Bažináč: Prokletí

Po dvou letech se BB/art konečně uráčil vydat další díl legendárního Moorova Bažináče, travou obrostlého monstra, které přestalo unášet spoře oděné ženy, jak činilo ve filmech, a raději s jednou začalo chodit. Vy, kteří jste si už dávno celou ságu nesehnali přes Amazon, nastražte uši. Protože přijde i Constantine.

Dva roky je dost, šest let předtím ještě více, ale kdo si počká, ten se dočká. Nakonec možná Moorův příspěvek bažináčově sérii v češtině uvidíme celý.

V pořadí třetí kniha s sebou přináší vůni tlející zeleně a čvachtání aligátorů v tůních a močálech jižní Louisiany, kde bělovlasá neteř Antona Arkána, bažináčovy snad již konečně poražené Nemesis, Abi spí po boku svého rostlinného druha.

A nás čekají čtyři příběhy, z nichž přinejmenším tři jsou plnokrevnými gotickými horory, obsahující v sobě i trojici nejklasičtějších netvorů tohoto žánru – upíra, vlkodlaka a zombie. V Moorově podání však pochopitelně prosté vší banality a neustálé recyklace. V podstatě se po až dantovském příběhu z předchozí knihy navracíme k původnímu konceptu vyprávění Lena Weina a Berniho Wrightsona ze sedmdesátých let – všechny zmíněné postavy se v komiksu v nějaké podobě už jednou objevily.

Chronologicky první příběh, kde se Bažináč setká s naprosto šílenou kreaturou jménem Nukeface, o níž se podrobnosti dozvídáme z poletujících novinových titulků, které dva kameloti vyhodí do bažiny, je takovým startovním nakopnutím nového konceptu bažináčovy postavy. Během jejich setkání totiž přijde o tělo, což ovšem, jak zjišťuje, neznamená smrt, ale objev zcela nového potenciálu. A schopnost znovu vyrůst je jen jedním listem stulíku na hladině močálu.

Na scénu vstupuje postava univerza DC, která to následně dotáhla až na vlastní sérii ve Vertigu, anglický blonďatý parchant, kuřák, sprosťák a taky tak trochu čaroděj, John Constantine, který Bažináče vyhledá, protože od něj něco potřebuje. Jakési síly se daly do pohybu, po celých Státech se probouzejí staré křivdy a děsy, nashromážděné v kolektivní paměti. Na Bažináčovi je, aby je uklidil. A současně jakoby mimochodem mohl díky kouzelníkovi pochopit plnou šíři své bytosti – posledního zemského elementála.

V povídce Tichá voda se podíváme na společenství upírů, atypické svým umístěním – pod hladinu jezera, do černé, hnijící hlubiny stojatých vod, kam slunce nikdy nesvítí. První kontakt s nimi, z pohledu party kluků, kteří se přijdou vykoupat, má v sobě něco až kingovského – nevinnost a všednost postavenou do ostrého kontrastu s nadpřirozenem.

Příběh Prokletí, jehož název nese i celá kniha, vypraví, že neradno zahrávat si s ženou v jisté fázi měsíčního cyklu a ještě více neradno stát v cestě jejímu hněvu. A také o tom, že takzvaná Rudá chatka neboli místo, kam některé indiánské kmeny separovaly menstruující ženy, aby jejich nečistota neposkvrnila zemi, v jisté formě existuje stále.

V kapitolách Jih se mění a Divné ovoce se dozvíme, že země nezapomíná na staré zlo, že ozvěny některých skutků mohou rezonovat a přetrvat celá staletí a že prolitá krev se do ní nevsakuje nijak snadno. Zvláště krev černých otroků. Nicméně se dočkáme i trochy toho krásně morbidního humoru.

Kresba pánů Totlebena a Bissetta je už zavedená, ostrá, skvěle pracující s kontrasty a stíny, inker se opět činil na výbornou. Louisianský mokřad dýchá travou, rozkladem a růstem – nic nepřichází nazmar, vše je zužitkováno v přírodním koloběhu. Nutno poznamenat, že oproti minulým dílům ubylo akutních pocitů hrůzy a špinavosti, natahující po čtenáři vyzáblé prsty přímo z jednotlivých rámů. Snad krom prvního příběhu s útržky novin, který je zpracovaný nejavantgardněji, nepřijdou žádné extatické vizuální exploze jako u Svěcení jara, ale to je dáno scénářem.

Třetí Bažináč přináší milovníkům hororového komiksu typického Moora a zároveň vše, co od pokračování očekávali, plus příslib velkého rozuzlení do budoucna. Kdybych měl zavřít oči a okamžitě jmenovat nejlepší žánrové dílo předchozího roku, pravděpodobně bych nezaváhal.

Pod termínem „Americká gotika“ si obvykle představíme přísného chlápka s vidlemi a jeho neprovdanou dceru. Ale soubor Moorových povídek o Bažináčovi, známých pod tímto jménem, obnáší větší hrůzy než nějaké vidle: vodní upíry, vlkodlaky, sériové vrahy a zombie. Žádná hororová klišé, v Moorově podání z nich jde opravdu strach. A kdo bude Bažináčovi průvodcem do amerického srdce temnoty? Jistý John Constantine… čaroděj v trenčkotu, který se poprvé objevil právě v Bažináčovi. A získal si takovou popularitu, že později dostal vlastní titul – Hellblazer. „Jsem pěkný hajzlík. Zeptejte se, koho chcete.“ Těmito slovy se Bažináčovi představí čaroděj John Constantine alias Hellblazer a vyšle ho na objevitelskou cestu, která jej zavede od nejtemnějších končin Ameriky po samé kořeny jeho dlouho skrytého dědictví. Tato klasická sága od legendárního tvůrčího týmu v čele s Alanem Moorem, Stephenem Bissettem, Johnem Totlebenem a Rickem Veitchem redefinovala Bažináče jako mocného elementála s potenciálem stejně ohromným jako Země sama.

Bažináč 3: Prokletí
Scénář: Alan Moore
Kresba: Stephen Bissette, John Totleben
Překlad: Viktor Janiš
Provedení: hardback, barevné
Počet stran: 192
Cena: 499 Kč
Vydal: BB/art, 2011

Také si přečtěte:

Recenzi na první díl Bažináče (Ondřej Jireš)
Recenzi na druhý díl Bažináče (Martin Kudláč)

Martin Kužel (redaktor)