Incal

Psychedelické Hvězdné války. Přesně tohle vás napadne, když si poprvé prolistujete, na naše poměry mamutí, svazek, jenž se pyšní názvem Incal. Na stránkách Incalu se nenashromáždil jenom příběh, ale i zkušenost. ,,Všechno, co jde kdy od SF komiksu chtěli, ale netroufli jste si o tolik říct.“ Parafráze Allenova výroku sice vágně, ale zajímavě charakterizuje, co vás čeká hned po vstoupení do kolektivní mysli bizardní tvůrčí dvojice, Alejandra Jodorowského a Jeane Girauda. Dřív, než se dostaneme ke královskému klenotu evropského komiksu, ale pár řádků o mysli, ve které se zrodil.

Alejandro Jodorowsky, klaun, mim, pošuk, divadelní scénárista, režisér, herec, spisovatel, šaman, věštec, šílenec i génius. To vše zabaleno v jedné, lehce zvrácené a dostatečně transgresivní mysli. V našich končinách známý především díky svým neortodoxním undergroundovým a avantgardním snímkům, kterým rozumí jenom málokdo. Jenomže historie umělce Jodorowského sahá hluboko do minulého století, kdy kamarádil s André Bretonem, otcem surrealizmu, a Fernandem Arrabalem a Rolandem Toporem, dvěma vyšinutými umělci, jež prorazili z umělecké periferie a stali se z nich, společně s Alexandrem Jodorowskym, kultovní osobnosti. Všichni tři se sdružili ve vlastním ,,Panickém“ hnutím (název po bohu Panu, což znamená ,,všechno“) a produkovali ,,umění“, jež bylo charakteristické svou polyvalentností, šířením iracionality, záhadnosti až absurdnosti, sexuality a vzdoru. Ke krátké ilustraci poslouží náčrt happeningu odehrávajícího se v roku 1965 v Paříži pod názvem ,,Sacramental Melodrama“: chaotické kroucení krků živým husám na pódiu, polonahé dámy stříhající Jodorowského latexový obleček, ukřižování slepic před očima diváků nebo gigantická vagína plivající živé želvy. To vše a mnohem více se nachází pod hlavičkou Alejandro Jodorowsky.

Něco podobného se odehrává i na stránkách Incalu, avšak ne v tak expresionistickém a explicitním podání. Breton příliš Jodorowskému nepřišel na chuť, jelikož Alejandro viděl kromě surrealizmu budoucnost i v rokenrolu, sci-fi, komiksech a pornu. Jak jsem již výše zmínil, výplody Panického hnutí jsou charakteristické svou polyvalencí, jež se manifestuje kupříkladu i intermediálností, čili kombinací různých médié, prostřednictvím kterých oživuje své ,,Fabulas Pánicas“ (panické mýty nebo příběhy). Sci-fi, komiks, trochu i toho porna, drog a dejme tomu i rokenrolu tvoří hlavní příměsi psychedelické epopeje ukrývající se pod nenápadným názvem. A to je teprve začátek. Diváci, kteří měli tu čest spatřit mozek vymývající Jodorowského audiovizuální díla, již vědí, že autor se rád zaplétá do spiritualistické spirály vršící různé symboly a metafyzické odkazy. Alejandro není darmo psychošamanem posednutým jak archetypální symbolikou vycházející z jungiánske koncepce kolektivního nevědomí, tak i obskurní mystickou symbolikou.

Autor je proslavený svým eklektickým tvůrčím přístupem (ze kterého nebyl taky Breton nadšen) a ve svých dílech stírá hranice mezi nízkým a vysokým umění a utváří z nich syntetické hybridní dílo. A jinak tomu není ani v Incalu. Archetypální souboj dobra se zlem se uskutečňuje na vícerých hladinách vědomí (a to i doslova). Stejně jako se v El Topovi povedlo Jodorowskému skloubit western s mystickým putováním, tak se daří i v Incalu míchat akční sci-fi thriller a futuristický válečný konflikt s mnohem osobnějším putováním za poznáním tajemství života i vesmíru. Co začíná jako dystopická sci-fi variace na noir detektivku, vrcholí jako metafyzická pouť k prvopočátku prostoru a času. Akční pasáže se prolínají s kontemplativními v harmonizovaném rytmu, Jodorowského posedlost rituálem a jeho variacemi se tak projevuje právě prostřednictvím akčních částí, zatímco metafyzika a spirituálno se odráží na symbolistických pasážích, přičemž zde zase tvůrce pracuje s variacemi mýtu a jeho zakotvením v kolektivním nevědomí.

Přirozeně, v příběhovém rámci se odehrávají i triviálnější události, jakými jsou záchrana galaxie, romantická dějová linka, kdy se protagonista snaží dostat ke své lásce, či defilé různých tvorů a stvoření. Scénárista se zde pohybuje v intencích populární kultury, kromě již zmíněných detektivek, sci-fi a lehké erotiky nešetří ani prvky fantasy (zarámování záchrany galaxie do putování skupinky hrdinů), hororu (kromě zrůd i parodie na institucionali­zovanou církev či samotný establishment) a přirozeně nesmí chybět ani humor, v některých případech přecházející až do grotesky. Výše vyjmenované aspekty se nacházejí jenom na první úrovni recepce Incalu, tudíž čtenáři můžou pronikat ještě hlouběji nejen prostřednictvím tarotového či psychoanalytického interpretačního klíče, ale i díky recepci za pomoci náboženství, s čímž jsou diváci Jodorowského surrealistických snímků dobře obeznámeni.

Autorův vztah k ,,určitým“ oficiálním náboženstvím je do jisté mírný stejný jako jeho kolegy Luise Buñuela. Jodorowsky přímo a výsměšně neútočí, ale používá vtipnou travestii (především ve filmech) a usiluje o decentralizaci západního náboženství ve prospěch východních spirituálních proudů a okultních praktik (dle Jodorowského jde o ,,ateistický mysticizmus“). Což se projevuje i na protagonistovi, jenž kromě toho, že je anti-hrdina, ještě ve své prostoduchosti a amorálnosti kombinuje západní předurčení a mesiášství (protagonistův pták jako prorok, což se dá v intencích náboženství považovat za dost velkou urážku, ale je to zároveň i vtipné) a východní teze o elementech přebírajících nadvládu nad myslí neboli čakrami. Scénárista se netají svou zálibou v převracení a podkopávaní náboženské ikonografie a míchání všech proudů jako při náboženské alchymii.

Nemalou zásluhu má na Incalu taky jeho vizuální stvořitel Jean Giraud. Jodorowsky přivedl Girauda k Incalu po opuštění té nejbizarnější filmové adaptace Herbertovy Duny v historii kinematografie. Kreslíř představuje evropskou malířskou instituci podobně jako například Hegré, jenž inspiroval a pořád inspiruje nové generace mladých talentů. Giraudova cílevědomá jasná linka či, při detailních ,,záběrech“ poněkud expresivní, šrafa nebo boschovská mysl plná těch nejpitoresknějších zjevů nejsou jedinými přednostmi tohohle velikána. Již při letmém prolistování zaujme kompozice a výběr barevné palety. V porovnání se současným digitálním koloringem působí originální malba poněkud retro, což není výtka, spíše nostalgické povzdechnutí. Zajímavější je uspořádaní a tónování barev. Při výjevech z dystopického města připomínajícího žumpu lidstva se barvy podepisují pod absolutní disharmonii, zatímco při meditaci nebo úniku ze zasviněné reality se barvy postarají o hypnotické moře klidu a naprostého vyrovnání. Chybí jenom mantra. Při bizarnějších výjevech to hraje barvami jako na koncertu Pink Floyd a nutkavý pocit sáhnout po LSD není náhodný. Kompletní vydání událostí před samotným Incalem, s překvapivým názvem Před Incalem, ilustroval Giraudův zasvěcenec Zoran Janjetov, ale počítačový koloring vraždí skvělou Giraudovou práci s barvami, již předvedl právě v Incalu.

Nakladatelství Crew vydalo Incal jako souborné vydání, tudíž vše pod jednou střechou, kompletní šestidílný opus, Pandořina skřínka jako amalgám toho vysokého i mrzkého, sakrálního i profánního, erotiky, subverze, Pink Floydů, zvráceného grafického New Weirdu, sci-fi, hororu, náboženství, fantasy, okultna, travestie, křesťanské ikonografie, Freuda i Junga na tripu, avantgardy, Orwella i tibetských mnichů, iracionálna, Kubricka, magického realismu, bizarního futurismu, naivního utopismu, sentimentálního cynismu, přirozeně paniky… zde pokračovat po užití Incalu. Bonbónek navíc, česká verze nebyla převzatá z americké, tudíž je bez cenzury!

Incal je jeden z nejslavnějších a nejzásadnějších komiksů našeho kontinentu. Je to monument, který s neskutečnou výtvarnou nápaditostí zachycuje všechno od androidů až po zkázu světa, ale navíc přidává velikou porci poezie, humoru a mystiky. Do přetechnizované a despotické galaktické budoucnosti je zasazen příběh bezvýznamného detektiva Johna Difoola, který se stane groteskně nepatřičným „vyvoleným“, nositelem a mluvčím magického předmětu, Incalu, který jediný může zachránit vesmír přes útokem Temnoty. Série jeho bleskových dobrodružství nás zavede napříč galaxií a ještě dál, až za hranice úžasu. INCAL si plně zaslouží vyjít v řadě Mistrovská díla evropského komiksu – nic zásadnějšího se v Evropě neobjevilo. U nás vyjde všech šest alb v jednom jediném svazku! (anotace)

• Scénář: Alejandro Jodorowsky
• Kresba: Jean Giradu (Moebius)
• Formát: paperback / hardback
• Počet stran: 308
• Cena: 689 Kč / 949 Kč
• Vydala: Crew, 2011

Martin Kudláč (redaktor)

martin.kudlac@fan­tasyplanet.cz