Ičigo Kurosaki to rozhodně nemá lehké. Během krátké chvíle byl vrhnut do zcela nového, drsného světa plného zla a nebezpečí a ještě k tomu musí neustále čelit různým překážkám. Ať už jde o bílé monstra či lidské bytosti… tak svádí boj i se samotným časem. Tréninky, časové limity a hry o životy jsou na denním pořádku. Nicméně v nejnovějším svazku nám konečně skončila čekací lhůta a náš oranžovovlasý hrdina je připraven na záchrannou misi, díky které má konečně možnost osvobodit svou kamarádku Rukiu Kučiki.
Poslední svazky Bleache mají jedno společné. Díl co díl se nám ukazovaly nové postavy, lépe řečeno celá kupa nových postav, se kterými jsme strávili několik kapitol a u každé z nich nám autor alespoň náznakem odhalil kus osobnosti, bojovou techniku a hlavně motivy, které je tlačí neustále kupředu a podle kterých se řídí. A fungovalo to na jedničku. Proč? Neboť rozličných charakterů, stejně tak technik a soubojů bylo takové množství, že čtenář neměl absolutně čas myslet na to, že se vlastně pokaždé opakuje podobný koncept zápletky. Jak se tento příběhový úsek blíží ke svému konci, tak nejenom, že neztrácí dech, ba naopak přihazuje další výborné příběhové zvraty, odhaluje nové schopnosti postav a ještě k tomu zvyšuje tempo na plné obrátky.
Během devíti kapitol zjistíme, jak šíleným způsobem Ičigo silově vykvetl, jak naprosto fantastickým vrchním kapitánem stařík Jamamoto je a proč bylo od začátku jasné, že Joruiči, aka mluvící kočka, měla v příběhu tolik prostoru. Všechno do sebe pěkně zapadá a na všech dějových frontách se řeší veledůležité kolotoče emocí, napětí, dech beroucí akce, skvělé atmosféry a vytříbené zábavy. Každá linka je zajímavá a každý prvek, který Tite Kubo předhodí, slupnete i s navijákem.
Kresba je pak onou třešničkou na dortu, kdy téměř sebeméně důležitý panel je nakreslen s citem, detaily a dávkou kreslířského umu. Dvoustrany a především jednostránkové výjevy pak křičí stylizovaným nadáním, které se díl za dílem neustále zlepšuje. České vydání ale (opět) trpí jedním obrovským problémem. Editace bublin, lépe řečeno nasázený text, by zasloužil mnohem, ale mnohem větší péči. Nebylo by na škodu klidně zvolnit tempo (což by bylo pochopitelné) a dát si trošku na čas se zarovnáním textů na středy. V mnoha případech to totiž lítá do stran takovým způsobem, že to ruší dojem ze čtení. Malou kaňkou pak jsou i dvoustrany, které díky lepené vazbě nejsou uprostřed viditelné a tudíž jsou kresby neúplné. Ale to je bohužel problém daný formátem a zřejmě i tiskárnou.
Osmnáctý svazek mangy Bleach kombinuje všechny dobré aspekty série a zaručeně potěší. Není o čem diskutovat.
| 90% |
|
Díky moc! Rozhodně jdu do toho. Jinak recenze skvělá.