Co vznikne kombinací nekromanta, mrtvol amerických prezidentů a špatně formulované žádosti do záhrobí? Naprostý chaos, který boří ideály o americké historii. A můžete si být jisti, že když se doprostřed něj přimotá Deadpool, střelených nápadů a zastřelených lidí bude v tomhle komiksu požehnaně.
S magií si není radno zahrávat, to ví každý. A vyvolávat mrtvé vůdce státu, aby napravili současnou všeobecnou dekadenci, je opravdu mizerný nápad. Jenže se vždycky někdo najde, a tak najednou dávno (nebo ne tak dávno) mrtví američtí prezidenti vylézají z hrobu s cílem zjednat nějakou tu starou dobrou rovnost a spravedlnost, padni kam padni. Země je sice superhrdiny skoro přeplněná, ale nikdo nechce riskovat, že by veřejnost viděla třeba někoho z Avengers, jak dává přes hubu Washingtonovi – to by bylo fakt mizerné PR. Logickým, i když nepříliš příčetným řešením je proto zavolat někoho s tak mizernou reputací, že si může dovolit klidně i vraždit nemrtvé národní velikány. Ideálně Kanaďana. Deadpoola.
Touhle premisou začíná šest kapitol zombie Lincolnů, Rooseveltů, Trumanů a jiné havěti, kteří se snaží učinit Ameriku znovu velkou, zatímco civilní obyvatelstvo panikaří ještě víc než obvykle. Nebyl by to ale komiks o Deadpoolovi, kdyby jeden ujetý nápad stačil, takže hon na zombíky našeho nehrdinu protáhne vším od obyčejného boje v ulicích přes masakr zoo a návštěvu domácnosti Dr. Strange až do vesmíru. To vše s patřičnou dávkou hlášek a stříkající krve, mozků a toho sajrajtu, co teče ze zombíků, ať už je to cokoliv.
Mrtví prezidenti jsou zábavní přímo úměrně tomu, jak moc se vyznáte v amerických reáliích. Na konci komiksu sice najdete stejnou měrou vtipné a informativní medailonky hlavních nemrtvých papalášů, ale jakkoliv kreativně se redakce Crew do téhle doplňující dvoustránky pustila, pokud jste nikdy moc nebyli na dějepis a reálie, máte prostě smůlu. Na druhou stranu, jestli jste se těšili, jak se u maturity rozkecáte o americké ústavě nebo studené válce, zábavu máte díky více či méně očividným narážkám zaručenou.
Kresba rozhodně neurazí, naopak svou barevností a dynamikou podtrhává každou absurditu děje, která se na stránce zrovna objevuje. Do určité míry překladatelskou výzvou je převážně formální a na rozzuřené nemrtvé až extrémně slušná angličtina prezidentů, které samozřejmě kontruje Deadpool se svým květnatým slovníkem. Darek Šmíd se ale úkolu zhostil se ctí a Lincolnovo „hlupče“ nakonec působí stejně kousavě jako Deadpoolovy nejkošatější nadávky.
První kousek z deadpoolovské série trpí dvěma handicapy – zaprvé tím, že vtípky na účet amerických prezidentů se u nás oceňují hůř než v USA, a zadruhé jhem srovnávání. Předešlá česky vydaná Drákulova výzva totiž jakožto jedna z momentálně nejlepších Deadpoolových historek nasadila tomuhle supermagorovi laťku hodně vysoko a Mrtví prezidenti se k ní příběhem ani kresbou neblíží. (Nepomáhá ani pokus o ozvláštnění v podobě čtyř stran fanouškovských dopisů a Deadpoolových odpovědí.) Přesto se ale jedná o svérázně zábavné čtení s bohatou přílohou rozprskávajících se krvavých kousků na to, abyste se nenudili a místy se od srdce zasmáli. A možná se na chvíli zasnili nad tím, jaké by to bylo, kdyby Deadpool zaskočil pročistit politickou scénu i k nám.
Deadpool 1: Mrtví prezidenti
Scénář: Brian Posehn, Gerry Duggan
Kresba: Tony Moore
Vydal: Crew, 2016
Překlad: Darek Šmíd
Formát: brož.
Počet stran: 136
Cena: 329 Kč
Mrtvé prezidenty jsem dočetl před pár dny, bavil jsem se náramně. Souhlasím, že předchozí kniha vydaná česky byla lepší (především co se týče zápletky), ale některé hlášky a situace mě i tentokrát totálně rozsekaly, možná na ještě menší kousíčky než minule. 🙂