Batman zas a znovu začíná

Příběhů s počátky vigilantské kariéry Temného rytíře jsme si i u nás mohli přečíst již dvakrát. Poprvé v legendárním Batman: Rok jedna Franka Millera, podruhé v rovněž působivém pojetí Geoffa Johnse v komiksu Batman: Země jedna. A tentokrát tu máme origin příběh od Scotta Snydera.

Tedy od toho autora, který u nás zaujal nejen příběhy o Americkém upírovi, ale především svým uchopením Batmana, z něhož udělal pravděpodobně nejlepší sérii v rámci New 52, restartu univerza DC Comics, který (s rozporuplnými „úspěchy“) probíhal v posledních letech. Tedy, pravděpodobně nejlepší v kontextu toho, co jsme si mohli přečíst i u nás.

Snyder okouzlil především diptychem Soví tribunál a Soví město, načež poměrně úspěšně rozbil do té doby stabilní netopýří famílii v navazujícím, Jokerem režírovaném spektáklu Smrt rodiny. Čtvrtá kniha jeho série se vrací na úplný začátek a má tak odvahu se poměřit s Millerovým Rokem jedna, který je ve své kategorii „Batmanovy počátky“ naprostým a, jak se zdá, také neotřesitelným vládcem.

Jak však sám Snyder tvrdí v textu k úvodní kapitole, jeho cílem je vytvořit spíše antitezi k temnému, realistickému kultovnímu dílu Franka Millera. Zatímco v Millerově „úvodníku“ se Bruce Wayne učí být Batmanem, ve Snyderově komiksu* Batman: Rok nula – Tajné město* se mnohem spíše učí být Brucem Waynem, kterého město Gotham potřebuje stejně intenzivně, jako jeho maskovanou identitu.

Ani v plné polní (byť spousta batmanovského arzenálů a gadgetů teprve čeká na vynalezení a sestavení) totiž není jednoduché zastavit gang takzvaného Red Hooda, který spolu se svými početnými souputníky tyranizuje město zdánlivě bezcílně a chaoticky. Jeho plán je přitom – samozřejmě – komplexnější. A není těžké uhodnout, jakým způsobem střet mezi Red Hoodem a Batmanem-začátečníkem vyústí. A mezitím dospívají i další budoucí antagonisté netopýrova vesmíru a odhalují se témata a otázky, k jejich rozvinutí dojde v dalších knihách.

Snyderova „oponentura“ Millerovi netkví jen v drobných nuancích v podání hlavního hrdiny, ale i v notném odlehčení tónu. Což neznamená, že by byl Rok nula odpočinkovou řachandou, ale co se psychologické hloubky a temnoty týče, Millerově noirovce nekonkuruje – a ani to nemá v úmyslu. Snyderovo pojetí je spíše akčnější a dynamičtější, zároveň s prvoplánovější snahou o dolování emocí. Ale pořád ve vší vážnosti, Snyder nikdy neklouže směrem k parodičnosti.

Trendu odlehčení tématu odpovídá i kresba v podání Grega Capulla, Snyderova tradičního partnera v práci na netopýří látce, a Dannyho Mikiho. Světlejší, barevnější. Méně atmosférická, ale s perfektním citem pro akci. Zábavná.

Těžko říct, zda se Batman: Rok nula – Tajné město zapíše do historie Temného rytíře alespoň částečně tak, jako Rok jedna Franka Millera. Dokonce ani v rámci Snyderova podání hrdiny nepatří mezi to nejlepší. Ovšem tento talentovaný scénárista si při psaní Batmana drží tak vysoký standard, že minimálně on se do historie postavy zaryje nesmazatelně. Tím jsem si jistý.

80%