Harley Quinn vs. Apokolips: Šílená zábava vs. zábavná šílenost

Harley Quinn – živel a pohroma v jedné osobě. Ale i ona si občas potřebuje dát pauzu od věčného boje, vyrazit na pláž a dopřát si nějaký ten drink s paraplíčkem… Jenže to by nebyla Harley aby během chvíle zase nelítala v pořádném průšvihu. Naštěstí ale ve světě Harley Quinn neexistuje problém, který by se nedal vyřešit pořádnou palicí, úsměvem a trochou brutální síly!

Harley Quinn. Je potřeba tuhle psychiatričku, které se jednoho krásného dne zpřeházela kolečka v hlavě, vůbec představovat? Blondýnka se dvěma roztomilými barevnými copy a basebalovou pálkou/velkou palicí/jakoukoliv jinou zbraní v ruce to v komiksu Harley vs. Apokolips pořádně rozbalí. Šílená jízda plná hlášek a humoru zaručena!

Harley vs. Apokolips představuje hlavní hrdinku v různých polohách a duševních rozpoloženích. Nejčastěji ukazuje její ujetější tvář, která je pro ni charakteristická – nepřátelům vyráží vstříc s veselým úsměvem a nějakou tou hláškou, trpí samomluvou plnou všemožných slovních hříček a trousí vtípky na hranici zdravého rozumu. Kniha ale obsahuje i jeden „vážněji“ laděný příběh, respektive dva sešity tvořící tento příběh, ať jsme přesní. V něm Harley prožívá propad a je pro změnu depresivní až k politování. Rozhodně ale nečekejte žádné drama a knihu zaměřenou na psychologii a složitá zákoutí lidské mysli, Harley vs. Apokolips je pořádná akční jízda.

Jak již bylo naznačeno, obsahuje kniha několik sešitů tvořící navzájem propojený příběh. Ten začíná tím, že je Harley vytažena doslova z plážového lehátka do dimenze zvané Apokolips, aby udělala službičku pro jednu místní hodnou babičku. Dál se musí vypořádat například s tajným ctitelem, partou exekutorů toužících zbourat její dům nebo podivnými kultisty… No zkrátka nic, co by tahle (anti)hrdinka neřešila téměř denně.

Styl kresby koresponduje s akčním vyzněním celé knihy. Silné kontury, hrdinské pózy i dynamické akční panely, neodmyslitelné rozpustilé barvičky míhající se v divokém víru, ale i potemnělé scény… Je vidět, že tahle kniha je určena dospělému čtenářstvu. V některých panelech je hlavní hrdinka roztomilá, v některých proklatě sexy, ale nikdy ji neopouští její bláznivá nálada a chuť si pořádně „zablbnout“. Velké množství detailů, bohatá škála výrazů tváře – zkrátka, pastva pro oči. V celé knize se vystřídala hned čtveřice kreslířů (přičemž John Timms má už s kresbou Harley bohaté zkušenosti), ale všichni odvedli dobrou práci, a i přes drobné charakteristické rysy v práci každého z nich drží kresba jednotnou vizáž napříč celou knihou.

Na druhou stranu scénář příliš neoslní. Je jednoduchý, přímočarý a na nic si nehraje. Harley vs. Apokolips má být především zábavou a svižnou akční jízdou, větší ambice zřejmě Sam Humphries a Christopher Sebela neměli. Ani záporáci, kteří se staví Harley do cesty, nejsou zrovna extratřída a nedostanou příliš prostoru se nějak výrazněji vyprofilovat, ale opět se budeme ohánět slovem zábavný. Je to prostě příjemná jednohubka, na které si bez většího přemýšlení pochutnáte. Snad jen oba sešity, ve kterém Harley zažívá propad, mají trochu větší hloubku. Přesto, že tyto sešity navazují na sérii Rebirth, nebudete mít pocit, že by nějak výrazněji postavu hlavní hrdinky rozvíjely nebo ji ukazovaly z úhlů, které čtenář zatím nezná.

Na úplný závěr knihy nechybí ještě alternativní obálky jednotlivých sešitů, zazvonil zvonec a bláznivým příhodám jedné akční antihrdinky je konec.

Harley Quinn 1: Harley vs. Apokolips