Patch alias Logan alias Wolverine se vrací na černobílé stránky Comicsových legend ve svém čtvrtém vystoupení. Madripoor je stále prolezlý zločinem, padouši kují pikle a slavný člen mutantského týmu X-Men je všechny musí (a chce) zkopat do kuličky.
Čtvrtým výstupem v Comicsových legendách se Wolverine dočasně vyrovnal Spider-Manovi, nikoli co do zábavnosti, nýbrž počtem knih. Dokončujeme tak již třetí desítku sešitů (24 – 30) řady, která započala rokem 1988, při čemž díly aktuální pro českého čtenáře vznikly o dva roky později.
Scénář ke čtyřiadvacátému sešitu napsal Peter David (fanouškům Star Treku jistě netřeba představovat) a je svým způsobem škoda, že hned Sněžná slepota představuje vrchol knihy. David dává přednost rázným dialogům před komentáři postav (které si v soubojích přeci jen neodpustí) a chytrým slovním kontrastům před akční jízdou, ale přesto je honička za ukradeným kufříkem zdaleka nejnapínavější, a díky stylizaci do pohádkového vyprávění i nejzábavnější. Podobný scénář mohl klidně vzniknout o desítku let později.
Kresbou Davida doprovází Gene Colan, jenž v roce 2005 vstoupil do komiksové síně slávy. Dnes má osmdesátiletá legenda svůj zenit, který eskaloval v sedmdesátých letech, dávno za sebou. Zasloužilý kreslíř byl zřejmě unavený už v letech devadesátých, protože pohled na jeho dílo vám tlak příliš nezvedne ani samotným stylem kresby, ani podivným obrazovým vyprávěním.
Jistě jste nejdříve pohledem slétli k hodnocení a teď si říkáte, co ten mamlas mamlasuje. Mám pro vás tedy dobrou zprávu, s příchodem Jo Duffy(ové) už je to jenom horší. Tahle řízná paní se udělala v „osmdesátkách“ na Wolverinovi, Punisherovi či Barbaru Conanovi. Na čajový dýchánek byste ji asi lákali marně. Mě by zase kdokoli marně lákal na čtení jejích dalších komiksů. Samostatně stojící příběhy Ochránce následníka a Ztracený klid potěší alespoň klasicky srozumitelnou, precizní kresbou Johna Buscemy a brutální šrafurou Klause Jansona, který dokáže zachytit dynamické okamžiky i statický pohled na vysoké mrakodrapy Madripooru. Zatímco v Ochránci následníka vypráví Wolverine příběh o chlapci, kterého vychovali rosomáci (je to čistě smyšlený příběh, se skutečnou Loganovou „mytologií“ nemá nic společného), Ztracený klid reprezentuje drahocenná japonská miska, jejíž krádež musí hrdina pomstít. Oba mají něco společného, postrádají pověstnou jiskru a šmrnc. Ostatně jako zbytek knihy…
Zbytkem knihy je myšlen čtyřdílný Projekt Lazarus. V něm hraje prim „Prvotní forma“ a robot jménem Pinokio. Jestli-že jsou Spider-Man a X-Meni typičtí pro svou naivitu a odlehčenou atmosféru, Wolverina značí drsnost (zde ukázána na masakru vesnice, včetně malých dětí, což si zaslouží malé bezvýznamné plus) a bohužel i neustálé, nudné opakování a okecávání děje. V tom se Duffyová přímo vyžívá, takže nás svými proslovy o Madripooru a zvláštních schopnostech kolikrát neuspává jen Wolverine, ale také někdo z jeho parťáků. Vedlejší postavy dostávají vůbec spoustu prostoru na úkor adamantiových drápů (ano, to považuji za velký zápor). A když už Wolverine konečně přestane konverzovat a „sfxkem“ zasviští osvobozující, zábavu slibující SNIKT, Duffyová zkrátka není schopná využít potenciálu šesti Wolverinových předností. Můžete rovnou zapomenout na kousek, jakým bylo rozseknutí letadla v jednom z předchozích dílů.
Duffyová tedy totálně nezvládá akční stránku děje, jenže i v těch tunách dialogů byste nějaký nápad hledali marně. Neposunují děj, nerozvíjí postavy, jen natahují scénář na požadovaný počet stran. Natož aby si scénáristka vypomohla humorem. Jediná legrace tak je, když Wolverine říká: „Target se snaží ztratit v dobrých vzpomínkách a vyhnout se těm bolavým. Díky tomu je tempo vyprávění trochu pomalejší…“ Ano, paní Duffyová, tempo je na akční příběh opravdu trochu pomalé.
Čert vem (ne)originalitu příběhu, vždyť mnoho řemeslně skvěle zvládnutých komiksů a knih nás přesvědčilo o tom, že mnohokrát je důležitější JAK než CO a PROČ. Jenže musím znovu zopakovat, že JAK je zde velká nuda, vykastrovaná o veškerý půvab Wolverinovy osobitosti či oblíbené, zarputilé agrese. Šikovně použité drápy by při tom tolik pomohly. Našemu zážitku i autorčině reputaci.
