Se jménem Garth Ennis jsme se na naší komikové scéně už jednou setkali. Před několika málo měsíci vyšel Punisher, kůň ze stáje Marvel. Tentokrát je zde Hitman. Pokud někomu z vás jméno nic neřekne, prozradíme, že jeden ze dvou příběhů se jmenuje Běsnění v Arkhamu. A modří už vědí.
Arkham, věznice a blázinec v jednom. A temné město Gotham. To je kulisa pro tento příběh. Ale Hitman není klasický superhrdina. Přiznejme si, že dost už bylo přiléhavých spodků. V devadesátých letech, kdy se Hitman zrodil, byl in spíš Quentin Tarantino. Je to vidět.
Ne že by však Hitman neměl nějakou tu superschopnost. Před pár lety ho kousl jakýsi emzák a Tommy Monaghan získal rentgenový zrak a ovládl telepatii. Neoblékl však ony spodky, ale baloňák, i když ten už nosil před tím, a nasadil černé brýle. S těmito novými vylepšeními nepojal nápad zachraňovat svět, ale pokračoval v tom, co už uměl. Jen výkonněji. Nájemný zabiják není tak špatné povolání. A na superpadouchy je potřeba superzabiják. Všechno jde docela hladce, dokud Tommy nevyfasuje novou zakázku. Stačí jediné slovo: Joker. Toho času na „léčení“ v Arkhamu.
Tolik asi kulisa příběhu. Ennisův Hitman je starší než jeho Punisher a spolupracoval na něm se svým dlouholetým spolukreslířem Johnem McCreaem. Právě ten dodává Hitmanovi atmosféru. Už od prvního pohledu je nám jasné, že Tommy je to, čemu se jednoduše říká „nameděnej parchant“ (když ale chce, umí se tvářit jako anděl) a to je jen jedna z poloh, kterou McCrea umí mistrně vystihnout. Jeho Batmana od jiných rozeznáte také naprosto zřetelně.
K tomu je Ennis znám jako skvělý scénárista. Hitman je z počátků jeho velké kariéry, kdy byl prakticky prvním Evropanem, kterého DC pustilo do hlavního kanálu a nezavřelo jej do „obskurního“ Vertiga. A vyplatilo se. S Hitmanem přišlo opět něco nového – čerstvý vzduch do zatuchlého Gothamu. Srovnání s Tarantinem je docela namístě. Tommy je vtipný, rád zabíjí, ale má svoje pravidla (což mu nebrání porušovat pravidla ostatních. Pravidla a skrupule nejsou jedno a totéž. O tom druhém nikdy neslyšel). Nikdy nezabije člověka, o kterém si myslí, že je dobrý. Díky telepatii má rozhodování podstatně ulehčené.
Byla to opovážlivost vypustit do města šílenců Tommyho Managhana. Nemá v podstatě žádnou temnou stránku, neničí ho vnitřní souboje sama se sebou, jen dělá svoji práci, která ho baví. Taky nemá rád pompézní superhrdiny. Vyskytne-li se takový, je to pro Tommyho výzva. Je jasné, že tohle je styl, který musel po letech trýznivého šílenství Gothamu u fanoušků zabodovat. Vždyť i nejvěrnější Batmanův obdivovatel musí zajásat, vidí-li nepříčetného netopýra, jenž s Hitmanem prakticky nic nesvede.
A příjemné bylo i to, že Tommy je „jeden z nás“. Chodí na pivo, s kámošema hraje poker, nemá problém sbalit holku (vzpomeňte na ušatce!). Ennis vytvořil reálný život, jeho prvky zavánějí všedností a je to znát. No a co, že je Tommy trošku cvok a nebere smrt zas až tak vážně? To dělá i Quentin a taky ho mají rády miliony lidí.
Přesto nejde o nadsázku jakou můžeme sledovat u Loba. Typ Lobo Hitmana přímo provokuje k tomu dát tomu frajerovi co proto, jak se i můžete přesvědčit v crossroveru Hitman vs. Lobo. Tommy má styl. Je v podstatě jedno, jestli proti němu stojí příšera z kosmu, démon z pekla nebo ninja z východu. Devět milimetrů argumentů je vždy dostatečně přesvědčivých. A když je to málo, dvakrát devět je osmnáct…
Srovnáme-li Punishera a Hitmana, vyzní bodování lépe pro Hitmana. Je lépe zakotvený ve svém světě, působí reálněji a není to psychopat. Ale obojí je skvělý Ennis. S tímto jménem se setkáme již velmi brzy i v připravovaném Preacherovi, který má být jeho vlajkovou lodí. Nechme se překvapit a užívejme zatím skvěle napsaného Hitmana. Jedná se o akční komiks, který nemůže zklamat.
BB/art s Crwí se vydali cestou, po které Crew prahne již od svých počátků. Konečně vydávají tituly, o kterých od roku 1996 s nadšením psali, ale obávali se, že u nás nikdy nevyjdou. Dá se říci, že si Crew čtenáře doslova vychovala. Majitelé starších čísel magazínu se dočtou o všech komikových knihách, které dnes vycházejí. A díky za to. Nejen Crwi, ale i BB/artu, který přispívá svým zázemím.
Překlad i redakční práce je na dobré úrovni, Štěpán Kopřiva je ostřílený komiksový veterán a Šimon Španihel je také dobrá volba, i když na Kopřivův styl jsou fanoušci tak nějak více zvyklí.
Fakt se těšim na Kazatele. Četl jsem ho už před lety v originále a odnesl jsem si spoustu pozitivních zážitků, jeslti se to tak vůbec o těch drsných scénách dá říct. 🙂 Jsem opravdu zvědavej na českou verzi. A taky kolik dílů to BB/art vydrží vydávat. Doufejme, že se i Hitman bude prodávat dobře, protože i ten má tři další knihy. Kazatel je už desetidílný.
Cena??
Nevíte někdo, kolik to stojí? …článek jsem jenom narychlo přeletěl, tak se omlouvám, jestli jsem cenu někde přehlédl. Díky.