Se stripy se v poslední době docela roztrhl pytel, tedy s těmi dostupnými na internetu. A nemálo z nich dokázalo zaujmout dokonce natolik, že se dočkaly regulérního knižního vydání. Po spanilé jízdě Oprásků sčeskí historje tak vstupují do kolbiště Korektor, Battle Owl a hlavně enfant terrible Hajzl.
Proč enfant terrible? Protože Hajzl je naprosto výstižné označení. Každý určitě někoho takového známe. Mladý kravaťák, vzhledem frikulín, povahou brouk Pytlík, který byl všude dvakrát a všechno ví všechno zná, žádná sukně mu neodolá. Prostě takový Barney Stinson, jen bez toho šarmu. I když… To je asi diskutabilní.
Pokud jste ještě s Hajzlem neměli tu čest, pak vězte, že duchovními otci této kreatury jsou Kamil „MdS“ Bernášek, který klade Hajzlovi do úst slova, a Daniel Mihálik, jenž dal Hajzlovi tvář. Hajzl je pak stripem minimalistickým. K dosažení žádaného účinku mu bohatě stačí čtyři políčka, v nichž se střídá několik Hajzlových výrazů. Jako u každého stripu, Hajzlova síla totiž není ve vizuální podobě, ale v obsahu. A tady Hajzl opravdu nemá konkurenci. Něco takového byste totiž na českém trhu marně pohledali.
Hajzl bývá přirovnáván ke kultovnímu komiksu Red meat, který u nás zpopularizoval František Fuka. V zásadě toto srovnání sedí, osobně bych ale volil přirovnání k nedostižné České sodě. Pokud Hajzlovi dělají na obálce PR Robert Pilch, Juraj Červenák a neznámá feministka, divím se, že zde nefiguruje Petr Čtvrtníček. Pokud totiž jde Hajzla charakterizovat pár slovy, je to určitě označení „politicky kure*sky nekorektní.“ Hajzl má totiž sebevědomí až na půdu a nebojí se do věci šlápnout. Někdy je vedle, častěji ale jde až na dřeň věci. Často se stydíte, ale více či méně skrytě se stejně chechtáte. Protože tohle máme už nějak geneticky v sobě. Jeden Němec kdysi nazval Čechy smějícími se bestiemi a Hajzl ukazuje, že to pořád pasuje jak prd*l na hrnec. Hajzl nešetří nikoho. Zvysoka hází bobek na svoje okolí, vyjeb*vá s každým, s kým jen trochu může – občas ale přizná i vlastní gól.
Jak tedy Hajzla hodnotit? Není to jednoduché. Jako u většiny stripů ne vždy se zadařilo, často je taky třeba znát kontext toho, nač Hajzl reaguje (tady ale u obzvláště problematických míst napomáhají zařazené vysvětlivky) a hlavně: záleží na podobě smyslu pro humor toho kterého soudruha. Suchaři, puritáni, vegetariáni, sluníčkáři, eurohujeři, ochránci zvířat, genderoví aktivisti, voliči Strany zelených nebo KSČM atd. budou stěží Hajzlem nadšeni. Ti, kteří vědí něco o nadhledu a neberou všechno smrtelně vážně, si ale budou spokojeně chrochtat. Hajzl je totiž řádně vypečené guilty pleasure.
| 75% |
|
WTF
Sorry… ale to je fakt naprostá sra***. Textově i vizuálně. Naprostá škoda papíru.
Nestačilo bývalo vypsat jen ty hlody a vydat to jako A6 sešitek za tři pětky? 😛
jeden ksicht
Hlášky možná dobrý, ale 128 stran koukat na tři, čtyři variace jednoho ksichtu je slabota. Tohle bych tak viděl ještě někde na webu na pokračování, na knížku je to málo.
Opravdu bylo nutné toto “veledílo” publikovat knižně? Na tom netu… prosím. Tam se snese prakticky cokoliv. Ale vydávat to??
Takže pokud by to zůstalo zdarma na netu, jako dílo amatérských nadšenců, já bych neřekl ani slovo. Ale ku knižní verzi si pár poznámek neodpustím.
A to pan kreslíř nic lepšího nesvede? Zhruba pět do nekonečna se opakujících stejných obrázků je opravdu slabota! A vaginofobie mistra textaře je skutečně do nebe volající.
Cunnilinctus po požití láku z chilli papriček…jako vtip v hospodě prosím, ale publikovat to knižně??
Srovnání s Red Meatem – to si snad děláte srandu??! Už jenom pro fakt, že ten baví i těmi obrázky v těch stripech. Toto ne! Na tom zapracujte chlapci.
Battle Owl je na tom kresebně podobně, ale ten má rozhodně propracovanější textovou část.
Červeňák, Pilch a neznámá sufražetka – chápu že jste kamarádi a beru to. Doufám, že stejně tolerantní budou i vaši čtenáři ze skupiny: Sucharů, puritánů, vegetariánů, sluníčkářů, eurohujerů, ochránců zvířat, genderových aktivistů, voličů Strany zelených a členů KSČM.
Hajzl
Na webu hodně dobrý, ale tisknout to na papír a platit za to? Se divím, že se pod to vůbec někdo podepsal. Ok, autor humotu ten by se podepsat mohl, ale ten kreslič si moc nezakreslil a mluvit u tohohle o letteringu? Bože! To pak jsem asi spisovatel, když jsem teď napsal 5 vět.
to KarelC
A Červeňák je prosím kdo? 🙂
to Satyr:
Spolužák ze mojí pětileté dcery. V záchvatu bezbřehého multikulturalismu jsem jeho mamince přispěl na školku. Za což jsem byl stižen jistou nevraživostí ze strany ostatních rodičů. Tak se mi to teď poněkud popletlo. 🙂
Záleží samozřejmě na vkusu každého soudruha, ale sračka? Vizuálně? Vážně? U mě třeba Hajzl celkem ční nad takovým Dilbertem.
A obrázky v Red Meat? Nezdá se mi ten Earl (který si myslím, že je tu vzorem) být zas o tolik variabilnější.
http://www.fuxoft.cz/redmeat/strips/doglove.jpg
http://www.fuxoft.cz/redmeat/strips/polar.gif
http://nd01.jxs.cz/690/568/e2879772b4_10949335_o2.gif
http://www.fuxoft.cz/redmeat/strips/osobnost.jpg
http://static.trololol.cz/img/content/6/4dc0b5a1.jpg
http://www.fuxoft.cz/redmeat/strips/sleepbaby.gif
to Josef Šrámek:
Jistě. Ale jak už jsem psal: Jedna věc je publikovat to na netu a druhá vydat to knižně.
Red Meat není jenom Earl. A i na těch příkladech, které jste tu nahodil je variability dost. Pozadí je jiné, jednou je nahý, nebo se mění alespoň záběr. Ano v těch obrázcích toho jednoho stripu je stejný, ale Hajzl je stejný v celé knize! A Red Meat je vtipnej! Je to černej humor, je to kameňák, ale bavil jsem se u toho. U Hajzla bohužel moc ne. Přišlo mi to téměř na jedno brdo.
A Dilbert je úplně někde jinde. S tím se to srovnávat nedá.
to Satyr
Červeňák je ten mužik z východních provincií, co píše ty sek-bum-prásk spisky 🙂
to KarelC
Na mlékaře Dana stejně nikdo nemá!
takto ne!
Je to sračka a že se tomu bude dělat kamardšoft reklama na různých místech tomu snad nepomůže. Nejste jediní, kdo se toto veledílo snaží propagovat, přitom jen přiložené ukázky dokazují, jak slabé to je.
takto ne!
Je to sračka a že se tomu bude dělat kamardšoft reklama na různých místech tomu snad nepomůže. Nejste jediní, kdo se toto veledílo snaží propagovat, přitom jen přiložené ukázky dokazují, jak slabé to je.
hehe
Tak koukám, že na fantasyplanet se po asi dvou letech rozproudila nějaká diskuse a může za to Hajzl, kdo by to byl řek 🙂
Já tu knížku nečet, Hajzl mě moc nezaujal, ale očividně to plní svůj účel, což je vždycky sranda pozorovat.
to KarelC
Přiznám se, že v tom, co se publikuje na netu a knižně moc rozdíl nevidím, pokud mne to teda baví. A tady to tak funguje. Už proto, že jsem ty stripy vlastně četl opakovaně.
Red Meat je trošku jiná liga, což uznávám, a i v tom textu se od přímého srovnání trochu distancuju (možná to mělo zaznít výslovněji), ale přesto: pupeční šňůru tam vidím, jako srovnání drsnosti humoru to myslím funguje (resp. nenadá mne nic dalšího) a o tolik propracovanější Red Meat podle mého opravdu není. Resp. není to něco, co od stripu požaduju. Změnilo by se něco, kdyby měl Hajzl víc výrazů tváře nebo se měnilo prostředí, resp. pozadí? Podle mě ne. Stojí to a padá s tím, jak člověk vezme ty bubliny, ten ksicht je v podstatě z principu podružný.
Chápu, že obsah nesedne každému, sám jsem se s Hajzlem dost dlouho sžíval, nakonec jsem mu ale přišel na chuť. To, že se ne vždycky všechno povede, je snad jasné, ale já se fakt bavím. Můžu se za to stydět, ale to je asi tak jediné, co s tím udělám 🙂 A možná, že Hajzlovi podsunuju i něco, co tam není nebo to autoři nezamýšleli, ale to už je holt osud toho ecovského otevřeného díla. 🙂
Každopádně si myslím, že v tomhle případě každý dopředu ví, jestli je mu titul určen nebo ne.
to Anonym
O obsahu si myslete, co chcete, to je Vaše právo stejně jako moje. Já se ale musím ohradit vůči těm slovům o kamarádčoft reklamě. Autory neznám, s vydavatelem nemám nic společného, píšu toliko svůj subjektivní názor, na prodejích nejsem nijak zainteresován. Toť vše.
Né vždy se vše povede, zlatá slova! Jako jistému Praskoliči od nás ze vsi! Ten si usmyslel, že na den svatého Nikitiče vyleze na kostelní věž, vytáhne tam bílou kozu a tu pak hodí dolů jako oběť svatému. Jak řekl, tak i činil. Dvě lahvičky na posilněnou vypil, na věž vystoupal, kozu na provaze za strašlivého mečení a kálení vytáhl, ale pak se to zvrtlo! Koza, jakmile se postavila na ochozu, nabyla odvahy a probodla Braskoliči břicho rohy! Té krve! Praskolič bolestí a opilostí zavrávoral, přes zábradlíčko přepadl a dole u paty věže se nabodl na vidle, které tam nechala stará Bumjatka, když se šla pomodlit za spásu duše! Ale pohřeb měl nebožtíček pěkný, to zas ano! Bať, bať, né vždy to vyjde! Inu, jak se říká: Né vždy všechno vychází, když tě smůla provází!
to Josef Šrámek:
Navrhuji smírné tykání! 🙂 Já tady totiž už nevím s kým si tykám a s kým ne.
Já napsal proč se mi to nelíbí a ty jsi napsal proč ano. Oba jsme si dílo zakoupili, tak máme právo vyslovit na produkt názor. To že se neshodneme na věci nic nemění. Já mám nejraději stripy, které vypráví především ty obrázky. Kdy ta pointa je vygradovaná jak textem, tak i závěrečným obrázkem. Což se děje i v Red Meatu. (Jasně, ne vždy, ale děje.)
Tady je to pořád stejné – celou knihu. A to je ten problém. Ta KNIHA. Na webu jako pravidelně vycházející strip ti to tak nepřijde. Vychází to týdně, nebo ob den. Jo dochází ti, že je to stejné, ale není to tak do očí bijící, jako když je jeden strip za druhým v knize. A stejně tak ten text. Na webu jednou za čas je člověk rád, že si něco trochu úsměvného přečte. Chytnu se sice za hlavu, zakroutím očima, ale po čase se rád mrknu, co tam zase někdo vyplodil. Ale když to čteš jedno za druhým, tak tě to začne nutit o tom přemýšlet. A to tomuto dílu nesvědčí. .-)
to údajná reklama:
Jestli to je “kamarádšoft”, tak bych čekal, že tady budou všichni tři tvůrci spamovat pod různejma nickama, jak je jejich dílo super, mega, úžasný… “já si koupil dvě a ještě si dnes pro třetí zajdu” atd. To se neděje.
Osobně se spíš ztotožním s recenzí, kterou napsal Mikoláš Tuček ve Score, než s touto, ale ani tohle není zřejmé PR.
Svého času autoři Dobrodruhovia/ Dobrodruzi dokonce autorovi recenze děkovali, za včasné publikování a ani tam nemohla být o nějakém “kamarádšoftu” řeč.
to Podchaljuzin:
Koza je sviňa kamaráde! 🙂 Doufám, že ani ta osudu neušla a skončila na trachtě v podobě mísy klobás.
Ted a Dan!
to KarelC (a vlastně to all)
Však jasně, neberu to tak, že by odtud měl odejít jeden jediný vítěz rétorické soutěže 🙂 Rád si poslechnu názory jiných a přemýšlím o nich, od toho tady ostatně ta diskuse je. Nechtěl bych, aby moje vstupy vyzněly jako hysterické hájení vlastního názoru. Jen pokládám za zbabělost, když autor nereaguje, když dostává do těla – a to dostávám zrovna tady solidně 🙂 Každopádně konstruktivní diskuse (která je ve Tvém případě pravidlem – viz dříve naše výměna u Živých mrtvých :)) je něco, co vítám.
Jen mne trochu překvapuje to kategorické “sračka”, “to se nemělo tisknout” (to je přece problém nakladatele, ne?), které tu paušálně zní. Sice jsem čekal že tohle nesedne každému, ale ta expresivita některých komentářů… Nač takové vášně? 🙂
Naprosto souhlasím s tím, že na webu to při postupném dávkování vyzní líp, ale právě proto jsem dal těch 75%. Mám třeba hodně rád už kvůli profesní deformaci Korektora, ovšem jak ho teď čtu knižně, tak tam je tenhle problém ještě patrnější. I mi přijde, že se víc opakuje než Hajzl. Ale přiznám se kacířsky, že ani Red Meat, což je kult, jak se určitě shodneme, hodně ztrácí, pokud by to člověk četl sakumprásk. Jsem hodně zvědav až mi dojde Battle Owl. Tam taky hraje ve prospěch profesní deformace, takže uvidíme. Sám jsem zvědav. Mimochodem, k tomu vizuálu: nedalo mi to a vyhrabal jsem Red Meat 2 (tu zelenou). To je (odhaduju z 90%) naprosto stejný vzorec jako Hajzl. Jedna figura ve třech polích beze změny. Jasně, osvěžuje to fakt, že těch postav je tu povícero, zatímco Hajzl (nebo Korektor) je furt ten samej ksicht. Tady by se na Hajzlovi dalo určitě zapracovat (a la Battle Owl).
Tu recenzi ve Score jsem četl a odnesl jsem si z ní hlavně dojem, že autor je hlavně jakoby pohoršený obsahem. Takže tamních 60% a mých 75% vnímám v podstatě v rovině statistické odchylky, dané subjektivním vnímáním posuzovatele. V Pevnosti zase dal Hajzlovi bytostný intelektuál David P. Stefanovič 80%. Což se zdá hodně i mně. Já si myslím, že ono taky hodně záleží na rozpoložení, kdy co člověk čte. Hajzl mi zrovna sednul, takže jsem to tak napsal. Obecně na velkou objektivitu recenzenta v oblasti kultury moc nevěřím, což bych tady asi taky měl přiznat, aby čtenář věděl, jak můj text číst. Nakonec si každý musí zvážit, co si z recenze odnese 🙂
zásadní problém
Zásadní problém je, že tenhle formát je pro knižní vydání vlastně nevhodný.Špička v oboru jako je tolikrát zmíněný Red meat to ustojí. Hajzl to u většiny lidí nedá.
to KarelC
Vzpírala se mrška, z věže se jí nechtělo tak ani tak. Nakonec ji musel pop ubít svatou ikonou blahoslaveného Pripjatiče! Inu, jak se říká: Kdo po dobrém nejde, tomu hlava sejde!
to Josef Šrámek:
Proti recenzi samotné nic zásadního nemám. To že se závěry nesouhlasím, ještě neznamená, že není dobře napsaná. A procenta mě nezajímají. To je prostě číslo. Obecně hodnotit literární dílo cifrou je novodobá kravina, která nemá analogii a nikomu nic neřekne. Alespoň nějakou stupnici hodnot by to ale chtělo. Ať máme představu, jak a podle čeho, hodnotíte. (Ve smyslu všichni recenzenti)
Co se recenze ve Score týče i já byl pohoršen obsahem některých stripů a stále se domnívám, že v knižní podobě nemají co dělat. Internet je žumpa, ten snese všechno. Ale před tištěným zpracováním bych měl mýt, jako autor, určitou soudnost.
to Podchaljuzin:
Já bych ji z té věže vykouřil. A buď by zdrhla, nebo se vyudila! 🙂
Hajzl
http://www.vlcibouda.net/komiks/630-mrtvej-hajzl,-dobrej-hajzl
to Karel Barel
Sorry, ale tohle nemůžu brát vážně. Chlámu se u té recenze jak blázen 😀 Už jen tímhle pro mě autor skončil jako hlasatel nějakých relevantních postřehů: “Zde končí veškerá nekorektnost za kterou se lze beztrestně schovávat. Tragédie v redakci pařížského týdeníku Charlie Hebdo nám nedávno ukázala, kde jsou hranice onoho slova a kde začíná zodpovědnost.”
to Satyr
Já to beru, rozhodně to není anální podání článků, kterých je plný net. Hajzl je těžká žumpa, být autorem tak chodím kanálama.
to Jan Nehuda
Já si spíš myslím, že autor té druhé recenze sednul autorům Hajzla ukázkově na lep. Tomu se říká sežrat něco i s navijákem 🙂 A osobní názory, ze kterých tu tzv. recenzi seskládal, i když je to podle mě něco, co do recenze nepatří, ho krásně usvědčuje.
to Satyr
Tím si nejsem jist, tedy s tím lepem. Na to je ten strip tak jednostranej, že bych nehledal žádnou konspiraci. Díval jsem se i na fb Hajzla a něco mi našeptává, že Bernášek je rád středem světa a obletován. A recenze má být za všech okolností subjektivní, nesnáším články toho ražení ” komiks má panely a jsou v nich obrázky, jsou barevné a v bublinách jsou písmenka, jo a moc mě to vlastně nebere, ale určitě si to kupte”. Přesně díky podobnému seskládání recenzí jsem už přestal chodit na hodně webů.
to Jan Nehuda
To se asi shodnem. Já mám ale dojem, že mi ten recenzent řekl víc o sobě než o tom komiksu. A mě fakt nezajímají jeho názory na Charlie Hebdo, politickou korektnost nebo evropskou unii. Tohle mi přijde, že si nemají s Bernáškem vlastně co vyčítat. Jeden za osmnáct, druhej bez dvou za dvacet, jak se říká (nebo jak by řekl kolega Podchaljuzin) 🙂
to Satyr
(rofl)(rofl)(rofl) Možná, možná, no jen jsem chtěl upozornit, že jsem několikrát sedl na lep recenzentům vychvalovačům a pak plakal. Ono ten strip je hodně politický a asi nejde nereagovat, je to těžké.
to vlcibouda:
Ačkoliv jsem komiksem nadšen nebyl, tak se domnívám, že tady pan recenzent (František “Fanda” Mejstřík) poněkud přehnaně ztotožňuje autora stripu s jeho postavou.
I když má hrdina komiksu názory někdy prapodivné, pořád je to JENOM komiksová postava. To už by nešlo psát vůbec nic. Prakticky po každé detektivce by musel být autor zavřen do lapáku, neb jde z právního hlediska o návod k trestnému činu. 🙂
Když Umberto Eco napsal Pražský hřbitov, taky byl taky několika potrefenými recenzenty a jejich stejně smýšlejícím publikem, nazván antisemitou.
to KarelC
Umberta jsem četl a je úžasný, ale jsem pevně přesvědčen, že pletete jablka a hrušky. Podívejte se na webové stránky BB/art kde Bernáškova žena tvrdí, že to je jeho alter ego. Možná někdy nadměrné PR škodí, možná někdy stáhne autor ocas mezi nohy… A pak se chovává za fiktivní postavu. Pak je zle, když ho vytáhne něko za uši jako králíka a pleskne ho přes ně klackem.
to KarelC
Umberta jsem četl a je úžasný, ale jsem pevně přesvědčen, že pletete jablka a hrušky. Podívejte se na webové stránky BB/art kde Bernáškova žena tvrdí, že to je jeho alter ego. Možná někdy nadměrné PR škodí, možná někdy stáhne autor ocas mezi nohy… A pak se chovává za fiktivní postavu. Pak je zle, když ho vytáhne něko za uši jako králíka a pleskne ho přes ně klackem.
Svatá prostato! Vždyť je to jen marketing! Stejně jako ty hlášky Pilcha a Červenáka vztadu. Nedivil bych se, kdyby to nebyla jejich slova a jen svolili k použití svého jména. To, že na to nějakej jouda skočí a hraje si na amatérského psychologa, to přece nejde brát vážně. Pro mě je teda trapnější recenzent, který směšuje autora a dílo než PR samo, které samozřejmě nemusí patřit k nejvydařenějším.
Jak píše Satyr – PR kecy. To je teď prostě taková móda. Viz Kotleta a jeho “životopis”:-) atd…To pro mne opravdu není důkaz nějakého alter ega.
Přesně! Dokonce se prodávají podepsané knihy neexistujícího autora – kdopak to asi podepisuje? 🙂 Btw. zajímalo by mě jaký je o to zájem…
A zpátky k Hajzlovi: může se nám to nelíbit, ale ta image prostě od A až do Z odpovídá zvolenému konceptu, takže čistě řemeslně je to cajk. A já třeba Hajzla čtu tak, že si sám dělá prdel z pražských menežerů a podobných existencí, že je to schválně dovedeno ad absurdum. Což je taková dávná evropská tradice, viz Michail Bachtin, kdo by měl zájem (ech, ta literárněvedná deformace) 🙂 Možná ale vidím něco, co v tom není, uznávám. To mi ale nebrání si moje konstrukce užívat 🙂
Mě by zajímalo, co je to tleten “frikulín”.
@Podchaljuzin
Frikulín je, když:
V osmdesátých letech se bytostem s podobnými existenčními projevy říkalo “tuzexáček”. Pulec od hochštaplera, prostě. Doslovný český překlad též “mlamoj” – MLAdý MOderný Jinoch.
Samotný termín vznikl ironickým spojením cizojazyčných slangových pojmů “free” (“volný” – zde ve smyslu “nezávislý”, “bezstarostný” nebo “odvázaný”), “cool” (“studený” – zde ve smyslu “frajerský”, jinými slovy drzý a neopodstatněně sebevědomý) a “in” (“uvnitř” – zde ve smyslu “s prstem na tepu doby”: jeden z davu šablonovitých pozérů ovládaných stádním instinktem).
Pro potřeby venkova stačí vědět, že tleten frikulín je to, na co se bere tleten bejkovec.
Takže hejsek! Takých se i u nás občas pár vyskytne! U pasu nosí cibuli, láptě na modro si barví, čepici na stranu… Bať, bať, bejkovec je na ně nejlepší…
Jenom poznámka k tomu blurbu na zadní straně: Jedná se o můj autentický komentář, ovšem nikoli ke knize – je mnohem staršího data. S nadsázkou jsem přesně tato slova použil na Facebooku tuším pod částí, týkající se smrti Vasila Biľaka. Autoři mě později oslovili, jestli větu nemůžou použít na obálku připravované knihy. Souhlasil jsem a odměnou mi byl jeden výtisk s věnováním. Myslím, že u Ďura ČerveNáka to bylo podobně. 🙂
Nehledejte v tom žádné spiknutí ani promyšlené marketingové kejkle. “Hajzl” viditelně vznikl pro radost, aby glosoval aktuální události a pobavil, nic víc. Že je z toho nakonec kniha, to se prostě stává. Kdyby neměl tolik příznivců, nikdy by nevyšla…
A jinak – sto lidí, sto chutí, mně se Hajzl líbí, sleduju ho už od začátku, někdy od doby, kdy měl na Faceboku nějakých padesát příznivců…
to Robert Pilch
Moje slova, moje slova…
V tleté gubernii koukám vše vzniká jen pro radost! Vidím, že nejen u nás na vsi je lid boží! Vše zadarmo, pro radost dělá, peněz mu netřeba!