Generace Nula – Prokůpek Tomáš (ed.)

Celé provedení knihy je na první pohled úžasné. Formát A4, pevná vazba, velice kvalitní papír. Což jsou u komiksů věci dost důležité; nejeden fanoušek už zaplakal nad rozpadajícím se brožovaným vydáním některých titulů, které snese mnohem méně. Prolistujete prvních pár stránek a v obsahu uvidíte tematické rozdělení děl.

První celek se jmenuje Komiks sobě a jde o jakési „komiksy o komiksu“ a kultuře kolem scifi a fantasy obecně. Hned první nám servíruje sám Tomáš Prokůpek s kresbou Karla Jerie. Styl kresby se mění, jak hlavní hrdina postupuje různými etapami života i přístupu ke komiksu. Z první části na mě působil nejlépe. Příběh vyvrcholí vtipnou pointou, kresba přesně navodí atmosféru věku aktéra a její stoprocentní srozumitelnost výborně dokresluje scénář. To se ovšem v dalších komiksech prvního oddílu postupně mění a nutno říci, že bohužel směrem k nižší kvalitě. O vyloženě špatné kousky nejde, jen jsou jaksi ve stínu prvního komiksu.

Již první tematický oddíl nastíní ducha a výstavbu celé knihy a krásně nás navnadí na další čtení. Jeden komiks od druhého se liší doslova řádově, a to i v rámci jedné kapitoly. Naivní nebo experimentální výtvarná stránka spojená s vážnými i vtipnými scénáři. Ovšem s různorodostí přichází i kolísavost kvality. Jak jsem již podotkl na začátku článku, jedním z důvodů vydání této knihy byla i snaha ukázat lidem, že český (ale i světový) komiks není jen kratochvílí pro děti a líné čtenáře. Někdy se to ovšem snaží ukázat tak moc, až to působí nepříjemně. Například dílo Ukradený autorky s přezdívkou Toy_box z dokumentární části na mě působil dojmem zbytečné naléhavosti na čtenáře. Příběh daného ražení by měl alarmovat čtenáře, přinést nějaké poselství, ale vše by mělo mít svou míru a zde pohár trpělivosti přetekl, alespoň u mě.

Velkou pochvalu si zaslouží takřka všichni výtvarníci. Kresba je málo kdy nezdařená a téměř vždy snadno čitelná. Jen opravdu malý zlomek děl (ale i taková se najdou) zanechá nepříjemný pocit. Nešvarem někdy bývá přílišná naivita kresby. Můžete se setkat s názory a argumenty, že kresba působí úmyslně dojmem, že byste to i vy sami ilustrovali lépe, protože tak autor dává vyniknout příběhu, ale ty jsou nemístné. Komiks by měl být především symbiózou scénáře a kresby, ne je od sebe oddělovat. Skvělým příkladem jsou například reportážní Čtyři dny v Koreji, které svou skicovitou kresbou úžasně dokreslují textovou stránku a vše tak působí naprosto kompaktně. Výtvarníci, které bych rád jmenoval a kterým se povedla práce na opravdu vysoké úrovni, jsou Petr Včelka s příběhem Poslední, klasicky skvělý Jiří Grus a jeho Voleman: Dneska zemřu? a v neposlední řadě vizuálně úchvatná Ústřice času v kresbě Jana Šillera.

Scénáře nepostrádají nápad a vtip a někdy velice mile překvapí, po této stránce jsou Češi rozhodně schopni konkurovat nejen Evropě. Ovšem jak již bylo řečeno, komiks je spojení literárního a výtvarného umění, a proto se podrobněji zmíním pouze o dvou dílech, kterým se tato symbióza povedla nejlépe a která zvyšují úroveň celé knihy. První je Bílá hůl ráže 7,62. Scénář napsal dle námětu Ondřeje Neffa Štěpán Kopřiva a o ilustraci se postaral Ján Lastomírsky. Komiks je psán typickým Kopřivovým akčním, vražedným tempem se vyznačujícím rukopisem, který vhodně doplňuje zajímavé výtvarné provedení – polovina oken jsou pouze černá pole doplněna o text (to nepřijde divné hlavně čtenářům, kteří znají původní povídku).

Druhý výjimečný příběh je Mesiáš Miloše Mazala. Pokud by některý komiks z celé antologie mohl hrdě a se vztyčenou hlavou konkurovat světové produkci, tak je to právě tento. Jednoduchý příběh doplněný jasnou, srozumitelnou a atmosférickou černobílou kresbou mi opravdu dodal víru v tuzemskou komiksovou tvorbu.

Kniha obsahuje přes dvacet povídek v pěti tematických okruzích a rozebírat jednu po druhé nemá nejmenší smysl. Celkově je nutno uznat, že „generace Nula“ má vykročeno správnou nohou ke splnění svého účelu. Antologie ukazuje rozmanitost českého moderního komiksu, která má ovšem za následek fakt, že nikomu nemůžou vyhovovat všechna zde uveřejněná díla. Kniha nám také ukazuje, že od minulosti komiks zažil obrovský posun vpřed, ale ještě delší kus cesty má před sebou.

Zbývá popřát českému komiksu hodně štěstí a doufat v jeho šíření nejen u nás, ale i v zahraničí.

Kniha obsahuje komiksy:

Sbohem, má lásko!
Scénář: Tomáš Prokůpek
Kresba: Karel Jerie

Jak to bylo za komoušů
Scénář a kresba: Jan Turnovec

Kája a Filip: Tajemství půdy
Scénář a kresba: Tomáš Chlud

Kde končí hrdinové
Scénář a kresba: Matěj Němeček

Vlaštovka
Scénář a kresba: Pavel Čech

Čtyři dny v Koreji
Scénář a kresba: Tomáš Kučerovský

Chceme si užít života
Scénář a kresba: Vojtěch Šeda

Ukradený
Scénář a kresba: Toy_Box

Výlety s ČSSA: 02
Scénář a kresba: Vladimir 518

Veverka a Zajíc: Přílišná snaha
Scénář a kresba: Zuzana Vízková

Nestrkej noc do polévky
Scénář: Tzv. Lampa
Kresba: Youry

Žena za barem: Náčelník vtipná kaše
Scénář a kresba: Petr Pavlán

Hřebík
Scénář a kresba: Jaromír Plachý

Burkele
Scénář a kresba: Honza Bažant

Bezčasí
Scénář a kresba: Dan Černý

Mlékař
Scénář a kresba: Vhrsti

Na ptákách
Scénář a kresba: Václav Šlajch

Huskiosa a Sfinga
Scénář: Tomáš Jirků
Kresba: Jiří Husák

Mesiáš
Scénář a kresba: Miloš Mazal

Poslední
Scénář a kresba: Petr Včelka

Bílá hůl ráže 7,62
Scénář: Štěpán Kopřiva
Kresba: Ján Lastomírsky

Ústřice času
Scénář: Džian Baban, Vojtěch Mašek
Kresba: Jan Šiller

Jednou za život
Scénář a kresba: Lela Geislerová

Neděle 15.25
Scénář a kresba: Jiří Zimčík

Oskar Ed: V parku
Scénář a kresba: Branko Jelinek

Alois Nebel: Prachatický granát
Scénář: Jaroslav Rudiš
Kresba: Jaromír 99

Voleman: Dneska zemřu?
Scénář a kresba: Jiří Grus

• editor: Tomáš Prokůpek
• vydal: Plus, 2010
• počet stran: 160
• cena: 299 Kč

Vojtěch Rabyniuk (redaktor)

vojta.rabyniuk@fan­tasyplanet.cz