Je to možná náhoda, možná osud, možná ďábelsky promyšlený plán nakladatelství Crew, že se k českému čtenáři dostává slavný komiks Království tvé (Kingdom Come) právě v roce, kdy tento monumentální pohled na nešťastnou budoucnost superhrdinů slaví deset let existence.
Na začátku bych si dovolil Království tvé „oškatulkovat“ zařazením po bok jiných slavných komiksů, aby neznalí (je za těch deset let vůbec někdo takový?:) nebloudili v lese. Zázraky, Strážci, Návrat temného rytíře. Protože všechny vyšly česky, měli byste si při čtení vzpomenout na každý z těchto titulů.
Vznik Království tvého má se Zázraky přímou souvislost. Příběh mapující staronovým pohledem Zlatý a Stříbrný věk vydavatelství Marvel vyšel v roce 1994 a zařídil tvůrčímu duu Kurt Busiek/Alex Ross velkou oblibu i kritické uznání (oba za něj získali pár cen). Busiek zabodoval nostalgickým příběhem, Ross nevídanou malbou, jejíž retro nádech vytvořil správnou atmosféru. Rossovi se „encyklopedické“ téma natolik zalíbilo, že ihned po dokončení Zázraků zaklepal na kancelář DC s námětem série, která bude pro DC podobnou encyklopedií, ovšem uchopenou z naprosto opačné strany (nebo zaklepalo DC u Rosse, ale na to se historie neptá). Námět rozvětvili společně se scénáristou Markem Waidem (Flash, Captain America) a v květnu 1996 vyšlo první číslo čtyřdílné minisére. Vznikl tak nejslavnější příběh z Jinosvětů (Elseworlds) a zároveň jeden z nejzásadnějších komiksů devadesátých let.
V příbězích z Jinosvětů (Elseworlds) jsou hrdinové vytrženi ze svých obvyklých prostředí a zasazeni do zvláštních časů a končin – z nichž některé skutečně existovaly nebo mohly existovat a jiné zase nemají, nemohly nebo by raději ani neměly existovat. Království tvé patří bezesporu do poslední skupinky, posuďte sami: Blíže nespecifikovaná budoucnost. Už je to dlouhých deset let, co se velcí hrdinové minulosti – Superman, Wonder Woman, Batman, Flash, Green Lantern, Hawkman a další – stáhli do ústraní. Jejich místo zastoupila mladá generace, která nemá žádnou úctu k lidskému životu, a která se prakticky zbavila zlosynů. Ne kamarádskou domluvou, ne zavřením do blázince nebo vězení, nýbrž vyvražďováním. Superhrdinové už nebojují s padouchy, ale utápí se v megalomanských bitkách proti sobě navzájem. Obyčejným lidem ujel eskalátor. Ono totiž není nic příjemného vyrazit ráno do sámošky pro jogurt a vrátit se s autobusem. Zaraženým do spánku.
Příběh začíná smrtí Wesleyho Doddse, starého muže, který dožil v nemocnici na kapačkách. Wesley, v časech největší slávy známý pod přezdívkou Sandman, trpěl tíživými vizemi Armagedonu, který zapříčiní metalidé. Vize později přechází na Wesleyho jediného přítele, pastora Normana McCaye – našeho průvodce příběhem. K Normanově zděšení se neustále objevují symboly z apokalyptických vizí. Třeba totální zničení Kansasu skupinou superhrdinů. Když se na scéně objeví prošedivělý Superman, aby srovnal mladé fracky do latě, v srdcích lidí zavládne optimismus, ale Norman McCay tuší, že impozantní návrat Muže z oceli posouvá zemi o krok blíž katastrofě.
Ten den si osud oblékl spoďáry navrch elasťáků
Království tvé je americký komiks. V těch slovech se ukrývá víc, než byste si mysleli a než by se vám mohlo líbit. Najdete zde všechny věci typické pro americkou (pop)kulturu – důležitou roli hraje víra, nacionalismus, patos a samozřejmě superhrdinská mytologie. To vše namixováno s nejstaršími pulpovými kořeny komiksů, velkolepou výpravou, chytlavými akčními scénami a zároveň hrstkou témat k zamyšlení. Království tvé je v podstatě dvousetstránkovou poctou vydavatelství, z každé stránky je cítit nekritický obdiv a především úctyhodná znalost jeho historie a klasických postav. S nimiž je v mnoha případech nakládáno hodně netradičně a rozhodně bez rukaviček…
Lex Luthor z nejnovější filmové verze Supermana by se svou hláškou „Youre not seeing the big picture here“ neuspěl. Autoři se soustředí právě na „big picture“, dávají přednost válečné vřavě a filozofujícím dialogům, motivace postav je samozřejmě precizně, zkratkovitě načrtnuta, ale přehnaně hlubokou sondu pod jejich (mozkové) pleny nečekejte. To by bylo ostatně dost nechutné.
Podobně jako v Strážcích Alana Moorea, superhrdinové nejsou obecně idealizování. Jsou popsáni jako bezmála psychopati, kteří ostatním diktují, co mají dělat, jsou posedlí ochranou svých měst (z Gothamu je policejní stát, Keystone City je pod neustálým, všudypřítomným dohledem Flashe) a uchylují se k zoufalým činům, například ke stavbě gulagu pro neposlušné metalidi. Nutno podotknout, že si své jednání ospravedlňují celkem rozumně – konají v zájmu nevinných lidí. Kam až může taková posedlost zajít? A co se stane, když vezmou lidé osud do vlastních rukou? Království tvé tak dokazuje, že superhrdinský komiks může klást řadu otázek a zároveň bavit a svižně odsýpat k cíli. (A to cituje Bibli.)
Při pohledu na počet maskovaných, elasťákovaných, opláštěných, obrněných nebo létajících metalidí nelze než obdivně vzhlížet k práci Alexe Rosse, který znovu namaloval téměř celý panteon DC universa a vedle toho ještě množství potomků, následovníků i zcela nových „hrdinů“. Někdy maloval podle vlastní fantazie, často podle živé předlohy (Norman McCay je Rossův otec, Jokerova dcera vypadá jako Jill Thompsonová, šílenec 666 jako Brian Azzarello…)
Malba je vůbec pozoruhodná. Podmanivý retro styl plný detailů nesl ovoce už v Zázracích, ve spojení se světem budoucnosti je ještě efektnější. Má tu správnou míru patiny i patosu, která se přesně hodí k barevným trikotům a nekončícím bitvám, aniž by spadala do kýče. Studium na Americké akademii výtvarného umění (v Chicagu) vytříbilo Rossovu práci s barvami a technickou zdatnost. Díky dokonale zvládnuté perspektivě nás vtáhne doprostřed bojiště, kde se rubou desítky postav, kříží se nejrůznější paprsky a trajektorie, předměty létají přímo do kamery a to vše se často odehrává v pozadí nějaké exploze. A proč to stále okecávat, je prostě zatraceně cool a baví (nás i sebe) každou šmouhou! Postavy vystupují ze stránek, hýří emocemi a návrat Supermana budí zasloužený respekt. Vtip je v tom, že respekt nebudí Rossova ilustrace, ale Superman. Příběh ohromným způsobem graduje, čehož se drží i malba. Ty pravé orgie nabízí poslední (nejakčnější) část. Především výrazy odhodlaní a strachu probleskující ve zběsilých střihových sekvencích jsou nezapomenutelné.
Ross „musel“ namalovat bezpočet tzv. „easter eggů“, odkazů a narážek, které nemají nic společného s dějem a mohou postrádat jakoukoli logiku a souvislost se světem, kde se komiks odehrává. Za výlohou je kniha Za maskou, kterou napsal hrdina Strážců Hollis Mason, v baru s mladými metalidmi popíjí Rorschach a na zdi je kus nápisu Who watches the watchmen (není bez zajímavosti, že stará garda bojuje proti drsným hrdinům, jací ve skutečnosti vznikali právě pod vlivem Strážců a Návratu temného rytíře). Krom toho můžete spatřit postavy konkurenčního nakladatelství – Spider-Mana, Hulka, Captaina Americu – nebo dokonce Sherlocka Holmese či postavy z filmové úchylnosti Rocky Horror Picture Show. Samozřejmostí jsou rekvizity upomínající k historii vydavatelství DC. (Schválně nám napište, jaký z easter eggů zaujal vás.;-)
Svět blízké budoucnosti má tak propracované pozadí a tolik souvislostí, že se ani nestačí odvyprávět vše. Nedozvíme se, proč v roce 2002 zanikla baseballová liga, proč narazila Pulitzerova cena, stejně tak zůstávají nevyřčeny rodinné vztahy mezi postavami. Nikdo neřeší, že „ta zelenooká holka“ je vlastně dcerou Dicka Greysona/prvního Robina, že Zatara II je synem Johna Constantina, že se objevuje dcera Bruce Waynea… Postav zde vystupuje nesčetně, některé do příběhu precizně zapadají, jiné se o to neúspěšně pokoušejí, další se na jedné stránce objeví, aby na druhé rychle zmizely. Nezbývá než to respektovat jako součást hry a příliš se po odpovědích nepídit, protože pokud na tahle pravidla nepřistoupíte, budete mít v hlavě solidní galimatyáš. Pro české obecenstvo je zhola nemožné objevit a docenit všechno.
Skutečné ústřední postavy jsou naštěstí pouze čtyři. Superman vyrovnávající se se ztrátou svých nejbližších musí přijmout roli ředitele Zeměkoule a spojovacího článku mezi lidmi a metalidmi. Wonder Woman nesplnila úkol, kvůli kterému k nám byla vyslána – změnit svět k lepšímu – a tak se to teď snaží napravit. Batman, kterého definitivně omrzel dobrácký přístup Supermana, je pohlcován temnou stranou Síly. Dlouholetý boj se zločinem si na Brucovi vyžádal následky – kdysi zdravé tělo je nyní odkázáno na exoskelet, ze kterého čouhá Vader na sto honů. Norman McCay poté pozoruje události, aby mohl rozhodnout, kdo bude potrestán při Posledním soudu. A třeba opět získá, jako správný Američan, i ztracenou víru. Ačkoli i zde některé lidi bolí za krkem z neustálého civění na nebe (ať už jde o zachráněné nebo malé caparty pobíhající po ulicích v tričkách se superhrdinskými motivy), zásluhou Normana vidíme tu méně tupou stránku smrtelníků.
Slušelo by se říct něco o českém vydání. Vychází u nás druhé nejvýpravnější vydání, které lze sehnat (lepší už je pouze Absolute edice ve zvětšeném formátu a se 100 stranami bonusů navíc). Tj. pevná vazba se zlatoražbou a přebalem; bonusové materiály obsahují například předmluvu, skici, speciální propagační malby nebo stručný popis kdo je kdo. Zamrzí zřejmě podroušený řezač v tiskárně, který měl o pár milimetrů rozladěná mířidla. Uřízl chudákům na vnějších a spodních okrajích stránek uši a někdy rovnou provedl lobotomii. Není to naštěstí nic, co by kazilo dojem z díla samotného, nicméně proč tomu flákači neudělat ostudu? K tisku bych snad jen dodal, že US vydání je o něco čistší a ostřejší.
Překlad Viktora Janiše je… nenápadný. Nic nepřečuhuje, nic nechybí, to je mnohokrát důkaz dobře odvedené práce. Téma navíc není nijak rozjuchané, aby bylo zapotřebí ostrovtipu Jiřího Pavlovského, který překládá značnou část superhrdinského mainstreamu.
Batmanův oblek, temná atmosféra nevyhnutelného masakru, bitvy hodných proti hodným, smrt kladných postav a dítě protnuté laserovým paprskem vejpůl. Kdyby se Star Wars odehrávaly ve světě DC, Království tvé by bylo epizodou mezi Pomstou Sithů a Impérium vrací úder.
A epilog O rok později odehrávající se v restauraci Planet Krypton by v tom případě byl radostným tanečkem všelijakých nechutně roztomilých tvorečků. Těch osm stran je jedním velkým utrpením a zahozením všeho tolik bolavě přitažlivého. Už regulérní konec, kdy dvě z hlavních postav symbolicky přebírají povolání svých otců, mi přijde jako důstojné, a pro Američany dostatečně dojemné, zakončení epického vyprávění. Hlavní důvod, proč se hrdinové v restauraci sešli, má hořkou příchuť nastavované kaše, která má jediný úkol – citově vydírat. Každopádně je to skvělá ukázka rčení „méně je někdy více“. Dnes jsem holt příliš velký cynik. Možná až si budu u krbu nahřívat papuče a číst vnoučatům pohádky, spatřím v epilogu přínos.
Prozatím končí Království tvé čtvrtou kapitolou. A že je to velký zážitek, mohutně volající po titulu nejlepšího superhrdinského komiksu roku, snad už netřeba více pitvat. BB art tak může tiše zaplakat nad neexistencí tuzemských komiksových cen.
P.S.: Z údernosti hlášky „Říkal jsem dva cukry“ by se i Mlékař Dan léčil na JIPce… A pak by si ji zařadil do slovníku.
first
K opilému řezači
Porovnal jsem české vydání s anglickým paperbackem a v tom českém chybí tak půl milimetru – čeští čtenáři tedy opravdu o moc nepřicházejí.A naprosto souhlasím s tím, že bonusový dodatek nechutně, nechutně cukrkandlový.
K opilému řezači
To Viktor Janiš:Tak nevím jaké máte vydání, ale oproti tomu mému originálnímu chybí alespoň 5 mm. Moje vydání je od Titan Books z roku 1997. Pozná se to na paginaci.
Komiksové ceny
Komiksové ceny tu přece existují, ComiCZawards.
M@P
Jo? A kde se teď udílí?:-)
Ceny
Jsou dva nástupníci ComiCZ Conu, tak se nějaký dobrodinec určitě najde, to bych neměl strach. Nevidím žádný důvod ani signál, že by cena měla zaniknout.
M@P
Oukej, dejme tomu, ze se nekdo najde… ale dva nastupnici? Myslis Crwecon a KomiksFEST!, o kterem jsem se dozvedel az ted, ptz jsem hledal, ktereho druheho nastupnika myslis? 🙂 Jdu ti radeji napsat mail…
Ano, jsou to tito dva – Krkon a http://www.komiksfest.cz.
Pokud bude zájem, tak rádi prostor poskytneme… druhý ročník bychom chtěli dělat větší, s dvěma proudy přednášek.
Ořez
Mám paperback od DC z roku 1997, a jak jsem řekl, rozdíl oproti českému vydání je zanedbatelný. Zjevně jsme dostali “ořezanější” podklady. Je to vcelku jedno, na vyznění toho komiksu to moc nemění.
Taky jsem se koukal na rozdíly. Mám doma jedno z těch luxusnějších amerických vydání, kde je ten rozdíl v ořezu podobně nepatrný, kolem dvou milimetrů. Ale překvapilo mě, že v české verzi vyšly kupodivu o dost lépe barvy než v tomhle vydání – jsou mnohem sytější.
To Viktor JanišTato diskuse nevznikla z důvodu vyznění komiksu, ale protože pan Růžička ve své recenzi celkem opravněně kritizoval špatný ořez některých stránek. Třeba ve vydání které já mám k dispozici je velice oříznutá např. stránka 94. A to o pět milimetrů zleva a asi tři zezhora. Pokud jste dostali k dispozici ořezaná data, je to ještě větší chyba a to ze strany DTP studia, které nedokázalo usadit stranky stejně a oválky s paginací se jim potulují po stránkách do všech stran.