„Zabili, zabili, synéčka z Gothamu,“ broukal si asi Grant Morrison, když psal scénář k tomuto batmanovskému příběhu. Temného rytíře nezlikviduje tělesná bolest, případně jeho blízkých, či odebrání majetku, nebo demolice jeho rodinného sídla, ale absolutní, drtivé psychické KO, které rozseká jeho osobnost na maličké cáry, které pak vítr rozfouká daleko široko. A teď se v Gothamu objevil někdo, kdo si myslí, že je tento konečný úder schopen provést.
Batman spolu s Brucem je zamilovaný, užívá si příjemné chvíle s nádhernou Jezebel Jet, chytá trapné rádoby padouchy, avšak dostává od Jokera varovnou hádanku. Kdosi se opět chystá na Batmana zaútočit. Ten kdosi není jeden člověk, je to celá zločinecká organizace, jejíž členové jsou asi tak milionkrát bohatší než kdy Waynovic rod byl a díky tomu si dovolí úspěšně splétat svou amorálnost s mocí svých peněz. Černá rukavice, čítající pět členů plus mnoho groteskních nohsledů, začíná své grandiózní představení, k němuž dostanou pozvánku skoro všichni. Bruce začíná pochybovat a ztrácet hranici mezi realitou a svými představami, umocněné masivním útokem na jeho podprahové vnímání a vržením na nejhlubší dno velkoměsta, které jeho alter ego pomáhalo chránit. Nicméně Batman je superhrdina, nadmíru výkonný stratég, který se umí pečlivě připravit i na věci, které by normálního člověka nenapadly. A ve chvíli, kdy je jeho milá v nebezpečí a on má v hlavě děsivý bordel, je potřeba využít na maximum léta mentálních a tělesných cvičení, prostě nahodit nouzový systém a začít něco dělat.
Batman RIP je bezesporu zajímavé dílko, ale jestli tím negativním, nebo pozitivním smyslem, to se bude lišit od erudovanosti toho či onoho batmanofila. Morrison totiž odkazuje k minulosti batmanovského universa, a to velmi zhusta. Někdy jsou ty pasáže srozumitelné i pro člověka, který nemá šanci sledovat rozkošatělost universa netopýřího muže, někdy ne. Jenže za to nemůže ani překladatel, ani nakladatel, ale nemožnost zprostředkovaně podchytit vše, na co Batman R.I.P. odkazuje.
Ale i tak jsou v tomto díle naprosto famózní pasáže, hlavně ty, vázající se k Batmanově alter alter egu, které, ač oděno v nevkusný karnevalový kostým a mluvící bílým písmem v modrých bublinách, vzbuzuje mnohem větší neklid, než standardní Batman, případně monochromatické reminiscence na Bruceův pradávný výcvik.
Skvělým dezertem na konec je i příběh Udělal to komorník a následné dokončení Co viděl komorník, kdy se Batmanovi zase někdo hrabe v mozku, servíruje mu lehce nepadnoucí realitu a nabízí vtipné alternativní reality, kdyby se mladý Wayne nevydal tam, odkud ho všichni nejlépe známe. V hlavním příběhu Morrisona velmi kresebně „drží“ Tony S. Daniel, kdežto dodatek si rukou spravedlivou rozdělili Sandu Florea, Lee Garbett a Trevor Scott v holportu s koloristy Guy Majorem a Alexem Sinclairem. A právě různí výtvarníci závěrečný příběh nehezky tříští, protože každý má přeci jen svůj styl a díky tomu postavy nemají moc konzistentní vizáž. Je nutné pochválit český lettering, protože se opět muselo dojít k použitím různých fontů (Joker, Batman ze ZurEnArrh a standardní lettering pro zbytek), pod přebalem nechybí opět parádní stříbrná ražba… vydání vymazlené, ale dopad mezi čtenářstvo bude prostě různé intenzity.
Jako jednohubka s přímočarým uceleným příběhem Batman R.I.P neposlouží, jako střípek do mnohem větší mozaiky pro znalce naprosto famózně.
- Batman R.I.P.
- Scénář: Grant Morrison
- Kresba: Tony S. Daniel, Lee Garbett
- Překlad: Petr Zenkl
- Série: –
- Provedení: hardback, barevné
- Počet stran: 224
- Cena: 599 Kč
- Vydal: BB/art, 2013
Četli jste tento komiks? Podělte se o názor. Batman R.I.P. si můžete zakoupit v našem e-shopu s 15% slevou.
re
Je zaujímavé, že nikto nevie tú údajnú genialitu podchytiť nejakým tým príkladom. Morison to napísal veľmi zle a stačí si prečítať Secrets alebo hoci Arkham (keďže to vyšlo v ČR), aby bolo jasné, že psycho sa dá prezentovať aj lepšie.
to erik
Arkham je jasný psychothriller plný masových vrahů nadto ještě s naprosto vražedně krásnou kresbou, a hlavně te to uzavřený příběh. Problémem nejen Batman RIP ale i dříve vydaného Batman a syn je to, že jsou to evidentně střípky většího opusu. Proto doufám, že jsou díky tomu mé rozpaky vůči nějaké přesné cílovce z recenze patrné. Nicméně za plusy považuji to co jsem tam napsala – barevného Batmana a ty poslední dvě epizodky.
re
Ďakujem pekne za odpoveď. Tiež som v tom našiel plusy, potenciál (oddeliť psychiku Batmana od Waynea), ale prevedenie je jednoducho zle napísané, čím nechcem povedať, že príbeh má byť šablónovitý ako z kurzu kreatívneho písania. S Batman a syn pritom vôbec nie je problém, tam je príbeh prezentovaný zrozumiteľne. Ani pri jednom z týchto komiksov som nenadobudol dojem, že je potrebné poznať vývoj Batmana za posledných sto rokov, inak človek nemá nárok. Rozumiem tej neistote v cieľovej skupine, nielen u nás je ťažko určiť, kto okrem práve nadrogovaného čitateľa, sa v tom nájde.
to erik
Vůbec není zač, jsem ráda za debaty. Určitě ne že nemá nárok, ale vědouce víc věcí okolo tak by si asi užil příběh víc a vychytal ještě jiné nuance, ale to máte teď pomalu u každého a nejen komiksu. Ale je mi jasné co asi myslíte, prostě se Grant ponořil podruhé do stejné psychořeky a ten druhý ponor byl horší. Arkham je stoprocentně nepřekonán. A já to nadrogovaná nečetla. Že by chyba? 😀