BBArt, jeden z našich největších vydavatelských domů, se rozhodl pro vydávání komiksů. Doposud rozjel mimo další komiksy i deset řad francouzských komiksů. V tomto článku se ohlédneme po třech, které mají nepříliš lichotivou společnou vlastnost: jsou z těchto sérií nejslabší. Podívejme se, proč…
Alvin Norge (Chris Lamquet)
Tématem této série jsou počítače, zvláště pak ve středu pozornosti stojí internet. Mladík Alvin se dostane do notných problémů, protože se začíná mezi sítěmi (bankovními, burzovními, NASA…) šířit vir, který se prezentuje jako virtuální dívka Kimberley, kterou stvořil právě Alvin. Velký problém pro veškerou literaturu jsou právě počítače, protože jejich vývoj je tak bleskový, že už se několik let po vydání knihy můžeme smát naivitě autorů. I tak se lze dívat na pouze dva roky starý scénář Alvina Norge. Pokud přistoupíme na pravidla, která nám scénárista předložil, a nebudeme zkoumat, na jak chatrných základech stojí, je před námi průměrný příběh o mladíkovi v nesnázích, kterému pomáhá ztřeštěná dívka. Jinak řečeno, co zde není diskutabilní, je neuvěřitelně ohrané a neoriginální. Bohužel, i vtípků a hlášek je tu naprosté minimum (dvě dohromady?), což by byla snad poslední možnost, jak nepříliš zajímavý příběh vylepšit. Když k tomu přidáme standardní kresbu, ničím výjimečnou, je jasné, že takhle série nebude to pravé ořechové, vzhledem k tomu, že máte na výběr z devíti dalších sérií.
I.R.S. (Vrancken + Desberg)
I.R.S. (Internal Revenue Service) je ve Spojených státech něco jako finanční úřad. Larry B. Max zde pracuje jako vyšetřovatel. Většinou má na práci hlavně vymáhání dluhů, ale případ, který se na něj valí právě teď dává jasně najevo, že jeho práce spočívá i v daleko složitějších kriminálních případech, než je neplacení daní. Od začátku v tomto komiksu sledujeme Larryho v akci. Příběh je tedy poměrně napínavý a moc toho neprozrazuje. Bohužel, stejně jako Norge, i I.R.S. postrádá cokoliv originálního, nezvyklého, nového. Takového děje máme již plné zuby z obrovského množství podprůměrných amerických filmů a německých televizních seriálů. Agent finančního úřadu je postava, u níž se jaksi předpokládá, že bude trousit hlášky na svůj úřad. To naštěstí v I.R.S. je, ovšem v tak minimálním množství, že je to spíše pěkný doplněk, než věc, na které by tento komiks stál.
Niklos Koda (Dufaux + Grenson)
Z těchto tří sérií vypadá nejzajímavěji po stránce scénáře právě Niklos Koda. Hlavní téma je však tak minimálně naznačené, že je třeba počkat na druhý díl, abychom se dozvěděli více informací a série se tak dala lépe hodnotit. Avšak střídmé odkazy na hlavní zápletku, tajuplné informace a překvapivé zvraty (v měřítkách těchto přímočarých sérií) dávají ději šťávu, která tolik chybí zvláště Norgeovi. Hlavní postava je opět mladý muž, který se dostane na stopu zvláštním událostem, které spolu na první pohled souvisí, ale nikdo netuší, co by mohlo být jejich původcem.
Všechny tři série nejsou výjimečné ani po stránce kresby, ani po stránce příběhové. Spíše naopak. Přečtené to máte během chvilky (48 stran se zhruba deseti bublinami na stránku) a jediné, co si z toho odnesete na delší dobu, je nerozhodnost, zda si pořídit pokračování. Na jednu stranu je to teprve rozjezd, který bývá většinou, bohužel, slabý (to si povíme hlavně u série Strygy), ale celková nenápaditost, unylost a nezajímavost scénářů vás spíše přesvědčí, že ostatní série na tom jsou lépe. Norgeho, I.R.S. a Kodu doporučuji tak patnáctiletým. Obávám se totiž, že starší čtenáři by zde nenašli nic, co by je mohlo zaujmout a přinutit k zakoupení pokračování. Avšak i ti mladší by se mohli dočkat lepšího dárku.
