Jak všichni určitě víme (a kdo neví, ten se stydí a nesvádějte to na mě, nemůžu vám všechno nosit pod nos), Marvel ohlásil jisté změny. Některé série se dočkají restartování číslování, ale změna, která nás bouchne do očí jako první, je drobný facelift a úprava některých kostýmů a hrdinů. Jako první takový komiks jsem se rozhodl představit první číslo Captain Marvel.
Není jednodušší start prvního čísla série nebo příběhu než souboj a jinak tomu není ani u Captain Marvel. Vrháme se po hlavě do souboje Captain America + Ms. Marvel/Carol Danvers versus Absorbing Man. Ten jakožto obří idiot, který má schopnost pohltit schopnosti materiálů, na které si sáhne, chce z muzea absorbovat sílu z měsíčního kamene. A jak si tak naše blonďaté duo nakopává zadek záporákovi, tak si všimneme, že Ms. Marvel má nový kostým a bojuje bez masky. Nu, a když Absorbing Mana celkem pofiderním způsobem zlikvidují, končí celá akční část komiksu a to je jenom dobře.
Zbytek sešitu je již vesměs pouze konverzační záležitost, kdy se Steve Rogers přimlouvá, aby Carol Danversová přijala jméno mrtvého hrdiny Captain Marvel. A celý další zbytek obsahu se vlastně točí kolem toho, jak se Carol rozhoduje. Například při sparingu se Spider-Manem nebo lítáním do vesmíru a pádu atmosférou. To vše je provázáno klasickou sebereflexí a vnitřními myšlenkami hlavní hrdinky a samozřejmě nechybí vzpomínková scéna, která je sice v tomto čísle jen jedna, ale vypadá to, že zdaleka nebude poslední.
Proč je hlavní částí, a také tou lepší, komiksu právě ta konverzační a emocionální? Je to jednoduché. Autorkou komiksu je Kelly Sue DeConnick, tedy žena. Co se týká úvodní akce, zdá se to být trochu na škodu. Nechci, aby to znělo sexisticky, protože nevím, zda za unylost a místy mírná nepřehlednost sledování toho, co se přesně stalo, může autorka nebo ilustrátor, ale faktem je, že přesně taková ta akce je. Chvilku jsem si myslel, že Carol vytáhla červený hadr zpod uniformy (raději nechci vědět, odkud přesně), než jsem si uvědomil, že šátek olbřímích rozměrů má kolem pasu. Na druhý pohled je ovšem vše jasné, a tak to není velké minus. Ovšem ve vnitřních monolozích a řešení vztahů Kelly sue DeConnick naopak exceluje a do ruky se nám tak dostává velice promyšlené a inteligentní první číslo doplněné navíc (až na malou nepřehlednost v první akci) naprosto úchvatná kresba.
Vojtěch Rabyniuk (redaktor)
vojta.rabyniuk@fantasyplanet.cz
Přečtěte si také minulé díly Komiksového mikroskopu.