A s ní i hned trojice příběhů, kterou nám na ploše šesti čísel postupně představila. Jak se podařila? Jak si komiksy Skalpy, Rex Mundi a Anita Blake vedly? A těšíme se na další sezónu?
 |
Odpovědi si vezmeme postupně.
Za a) Nastal čas zhodnotit první sezónu zbrusu nové Crwe, která před rokem přestoupila na nový koncept vydávání na pokračování úvodních booků méně známých komiksů, tu a tam doplněné o nějaký ten svižný bonbónek. Udělala touto změnou Crew dobrý krok? Odpověď je samozřejmě složitější, protože by mohla znít: ano a ne.
Super-pozitivní je samozřejmě fakt, že se čtenář dostane k moderním komiksovým dílům, s nimiž by s nejvyšší pravděpodobností jinak neměl šanci přijít do styku. Crwáci navíc slibují, že dostane-li se nějakému z komiksů dobré odezvy, vydají jej i knižně, přičemž čtenáři časopisu na její koupi dostanou výraznou slevu. Jenomže.
Nedostane-li se nějakému komiksu patřičné odezvy, šlus. Nevyjde knižně, ani se mu nedostane pokračování. Pokud tedy není první book takového komiksu v podstatě perfektně uzavřeným příběhem, případně pokud onen první book není zároveň i posledním, má čtenář celkem smolíka v tom, že se nedozví, jak příběh vlastně končí. Tedy, nepodívá-li se po nějaké zahraniční verzi.
Za b) Přesně na tohle z trojice hlavních příběhů první Crewní sezóny dojíždí Rex Mundi. Mysteriózní příběh ála Dan Brown z alternativní historie totiž i přes zakončení jedné linie zanechává výrazně více otázek otevřených. A to zase zanechává ve čtenáři pocity zklamání. Těžko totiž soudit, zda se zrovna Rex Mundi podařilo natolik zaujmout, aby mohlo rozšířit komiksové řady nakladatelství Crew.
V tomto směru jsou mnohem úspěšnější Skalpy. Temná kriminálka Jasona Aarona o mafii uprostřed indiánské rezervace představuje šťavnatou postavu Dashiella Zlého koně, jehož „do víru dění“ jako volavku nastrčila FBI. Skalpy sice také nedošly patřičného uzavření, ale jsou nepsaným šťastným výhercem, jemuž se podaří vyjít i knižně. A nutno dodat, že zaslouženě, tenhle příběh si scénářem i kresbou pozornost jednoznačně zaslouží a díky Crwi za něj.
Finále Anity je pak stejná oddechová a vtipná pecka, jako její předchozí části, dokonce i řádně uzavřená a patřičně vypointovaná. Lovkyni démonů s úzkým páskem přes prsa je snadné podlehnout. A ztratit hlavu.
Za c) Těšíme. Snad budou její příběhy více uzavřené…
Rex Mundi – ty ksichty jsou tam jeden jak druhej. Jako podle šablony, jen občas kreslíř někomu připrcnul knírek a jinýmu bradku. Nemáte taky ten pocit?
ad Rex mundi
Je to možná škoda, ale ten příběh mě nechytil nijak zvlášť na to, abych to kupoval – a tím pádem musel pustit něco jiného. Když bych poměřoval třeba se Skalpy, není co řešit. Taky kresba, jak píše KarelC, mě nijak nechytila. Pro celek v mých očích platí: není to špatný, ale žádná bomba.
Dneska do schránky dorazila Crew 41. Sam a Twitch – volám zlatej Rex Mundi! Ale vybliju se k tomu, až to tady bude oficiálně nahozený.
No tak já jsem zrovna ten typ čtenáře, který může na všechny tři páně Ronovcovy otázky odpovědět záporně… Obecně mne nová koncepce Crwe nenadchla; dokonce vedla k tomu, že mi teď už chybí tuším tři čísla a nic mne nepudí k tomu, je doplnit. Jak “Skalpy”, tak “Rex Mundi” mi připadaly děsně natahované (podobný případ jako před lety ta upírská vyvražďovačka z podmořského vězení; ta se taky vleeeeekla z čísla do čísla a nebralo to konce), a “Anitu” beru jako sice zábavnou, ale pořád jenom takovou pitomůstku na doplnění. U původní Crwe tak nějak platilo, že čísla (z hlediska mého vkusu) mizerná, průměrná a dobrá se střídala zhruba ve stejném poměru, a člověk mohl být zvědavý, co přijde příště. To už teď nefunguje… O tom, že číslo složené z několika různorodých kraťasů bývalo o dost pestřejší, ani nemluvě.
Tlustý zlý strýc Leonard:
Na Devlina mi nesahej! 🙂 To byl náhodou hooodně slušnej komiks. To jsem tenkrát nečekal že to Crew bude schopná nahodit! (Já ovšem Crew dokupoval zpětně po krámech a antikvasech, tak jsem ji měl pěkně pohromadě a dal si ji a jedno čtení.)
http://en.wikipedia.org/wiki/Devlin_Waugh
Spíš lituju, že s tím nepokračovala. Ale asi je to fakt pro divný lidi :-). Takže mi nezbylo, než sáhnout po originálech.
Ale jinak v podstatě mi mluví z duše. Kdybych to neměl předplacený, tak bych taky váhal nad koupí dalšího čísla. (Stejně bych koupil bo je to jedinej komiksovej magazín u nás a sto padesát kaček na jeden večer čtiva je pro mne úměrná částka u komiksu.)
Anita byla fajn.
Já jsem naopak spokojenej. Aspoň mám možnost poznat věci, které bych jinak nepoznal (a to i kdyby začaly vycházet normálně po knihách – člověk nemůže kupovat vše, takže je nutný předvýběr, na který bohužel doplácejí i kvalitní věci).