Čtenáři Crwe druhé generace, kulantně pojmenované Crew2, měli zatím kliku, protože vycházela přímo s titanovou pravidelností. Ani druhé číslo letošního roku není výjimkou. Není se co divit, když jde o šťastnou sedmičku…
Sedmička přináší přímo ukázkový příklad komiksového magazínu, který není zaměřený pouze na jednu cílovou skupinu. Z nového čísla si vybere i ten nejnáročnější fajnšmekr. Ať už zvolí podle obálky hlavní trhák čísla Batmana, anebo Sandmana z povídkové knihy Endless Nights či snad dokončení crossoveru o X-Menech a WildC.A.T.S a jejich potížích s nájezdníky z vesmíru (a odfláknutým scénářem). Zvykem jsou i kratší příběhy, které většinou hrají druhé housle a v Crwi jsou v podstatě jen proto, aby dohromady s delšími příběhy tvořily něco okolo solidních osmdesáti stran. Přiznejme si, že málokdo z nás si Crew kupuje jenom kvůli Red Meatu :). Sice je to takový komiks pro pamětníky, kteří ještě mají v žíbé paměti starou dobrou Crew bez umocnění, ale přeci jen bez delších příběhů to prostě není ono.
Prvním komiksem v novém čísle je Batman. A hned na začátek musím říct, že nasazuje dosti vysokou laťku. Jedná se o příběh z druhé série kratších černobílých záležitostí s příznačným názvem Batman Black and White. (Stejná řada, ze které pochází i příběh Černý a bílý svět, ve kterém si zahostoval Lobo a který byl, světe div se, součástí původní Crwe s číselným označením 7- náhoda nebo osud?). Scénář vytvořil Paul Dini. Paradoxně v něm je Batman třetí kolo u koloběžky, protože Dini v Chorobopisu předkládá další z teorií, jak to bylo s Jokerem, než se vlastně stal Jokerem. S tímto tématem si pohrával i všemi mastmi mazaný Alan Moore v Kameňáku. Dini nabízí gangsterku opepřenou tím, že se odehrává v Batmanově světě. Je tak jen vás, kterou verzi budete akceptovat. Scénář svou kresbou doplňuje Alex “Zázraky, Kingdome Come, obálky ke všemu možnému” Ross. Nikdy bych nevěřil, že jeho realistická malba může i v černobílém provedení na obyčejném papíře vypadat tak skvěle. Je perfektní. Když držíte jeho práci trochu dál od očí, tak máte pocit, jako když sledujete fotky z filmu. Ross je zároveň tvůrcem obálky. (Vím, že se tomu věří jen obtížně, ale to doopravdy není fotka z nějakého právě chystaného filmu o Batmanovi.) Ostatně majitelé Zázraků ví, o čem mluvím, a zbytek mi holt musí věřit.
Po Batmanovi bez Batmana následuje dokončení crossoveru X-Men vs WildC.A.T.S s názvem Zlatý věk. V něm jsem se jen utvrdil, že kritika v předešlé recenzi byla oprávněná. Ať se na mě Scott Lobdell nezlobí, ale jeho scénář vypadá, jako by ho dokončoval na tu nejposlednější chvíli z posledních. Nevím jestli to byl záměr, aby si čtenář ani nevšiml o jakou invazi se jedná, čím je tak nebezpečná, že lidstvu hrozí zkáza a za jakým účelem se chystá. Jasně, záporáci z Marvelu jsou trhlí, ale to není pádný důvod, aby jsme se nic nedozvěděli. Hlavní záporák pronese v celým crossoveru v nejlepší kondici dvě souvislé věty za sebou a je šťastný, že se u nich nepočůral. Hlavní hrdinové vyváznou bez jediného šrámu. Všechno zvládnou levou zadní, hlavně aby už byl konec. A když ke konci dospějí, tak ho absolutně useknou, žádná finální tuhá bitka, žádné rozuzlení, prostě NIC. Spíš to vypadá, jako by crossover měl mít víc částí než dvě. Absence napětí a jakékoliv originality pak vytváří druhou teorii: Scénář nepsal Scott Lobdell, ale kreslíř Jim Lee. Ten svou práci (tentokrát mám na mysli tu kreslířskou) odvedl bez jediné chybičky. Popravdě mu není co vytknout, jde jen o to jestli se vám líbí mainstreamový styl kresby. A jestli alespoň trochu ano, tak v podání zakladatele tohoto stylu budete slintat nejenom z pusy.
Po stylovém propadáku přichází na řadu oddych v podobě Hledání odpovědi. Opět se jedná o barevný třístrankový kraťas francouzského dua Morvan/Buchet, tentokráte vysvětlující, Proč se vždycky v hospodě strhne rvačka.
Poté příchází na řadu druhý hřeb večera. (Nebo odpoledne, podle toho, kdy to budete číst.) A sice příběh Touhy z povídkové knihy Endless Nights, ve které se Neil Gaiman po neustálých výhružkách vrátil ke svému dítěti- Sandmanovi. Příběh Co jsem okusila z touhy se opět obešel bez Sandmana. Touha má také velice malý prostor. Děj se velice špatně vysvětluje, protože Neil Gaiman nepíše vůbec jednoduché příběhy, a tak ho nemůžu popsat bez toho, aniž bych prozradil pointu. Každopádně jde o vyprávění, zachycující osud jedné dívky, která se zamilovala do muže, pro jehož získání byla schopna udělat cokoliv. Například požádat o pomoc Touhu. Endless Nights jsou souborem sedmi povídek. Sandman vystupuje jen v jedné, každá další je věnována jinému jeho sourozenci. Nejzajímavější je, že si Gaiman ke každé povídce přizval jiného malíře. Zde to byl Milo Manara. Ten je znám jako jeden z nejlepších kreslířů erotiky. Příběh Touhy mu nabídl dostatečný prostor k vyjádření svého umu. Je vidět, že anatomii těla má zmáknutou na jedničku. Všechny ty oblé tvary a křivky. Prostě nádhera. Jeho kresba vypadá jako Rosinski Upgrade, avšak i Manara má svou chybku. Tou je přílišná podoba postav. V článku o něm jsou přidány i fotky, ze kterých zjistíte, že stále maluje jednu a tu samou ženu. Pouze mění proporce a vlasy. V delším příběhu by tak, v případě více hlavních hrdinek, mohla nastat nepříjemná spodoba.
Na závěr následují dva poslední kratší černobílé příběhy. Ten první od Petera Milligana nese název Válka a hrách a pojednává o tom, že skleróza může být doopravdy vražedná. Druhým je Pahekova Curva Kumpanie. Odehrává se v roce 5097 a odhaluje budoucnost cestovních kanceláří.
V nové Crwi se dozvíte výsledky ankety z čísla 5, ve které se stal nejoblíbenější postavou českých fandů překvapivě Lobo! Sakra! Turlogh dokončil článek o manga vydavatelství Clamp. Mají na svědomí například sérii X, jejíž anime podoba běží na německé hudební stanici Viva. Nahlédnete do Mučírny Jirky Gruse a Martina Němce, který ve svém uvítacím článku naznačil, že je opět ve velké formě. 🙂 Konečně se dostalo i na Hru Výjimečných. Na pitevní stůl ulehli hned dva tvůrci: scénárista Željko Pahek a kreslíř Milo Manara. Rostislav Matulík si vzal na paškál Pifa a jeho tragický vzestup a pád. (To mi něco připomíná.) A samozřejmě aktuality z Čech, Moravy, Slezka i dalších zemí, ve kterých je komiks náboženstvím.
Vzhledem k tomu, že je Crew pravidelně vycházející časopis a odlišnost jednotlivých příběhů je natolik velká, že objektivní recenze se na ni píše velice obtížně, Crew nebude hodnocena číselně. Jedině, kdyby byla natolik špatná, aby dostala 0/10 nebo naopak natolik dobrá, aby si zasloužila čistou desítku. See you Crew fans…
Ukázku v PDF (4 strany) si můžete stáhnout přímo zde. Pozor, ukázka má 3,4 MB a vyžaduje program Adobe Acrobat Reader.
