Každý superhrdinský komiks podaný formou zábavy pro dospěláky, to je taková malá událost. A když se i podaří, zaslouží si to vlastní malé fanfáry, konfety a ódy. Zaslouží si je i Harleen, samostatný komiksový román, který vyšel pod křídly nakladatelství CREW?
S postavou Harley Quinn dnes už není nikoho třeba seznamovat. Přesto za sebou nemá tak bohatou historii jako její nejčastější parťáci či protivníci – poprvé se objevila před necelými třiceti lety. A paradoxně tomu tak nebylo v komiksu, ale v animovaném seriálu Batman, kde ji v roce 1992 představilo duo Paul Dini a Bruce Timm jako „sidekicka“ populárního Jokera, který si s ním co do šílenosti rozhodně notně porozuměl.
V posledních letech přitom Harley potkal dramatický přerod v jednu z nejzářivějších a nejpopulárnějších antihrdinských superstar mezi postavami DC univerza, kde se stala jakýmsi DCčkovským Deadpoolem. Humor, punková atmosféra, ženská emancipace; to jsou témata, která se dneska neztratí a Harley jistě pomohlo i filmové ztvárnění herečkou Margot Robbie. Ta v rámci DC na úspěšné (a kvalitní) filmy ještě čeká, ale její verze se v široké základně geeků silně uchytila a povětšinou patří mezi to nejlepší, co v daných filmech je.
Ruku v ruce s tím rostla nejen čísla prodejů Harleyiných komiksů, ale také snaha věnovat jí více prostoru. Opomenout nejde vynikající, cynický, nahláškovaný animovaný seriál se silně parodickými tóny, který letos dostal druhou řadu – a patří mezi to nejlepší superhrdinské, co můžete v současnosti vidět.
A jelikož si nakladatelství DC komiks uvědomilo, že cílení i na dospělé čtenáře není vůbec špatný nápad, založilo řadu temněji laděných komiksů „DC Black label“ (z ní už u nás vyšel Batman: Zatracení). V jejím rámci se dostalo i na Harley Quinn, co do scénáře i obrazu zpracovanou velice nadaným a zajímavým chorvatským tvůrcem Stjepanem Šejićem (Witchblade, Sunstone).
Harleen Frances Quinzelová je psychiatrička, která zrovna neprožívá nejlepší období své kariéry. Její výzkum o empatii a dopadech její ztráty je mnohem náročnější, než by byla ráda, testovacích subjektů (psychopatů) navíc po ulici neběhá tolik – nebo se k tomu alespoň nechtějí přiznat (pro informaci – podle výzkumů jsou ve společnosti cca 4 % psychopatů). Dostává však šanci pracovat v Arkhamově ústavu, kde je koncentrace potřebných subjektů přeci jen dramaticky vyšší.
A jedním z nich je on. Psychopat s velkým P – a taky J, přestože se v tom slově žádné neobjevuje. Joker.
Šejič se zaměřil na jednu z nejzajímavějších psychologických zápletek z té plejády tradičních linií DC vesmíru – o tom, jak jedna nadaná krásná žena s nejlepšími úmysly chtěla pochopit neméně nadaného šílence, ale všechno se to dramaticky zvrtlo, jak jistě dobře víte. Není sice první, kdo se o to pokusil (doporučujeme seriál The Joker Blogs), jeho pokus ale rozhodně obstojí v jakékoliv konkurenci, a to včetně té, co teprve přijde.
Látka to přitom není nejjednodušší – je zapotřebí dobře vyvážit psychologickou uvěřitelnost Harleenina přerodu a zároveň dodržet zábavnost a čtenářskou přístupnost. Šejićovi se to podařilo poměrně dobře, snad jen právě ta psychologie mohla být ještě hutnější. A to nejen ve scénáři, kde chytře zvolil formu retrospektivního vyprávění „ústy“ samotné hlavní hrdinky, což příběhu dodává tón jakési zpovědi, ale i v kresbě, kterou má také na starosti – a především v téhle oblasti je to (doslova) radost se dívat. Ruku v ruce se skvělou kresbou jde přitom i nápaditě řešená obálka s „maskovým“ přebalem.
Temná atmosféra, cit pro vystižení intimity ve scénách ryze komorních, erotického dusna, ale ve správných momentech také až filmové velikosti a dynamiky některých scén akčních (souboj Joker vs. Batman, jehož se Harleen stala náhodným kolemjdoucím svědkem), dobře zachycená fascinace hlavní hrdinky jejím pacientem a jemný, sebedestruktivní přerod z Harleen na Harley Quinn, z trochu plaché, silně vyhořelé a nemálo naivní dívky v sebevědomou, mno… sociopatku.
Harleen je jeden z nejlepších příběhů o počátcích superhrdinské postavy, zdatně se vyrovnávající i Millerovu Roku jedna. Tenhle komiks se v kvalitativním žebříčku letošní produkce zařadí zatraceně vysoko.
Harleen
Scénář a kresba: Stjepan Šejić
Překlad: Martin D. Antonín
Vydala: CREW, 2020
Počet stran: 200
Cena: 749 Kč