Sedmnáctý svazek Bleache drží laťku proklatě vysoko!
Stále se to mlátí a jedna postava střídá další. A pořád se to ne a ne omrzet. Tentokrát nám nejnovější svazek přináší osudový střet Rendžiho a Bjakuji, který zabere dobrých sto stránek a ve druhé polovině se pak zaměříme na více postav najednou… a panečku, je to jízda.
Série Bleach má, alespoň prozatím, obrovskou výhodu v různorodosti postav, které dokážou neustále šokovat svým rozhodnutím či překvapovat vytasením nějaké nové techniky, která jim dopomůže k záchraně života či ke zvýšení faktoru oblíbenosti. Rendži, kterého musí snad každý zbožňovat, si doslova krade celý svazek pro sebe a ukazuje, že jeho charakter patří rozhodně k těm propracovanějším. Zkrátka muž se srdcem na správném místě a mocnou hrdostí. Jeho souboj proti vlastnímu kapitánovi je tak dechberoucí a neskutečně intenzivní. Epičnost totiž stříká z každého panelu a díky nádherné kresbě se nestačíte divit, jak příjemně se celý konflikt čte. Samotné rozuzlení pak mává emocemi a možná dojde i na nějaké ty slzy…
Již zmíněná druhá polovina pak na tempu neubírá, ba naopak. Předhazuje vám hned několik postav, které dostávají prostor ke svému vlastnímu vývoji a k představení nových technik a útoků. A je to čirá zábava. I přesto, že máme nějaký ten retrospektivní příběh a i přesto, že i tentokrát dojde na zbytečně opakovaně zmíněné věty, je to vskutku akční zábava nejvyšší kategorie. A jako bonus se nám uzavře několik vedlejších linek příběhu, což také potěší. Na konci pak číhá (jako vždy) otevřený konec a čekání na další svazek tak bude velmi bolestivé. Jen jedna výtka – proč je na jedné z nejhezčích obálek (ehm ehm) postava, která v daném díle vůbec nefiguruje?
Tite Kubo je pan kreslíř, o tom již není pochyb. Opět to dokazuje nádhernou dynamickou kresbou akčních pasáží, precizními detaily na obličeje či atmosférickou hrou na stínovanou. Krása. U českého vydání, stejně jako u každé jiné mangy, je škoda menšího rozměru a nebarevných dvoustránek, které ovšem nemůže český vydavatel nijak ovlivnit. Překlad si drží kvalitu a gramatické chyby se ztrácí v našlapanosti příběhu. Maličký problém bych pak viděl pouze u sazby, která je kolikrát nevycentrovaná na střed a ruší od čtení.
No.. dá se říct, že Bleach je na vrcholu a tento svazek je vskutku hrozivou peckou. Vesměs spojuje vše zábavné do jednoho celku a ukazuje, že i vedlejší postavy mají co nabídnout. Pecka.
90% |
|
Gramatické chyby?
„…a gramatické chyby se ztrácí v našlapanosti příběhu.“
Mohl byste uvést příklady takových gramatických chyb?