Když Oracle není Oracle

Díky vcelku aktuálnímu filmu se dostává uskupení superhrdinek působící v ulicích Gothamu pod názvem Birds of Prey do povědomí filmových fanoušků. V komiksovém pojetí však toto trio nedělá stafáž Harley Quinn, ale užívá si sólojízdu – a věřte, že tyhle dámy mají co nabídnout!

Birds of Prey u nás nepatří mezi profláklé komiksové hvězdy, ale nakladatelství CREW v tomto triu cítí potenciál, a tak se rozhodlo maskované dámy čtenářům náležitě představit. A nutno říct, že kniha Birds of Prey: Kdo je Oracle? funguje jako představovačka opravdu skvěle!

Jako první se seznámíte s Batgirl. Tady se i méně zasvěcený čtenář s povrchní znalostí univerza DC Comics dostane na pevnou půdu: Batgirl je totiž pomocnicí Batmana strážící ulice Gothamu, a navrch ještě dcera policejního komisaře Jima Gordona. Povolání jejího otce ji předurčilo k boji se zločinem, otcův strach o dceru pak k ukrývání identity pod maskou Batgirl.

Celý příběh je rozehrán krátkým pohledem do minulosti Barbary Gordonové. Úvod knihy vás provede od jejího dětství přes první kroky v boji se zločinci až po tragickou nehodu, po které zůstane upoutána na vozíku. Jenže Batgirl se nevzdává a zakousne se do věcí souvisejících s technikou a počítači. Díky tomu se může stát očima a ušima ulic Gothamu a mozkem mnoha superhrdinských operací. Batgirl se změní v Oracle. Jenže každý mozek potřebuje i výkonné paže, a těmi se stává Black Canary, žena, jejíž superschopností je omračující sonická vlna (nebo zkrátka příšerný řev, chcete-li). Tak vznikly první Birds of Prey. Ale to všechno je minulost.

Zápletka příběhu se točí ohledně znovuobjevení Oracle. Jenže kdo se ukrývá za tajemnou identitou, když Batgirl znovu nakopává zadnice zločincům a Black Canary řádí po klubových pódiích s kapelou? Stopy vedou k italskému mafiánovi a kromě Oracle se vynořuje ještě jméno dalšího gaunera, Fenice, který chce ovládnout gothamské podsvětí a vyhladit veškerou mafiánskou konkurenci. Během pátrání se ke dvojici hrdinek přidává Huntress, bojovnice se zločinem stejně smrtící a nelítostná jako obě členky původních Birds of Prey. Třetí do party se ovšem přidává spíše účelově a „z rozumu“ než aby byla skutečnou členkou. Žádné kamarádíčkování a vlastně ani žádná velká spolupráce; Batgirl a Black Canary jsou pro Huntress jen přívažkem a překážkou v sólové práci. Jen zkrátka zrovna mají shodný cíl, nic víc.

Kniha obsahuje celkem šest sešitů; sympatické je oddělení ilustrací z obálky na jedné straně v barvě, na druhé pak v černobílém provedení.

Jak scénáristky Julie a Shawna Bensonovy, tak i kreslíři Claire Roeová s Roge Antoniem odvedli skvělou práci. Jak jsme již říkali: Kdo je Oracle? má být hlavně úvodem do světa Birds of Prey, a tak postupně nahlédneme do minulosti všech tří hlavních hrdinek. Flashbacky jsou dávkovány umně a jdou dostatečně do hloubky na to, aby postavy dokázaly čtenáře zaujmout. Všechny tři dámy jsou odlišné, a tak je lehké alespoň s jednou z nich sympatizovat. Zápletka sice není kdovíjak geniální, ale svému účelu poslouží. I vztahy mezi hlavními hrdinkami fungují a jsou napsány uvěřitelně, včetně popichování a uštěpačných poznámek. Navíc je na konci zajímavý (lež předvídatelný, pokud jste čtenářem dostatečně zběhlým) cliffhanger a i v ději se dočkáte několika zvratů.

Příběh je plný vtípků, slovních přestřelek, hrdinských činů a bojů s nepřátelskými padouchy – vše v nejlepší tradici superhrdinských komiksů. Občas vystrčí růžky „ženská síla“, ale není důvod označovat tuto knihu jako feministickou nebo nedejbože nevhodnou pro muže.

Možná spíše naopak, protože kresba je skutečnou pastvou pro čtenářovo oko. Kreslířské duo má jasnou vizi toho jak nakreslit (super)hrdiny. V mnoha panelech jsou vizuálně v popředí, v centru dění. Roeová a Antonia mají k dispozici trojici atraktivních žen a rozhodně se nebojí tento trumf prodat. Členky Birds of Prey předvádí často hrdinské i dramatické pózy a dávají na odiv své křivky i muskulaturu (oboje přirozené a nikterak přehnané). Bravy ladí s atmosférou scény – tu jásavější, tu pošmourné a tu si zase kreslíři pohráli se světlem a stínem…

Každý panel obsahuje spoustu detailů a působí opravdu líbivě. Žádné experimenty, ale příjemný a vizuálně atraktivní mainstream. K tomu je třeba přidat ještě fakt, že kreslířské duo si výborně poradilo se ztvárněním akce. Panely působí opravdu dynamicky a evokují pocit pohybu. Kdo je Oracle? si v prvních šesti sešitech obsažených v knize drží vysoký standard (dobře, pár méně zdařilých kreseb by se našlo, ale daly by se spočítat na prstech jedné ruky) ve všech směrech.

Tahle kniha jasně cílí na středně pokročilé nadšence s touhou objevovat. Fajnšmekři a zběhlí harcovníci asi míří výš, ale ostatní uspokojí téměř bez výhrad.

Celkem tedy dostanete v Birds of Prey: Kdo je Oracle? krásný předkrm. Vymazlený, voňavý a líbivý na oko; zkrátka přesně to, co vás dokonale naláká ke čtení dalších dobrodružství tria Birds of Prey. S těmihle kráskami se do ulic Gothamu budete vracet opravdu s chutí!

Birds of prey: Kdo je Oracle?