Kůstek 2 – Oči bouře

Víte, já jsem se totiž tak nějak zamiloval. Naprosto perverzně a mnohonásobně. Chci se vodit se slečnou Trnkou za ruce a pohlavně se s ní spájet na kožíšku z oranžového draka, zatímco romantickou atmosféru zařídí svíčičky ve vyvařených lebčičkách krysáků.

Nu ano, Kůstek je ten typ nikoliv komiksu, ale obecně uměleckého díla, kdy si s vámi vaše city hrají, jak chtějí, a ukáže se, že jste tak trochu úchyl. V dobrém, samozřejmě. Takže si dáme takovou recenzentskou terapii, ju?

Můžeme začít u děje. Minule se nám dostalo několika náznaků, že to kouzelné údolí má i svou temnou stránku, a sledovali jsme závody krav. Tentokrát do údolí dorazí bouře. Většina fantasy čtenářů si hned představí přistávající prstenové přízraky, hordy skřetů a patetické proslovy o nutnosti posledního vzdoru. Jeff Smith si to sice představí také, ale nijak se mu přitom ze zřetele neztratí starý dobrý přízemní slejvák, do nějž pak všechny ty výše uvedené věci zakomponuje.

Takže Oči bouře jsou opravdu tom, co se stane během jedné průtrže mračen a těsně po ní. A je toho překvapivě hodně. Odhalená tajemství a duše hrdinů! Nové velkolepé sázky! Humor! Horor! A Trnka!

To máme… Trnka na trávníku aneb dokonale klasicistní idylka plná erotického jiskření a poodhalených ramínek i roztomilouškých kotníčků… A dokonce uvidíme i kolínko! A hraje si s chlupatým zvířátkem! Trnka je milášek, aby bylo jasno. Jako nemám problém pochopit, proč Ferda Kůstek pořád smolí básničky. Mám problém s tím, že on jí je může předčítat a já ty svoje ne.

Taky zjistíme, že v údolí se nosí i minisukýnky. Jeden hned závidí Kůstkům jejich menší vzrůst. Vím, vím, jsem úchyl, zastydlý pubík, ale víte co? Kdybych tohle četl v pubertě, je teď ze mě mnohem vyrovnanější bytost. Smith má totiž obdivuhodný cit pro ženskou krásu a dokáže ji podat s nevinností, čistotou a jednoduchostí. Poeticky, to je to slovo. A stačí mu málo, aby Trnku udělal ženskou, jindy sladce dospívající a jindy jí přidal až šamanské rysy. Polk polk… A když je chudinka z deště celá zmáčená, kdo by ji nechtěl chránit? Správně, polk.

No, abych nevypadal jako úplná zrůda, musím podotknout, že má láska plane silně i k jiným aspektům Smithova veledíla. Už na prvním díle bylo jasně patrné, že Smith má klasickou fantasy zmáknutou od Á do Zet a ještě křížem. Práce s bouří a jejími konotacemi je toho dalším důkazem. A nikoliv ojedinělým.

Co je však naprosto skvělé, to je hra se čtenářem a naším světem. Kůstci znají komiksy, to už víme od minula, stejně jako skutečnost, že Ferda K. je fanouškem Bílé velryby, do jejíhož světa se na chvíli vydáme i nyní. Ovšem vrcholu dosahuje svérázné prolínání fikce a naší reality v naprosto geniální scéně, kde se dva krysáci (ano, soudruzi jsou zpět!) choulí v odlehlé jámě a oddávají se své paranoie. Ano, krysáky skutečně někdo sleduje, někdo tam venku je… Krom Králpsa konkrétně my, čtenáři.

Víte, když už nemůžu obcovat s Trnkou (Trnka je Trnka je Trnka… ha, Ferdo Kůstku, taky umím básnit!), tak můžu obcovat s tím fantastickým světem, do kterého nás Jeff Smith bere. Ten svět vzbuzuje zájem i napětí a slouží jako svého druhu čočka, skrze níž se smutky a radosti propalují do mysli čtenáře. A krom nich i odlehčení. Švanda i Podfa jsou v plné síle. S těmihle malými savci sice obcovat nechci, ale rád je mám, to zas jo.

A vše je prosím pěkně v kresbě, o níž říct, že je dobrá, by bylo hrubým nedoceněním. Pocta Bílé velrybě, drak vynořující se z vln, stripové zkratky, hrátky s blesky v temnotě bouře (zatím nejlépe vystavěná komiksová scéna roku, bez debaty), scény deštěm zkrápěných postav, které by se perfektně hodily do libovolného noirového komiksu (těch Franka Millera zvlášť)…

Ve výsledku Smith nabízí dokonalou směs tragiky, vtipu, lyriky i epiky. Výsledek možná na někoho zapůsobí až absurdně, ale čím víc máte načtenou, tím větším pro vás bude Kůstek osvěžením. I pro takové scény, jako když se odhalí ono velké tajemství o mé milované Trnce (ach, čím vším si musela projít… pryč od ní, holoto krysácká!) a pak se ukáže, že brouk Ted je v obraze víc, než vševědoucí vypravěč klasických románů devatenáctého století.

Kůstek je prostě krása (a Trnka je nejvíc sexy žena roku, ať vám bulvár říká cokoliv!). A nepotřebuje k tomu žádné barvy, i když je pravda, že podobné výjevy, jako je ten barevný na obálce, bych si neváhal zarámovat a pověsit na zeď. Ne nutně nad postel, ale nad pracovní stůl ano.

A jistě, nad postelí bych prosil výjevy ze strany… eh, není to číslované, ale věřte, těch stran by bylo víc a na všech by byla ta neskonale dokonalá Trnka. Ale dost, nad novým Kůstkem můžeme nakonec jen vzdychnout „odi et amo“ (aneb „Trnko!“ a „snad ne zase až za rok!“)…

Kůstka a Thorn pronásledují zlověstné sny. Sny o dracích a postavách v kápi. A v temnotě lesů se shromažďují davy krysáků a chystají se zaútočit. Bouře, Moby Dick, velký červený drak a Pán kobylek… ti všichni na vás čekají v druhé kůstkovské knize. Odhalují se prastará tajemství, nebezpečí, které obklopuje vesnici, začíná nabývat konkrétních obrysů a všechno se připravuje na nadcházejí konflikt. Jeff Smith v další knize ze série Kůstek opět dokazuje, že si zasluhuje každou z cen, kterou za svou práci dostal. I tady dokonale mixuje humor, akci, napětí a emoce. (anotace)

• Scénář a kresba: Jeff Smith
• Formát: paperback
• Počet stran: 184
• Cena: 269 Kč
• Vydala: Crew, 2011

Boris Hokr (zástupce šéfredaktora)

boris.hokr@fan­tasyplanet.cz