprosto bezbariérové, krvavé a ryze nevážné akce, prokládané jedním fórem za druhým. Mluva hlavních postav by mohla v jadrnosti konkurovat prezidentovým hovorům z Lán. Překladatel Pavel Dort se na českých vulgarismech vyřádil s takovým gustem, až tvoří samotnou kapitolu zábavnosti knížky. Čtenář bude překvapován v každé bublině. To samé platí pro jména postav – Netopyj nebo Majkl Žvejkson nejsou výjimkou. Alan Grant ve spolupráci s kreslířem Valem Semeiksem hýří krvavou akcí až do poslední strany. Pořád je co číst a čemu se smát.
 |
Ve srovnání s později vydanými díly hraje Bulíkův případ naprostý prim. Jedná se o přímočarý a překvapivě dobře propojený příběh s velmi, ehm chutnou pointou. Není divu, že jej před lety vybralo nakladatelství jako druhé seznámení s Lobem po Kostěji nesmrtelném. Zbylé dvě povídky se nenechají zahanbit a pokračují v násilnických šlépějích předchozích sešitů. Právě díky tomuto dodatku se nově vydaná kniha stává zajímavou i pro hrdé vlastníky prvních sešitů. Pro nováčky v žánru je kniha povinnou vstupenkou.
Hodnocení nebylo ovlivněno hrozbou, že by recenzentovi velký šéf utrhl hlavu a hodil mu ji do obličeje. Jenže jednoduché fórky s mnoha intertextuálními narážkami fungují a příběh má začátek, mnoho divokých zvratů a epický konec s drobným fórkem navíc. Nelze dát méně, než…
| 100 % |
|
Co si pamatuju, Lobovo první vydání Bullíkova případu nemělo ten tečkovaný tisk, jež autor zmiňuje, na druhou stranu: první ze čtyř sešitů mi byl před lety odcizen, druhý jsem propásl, a zbyly mi jen třetí a čtvrtý, soudím tedy jen podle nich. Každopádně jsem rád za nové vydání, tenhle komiks si zaslouží mít ho komplet a hezky pohromadě. Jen – jako znalci původního vydání – mi trochu vadí řazení stránek, tedy že dvoustránky na které jsem byl zvyklý jsou posunuty, takže např. jsem byl zvyklý že stránky 18 a 19 byly naproti sobě, teď je však strana 18 v opozici proti 17té. Jo, je to detail a lidem co se k tomu příběhu dostávají až nyní to bude úplně šumák a na kvalitu vydání to vliv nemá, ale… holt je to o zvyku, no. Samotný komiks netřeba komentovat, jeden z nejlepších Lobových fláků, který už si svůj status a reputaci za těch 16 let u nás stačil vybudovat i tady.
P.S: Myslí si ještě někdo kromě mě, že jediný kdo by Loba zvládl ztvárnit ve filmu, je nabílo natřený Danny Trejo? 🙂