Půlnočnímu upířímu detektivu ze série „Nightwalkers“ vyrostla konkurence. Asagi Nanami je ředitel „Výzkumu nadpřirozených jevů“ a z likvidace stvůr si udělal výnosnou živnost. Jednoduše řečeno jde o vymítače duchů. Narozdíl od stařičkých „Ghostbusters“ se však Asagi a jeho tým, sestávající se ještě z králíka, schizofreničky a obrýleného bišíka, nespoléhají na moderní techniku, ale na své nestvůrné schopnosti. Hranice mezi kořistí a lovcem jsou nejasné, zábava může začít.
Říká vám něco jméno Sakurako Gokurakuin? Že nic moc? A co Ashika Sakura? To už je lepší? Ano, jde o pseudonym mangaky, u nás známé především díky kraťasu „Sensitive Pornograph“. Ve své nové manze „Kategorie: Stvůry“ však opouští své oblíbené subžánry (yaoi, shonen-ai, shotacon) a vydává se, řekněme, přijatelnějším směrem, ačkoli hlavním hrdinou je androgynní bišík (Asagi), v manze se pohybuje králíček s plandacíma ušima, který předstírá, že je tříletá holčička (Tokiko) a ze slovních narážek mezi Asagim a Naokim lze taky něco vyčíst. Překvapení vám kazit nebudu, jejich vztah je (víceméně) vysvětlen v poslední povídce s názvem „Nadpřirozeno – Kategorie: Stvůry“.
První díl z prozatím (0) čtyřdílné série obsahuje celkem pět kratších příběhů, které na sebe volně navazují a slouží k představení všech členů Asagiho týmu. Z jednotlivých příběhů získá čtenář jasnou představu o povaze stvůr a o schopnostech i slabinách hlavních hrdinů, ačkoli řadu věcí si musí domyslet. Například zorientovat se v jednotlivých postavách nebylo – díky schizofrenii jedné z nich a zvláštní povaze druhé – právě jednoduché. Nevýhodou tohoto startovního dílu je absence hlavní dějové linie, která se nejspíš objeví až v dalších dílech – ačkoli by se „Kategorie: Stvůry“ dokázaly obejít i bez ní. Příběhy mají navíc většinou otevřený konec – hrdinové sice odhalí a zlikvidují stvůru, ale otázka je, na jak dlouho – protože stačí další vypjaté negativní emoce a stvůra se může objevit znovu. Asagiho tým se nesnaží spasit svět (do kterého vlastně nepatří), nečekejte tudíž žádné morální kázání přeživším lidem. Klíčovou otázku, kde je hranice mezi lovcem a stvůrou, manga ponechává bez odpovědi (1).
Kresba se autorce povedla. Bišinky jsou roztomilé, Asagi (bělovlasý bišík na obálce) působí dostatečně „neurčitě“ (2), ostatní postavy jsou propracované a ani pozadí neurazí. Některé scény sice mohly být lepší (třeba hra světla a stínu na těle nahého inkuba), ale celkově vzato jde o nadprůměr (vizuálně rozhodně lepší než „Temné metro“, které bylo průměrné). Pro fanoušky, nebo spíš fanynky původní tvorby Ashiky Sakury podotýkám, že v manze nenajdete žádné hentai scény. Ani králíčka Akiho.
Žánrově je manga „Kategorie: Stvůry“ detektivkou s hororovými prvky, vycházející z tradičního japonského pojetí „stvůr“, kterou od konkurence odlišují především originální hlavní hrdinové a uměřené zápletky bez soubojů roztažených na deset kapitol, bez zbytečně vypjatých scén a se snesitelnou mírou fanservisu (3). Kde jinde najdete tříletou šišlající bišinku, která se mění v králíka (ideálního k infiltraci) a která všechny stvůry likviduje vidličkou a nožem? Slečna Tokiko je můj favorit.
Zanedbána nebyla ani technická stránka, manga má kvalitní překlad (včetně všech citoslovcí) a ucházející korektury.
Sečteno a podtrženo, první díl Kategorie: Stvůry se povedl. Jde o příjemné, nenáročné čtení, zaměřené primárně na mladší, dospívající čtenáře, kteří se lépe identifikují s hlavními hrdiny, vzhledově odpovídajícími věkovému průměru postav série „Gunslinger Girl“.
Jsem zvědav, jak tento slibný start autorka zúročí v dalších dílech. Pokud jste nepohrdli „Temným metrem“ a chcete si odpočinout od zástupů anemických mladíků s přerostlými špičáky, jsou „Kategorie: Stvůry“ právě pro vás.
0) Ačkoli manga má na wikipedii status „ongoing“, dodnes vyšly jen čtyři díly a vypadá to, že dalších dílů se čtenáři nedočkají. Na druhou stranu, takový Evangelion dodnes čeká na závěrečný 12. díl (rovněž status „ongoing“), který ovšem vyjde někdy v průběhu dokončení čtvrtého dílu tetralogie „Rebuild of Evangelion“.
1) Je to logické, protože dobro i zlo jsou čistě relativní pojmy a odpověď nenašel ani Sapkowského Zaklínač v povídce „Zrnko pravdy“.
2) Neurčitě ve smyslu: „Je to kluk, nebo holka?“
3) Svým způsobem závidím Japoncům jejich maidky.