Temný rytíř bránící město Gotham má další zapeklitý případ!
Tam, kde první kniha nabídla jednoduchý, ale účinný příběh zaobalený do přehlídky batmanovských nemesis s parádní kresbou, dvojka přispěchala s o něco komornějším, zato mnohem děsivějším případem plným bubáků, halucinogenů, temné atmosféry a ucelenějšího příběhu. Třetí kniha jde ještě více do hloubky a scénárista Gregg Hurwitz (který už psal druhou knihu) prozkoumává Bruceovy psychologické pochody, ve kterých řeší dilema, kam až je náš milovaný hrdina schopný zajít, aby ochránil občany Gothamu a město samotné. Ve městě totiž mizí děti… což není v drsném městě žádnou novinkou. Nicméně za únosy stojí něco víc. Někdo, kdo tahá za nitky a miluje Alenku v říši divů. A taky klobouky.
Oproti předchozím dvěma knihám je svazek Šílený protknut mnoha odkazy na různorodá díla a taktéž se autor nebojí často uchylovat k humoru – syrovému až morbidnímu. Což v kontrastu k temnému příběhu může znít hrozivě zvláštně, ale v mnoha případech „vtip“ funguje a dotváří to atmosféru naprosto šílené knihy, která nemá vyšší cíl než napnout a ve výsledku pobavit. Potěší, že Batman se ocitá v situacích, kdy prostě pochopí, že JE obyčejným člověkem a nemůže zachránit všechny a všechno. I přesto, že na viníka brzy přijde a nemusí rozplétat dlouhá vlákna podezřelých, chybuje a tápe v situacích, kdy by kolegové z Kryptonu či Atlantidy neměli sebemenší problémy. Greggovi se zkrátka povedlo ukázat Bruce opět jako člověka, který je zranitelný a hlavně lidský. A to po všech těch příbězích, kdy Batman je nepřemožitelnou entitou, krásně osvěžuje. Kniha je i daleko víc brutální, surrealistická a otevřenější pro nezasvěcené čtenáře. Navíc je velmi podařeně podán příběh hlavního zlosyna, kdy se jeho překrásná minulost postupně proměňuje ve vír zla, odporu a utrpení.
Kresbu si vzal tentokrát na starost Ethan Van Sciver, který se střídal se Szymonem Kudranskim, a rozdíly jsou vskutku patrné. Zatímco Ethan se soustředí na vyobrazení scén v ucelených panelech, kdy občas protáhne okénko do větších rozměrů a pohrává si s tvary a jejich umístněním, Szymon naopak dodržuje jistou konzistenci klasičtějších rozvržení, která však zkrášluje vyplněným pozadím či tmavými přechody. Jednu dvoustranu otočil na bok a po vzoru Sovího Tribunálu se tak pokusil tímto experimentem dotvořit zoufalost a naprostý chaos, který v dané scéně znázorňuje. Ethanova kresba se může na první pohled zdát poněkud obyčejná, ničím výjimečná, nicméně halucinogenní představy, přehršel barevných vodotrysků a bizarní přehlídky masochistických scén dokazují pravý opak. Szymon se pak vyžívá ve zpracování stínů, atmosférických až deprimujících inscenací a tvoří tak s Ethanem výborné duo. Bylo správným rozhodnutím, že právě jeho kresba nás provede všemi flashbacky.
Šílený postrádá mainstreamovou zábavu první knihy a vážnost té druhé, nicméně přesně na hraně kombinuje drsný příběh s absurdním záporákem a potvrzuje v této sérii skutečnost, že co příběh, to unikátní zážitek.
| 65% |
|
