Podívali ste se někdy támhle do levého horního rohu našeho webu? Je tam logo Fantasy Planet a pod ním pár slov: Fantasy – scifi – horror. A věřte tomu nebo ne, ale tato žánrová rozdělení se netýkají pouze knih i filmů, nýbrž i komiksů, a proto se půjdeme dneska společně podívat na třetí jmenované v prvním čísle komiksu Lot 13.
 |
Jak to začalo? Bandou fanatických magorů v minulosti, jak už to tak bývá. Roku 1670 kdesi ve Virginii. Celé městečko vidláckých prasáků se sešlo u soudu. Tentokrát Amerika ještě úpěla pod anglickou nadvládou a platily zákony degenerovaných králů. A tehdy se soud sešel, aby soudil muže, který zavraždil celou svou rodinu, a to je, vážení, opravdu plivanec do tváře Boží i jeho zákonů. A abych nezapomněl, sám vrah, poté co spáchal onen ohyzdný a zavrženíhodný čin, se střelil do hlavy, ale to přece nevadí! I po smrti si zaslouží stanout před vykonavateli Pánovy vůle! A tak před bandou fanatických úchyláků u soudního dvora stanula mrtvá rodinka a byla jednohlasně uznána vinnou! No nevěřili byste, jaká prča je lynčovat mrtvoly!
Dost bylo minulosti, hurá do současnosti! Jedna rodinka si po dlouhém manželství a třech dětech konečně vydělala na vlastní dům, a tak se stěhují. Tuhle linii, která tvoří většinu sešitu, bych shrnul jedinou větou – již od balení se začnou dít věci! Nechci vám prozradit jaké, protože to je jádro čísla a buďme upřímní, nechci vám kazit napětí.
Víte, když se dneska dělá horor, tak to dopadne jednou z několika možností: vyvražďovačka teenageerů, pomalý rozjezd do rádoby strašidelného závěru anebo rádoby nalezená nahrávka straaaaaašně skutečných událostí. Ble! Steve Niles (30 dní dlouhá noc) naštěstí kašle na to, co dneska frčí. Nevím, jestli jste četli nějaký hororový komiks, ale v prvním čísle to většinou vypadá jako ve špatném filmu. Představí se postavy, ukáže nějaká situace, nic se neděje, nic se neděje a najednou bum! Šokující cliffhanger a konec. Tak na to rozhodně zapomeňte, protože tenhle komiks vám ukáže, jak to má vypadat. Nenápadné, ale naprosto geniálně použité scény budují atmosféru, která i v tak krátkém rozsahu, který komiksový sešit poskytuje, pomalu, ale jistě mrazí a navzdory husí kůži se zpotíte. Zkrátka a jednoduše Steve Niles nám jasně říká: Takhle se dělá horor!
Funkční komiks, který má zapůsobit, by samozřejmě nemohl fungovat se správnou kresbou a upřímně, jeden z mých nejoblíbenějších malířů Glen Fabry (Nikdykde) je naprosto geniální volbou. Detailní a naprosto přehledná kresba, kterou doplnil barvami Adam Brown, žije s Nilesovým scénářem v dokonalé symbióze a právě díky tomu pro mě byl Lot 13 tak intenzivním zážitkem. Doufám, že ve stejném duchu budou i zbylá čtyři čísla.
Vojtěch Rabyniuk (redaktor)
vojta.rabyniuk@fantasyplanet.cz
Přečtěte si také minulé díly Komiksového mikroskopu.
